Karenční doba: Zdraví je nejvyšší hodnota a nelze jím kupčit, řekla Valachová

Požadavek občanských demokratů padl při dnešním druhém čtení předlohy. Kritici obnovy proplácení prvních tří dnů nemoci poukazují například na nesouhlas zaměstnavatelů a na možné rozsáhlejší zneužívání neschopenek. Menšinová koalice ANO a ČSSD se ale nedávno shodla na tom, že zaměstnanci budou dostávat náhradu mzdy už od prvního dne nemoci od července příštího roku. Poslanci budou o novele hlasovat zřejmě na příští schůzi.

"Novela má potvrdit, že zdraví je nejvyšší hodnota a nelze jím kupčit," řekla za předkladatele Kateřina Valachová. Návrh na zamítnutí podal za ODS Jan Bauer, podle kterého karence brání zneužívání nemocnosti a její zrušení poškodí podnikatele. "Karenční doba splnila účel, přispívá k větší odpovědnosti zaměstnanců při krátkodobé nemoci," uvedl.

ODS navíc navrhla jinou podobu zrušení karenční doby. "Je to platba (hnutí ANO) za koalici s ČSSD, kterou má uhradit někdo jiný," komentoval podporu sociálnědemokratické předlohy ze strany hnutí premiéra Andreje Babiše předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Občanští demokraté navrhují, aby zaměstnavatelé hradili nemocenskou prvních 11 dnů místo 14 dní, jak to předpokládá návrh ČSSD. Odvody zaměstnavatelů by se podle ODS měly snížit o 0,5 procentního bodu místo 0,2 procentního bodu. "Pro zaměstnance se nezmění vůbec nic," uvedl Stanjura. Jinou podobu zrušení karence navrhlo také hnutí SPD, první tři dny by zaměstnancům hradil stát z pojištění.

Předloha sociální demokracie, podle níž by zaměstnanci opět dostávali i v prvních třech dnech nemoci 60 procent denního vyměřovacího základu, už dříve narazil v hospodářském výboru. Proti zrušení karence v něm byli i poslanci ANO. Sociální výbor naopak předlohu podpořil, mimo jiné i hlasy komunistů, kteří kabinet v dolní komoře tolerují. Zástupci ANO a ČSSD se pak dohodli na podpoře předlohy. Dnes ji ale kritizoval poslanec ANO a podnikatel Pavel Juříček. Mluvil o dopadech na státní rozpočet i o hrozbě odchodu zaměstnavatelů z Česka.

Valachová v souladu s dohodou a také s vládním prohlášením navrhla odložit účinnost sociálnědemokratické novely zákoníku práce na 1. července příštího roku. Uplatnila také technickou úpravu, aby bylo jasné, že příslušníci bezpečnostních sborů budou mít i nadále stoprocentní plnění od prvního dne.

Poslanci podali v dnešním druhém čtení i další pozměňovací návrhy, které se karenční doby netýkají. Karel Rais (ANO) chce prosadit zvláštní úpravu rozvrhování a evidence pracovní doby akademických pracovníků. "Vysoká škola se podle píchaček dělat nedá," uvedl. Občanský demokrat Karel Krejza navrhuje vyškrtnout ze zákoníku podle něho zbytečné referentské zkoušky k řízení služebního automobilu.

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti. Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění.

V minulém volebním období zanesla tehdejší vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL obnovu náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci do koaliční smlouvy. Podmínkou byla shoda v tripartitě, která nenastala. Sněmovna tehdy nakonec zamítla návrh na zrušení karenční doby, jak jej sepsali poslanci KSČM. Zamítnutí prosadily kluby ANO a ODS. Obdobná senátní předloha s říjnovými sněmovními volbami takzvaně spadla pod stůl.

Témata:  nemocenská,  lidé,  nemoc