KSČM nesouhlasí s návrhem nemocenské

Dočasné zvýšení nemocenské pro lidi v karanténě ze 60 na 100 procent redukovaného výdělku by znamenalo uzavření ekonomiky ve všech směrech. Na dnešní tiskové konferenci to řekla místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Hana Aulická Jírovcová (KSČM).

CZK
reklama

Komunisté jsou pro jednorázový příspěvek za den karantény. Byl by nejlepší i podle šéfa klubu ANO Jaroslava Faltýnka, nicméně poslanci nejsilnějšího klubu udělají podle něj vše pro schválení řešení pro lidi v karanténě. Opoziční STAN, KDU-ČSL a SPD se stoprocentní nemocenskou souhlasí, podpoří tak ve Sněmovně vládní návrh. TOP 09 navrhne zvýšení na 90 procent. Vyšší částku by pracovníci s nemocenským pojištěním mohli pobírat v březnu a dubnu.

Místopředsedkyně klubu KSČM Aulická Jírovcová řekla, že komunisté jsou návrhem překvapeni. "KSČM vždy podporovala zaměstnance, aby jejich zaměstnanecké podmínky byly co nejlepší. Pro tuto situaci by bylo nejlepší řešení v podobě jednorázové částky za jeden den karantény," uvedla. "Otevřeně říkáme, že 100 procent nemocenské znamená uzavření ekonomiky ve všech směrech," dodala. Od členů vlády budou komunisté chtít vědět, jak jsou takovou situaci připraveni řešit.

Podle Faltýnka i ministryně pro místní rozvoj a poslankyně Kláry Dostálové (ANO) byl nejlepším řešením příspěvek až 370 korun denně. Pro jeho prosazení v pátek ve Sněmovně chyběl vládní koalici jeden hlas. Zdrželi se přitom i tři poslanci ANO.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) po pondělním jednání vlády řekla, že pro návrh zvýšení nemocenské na 100 procent nehlasovali Dostálová, ministryně financí Alena Schillerová, ministr průmyslu Karel Havlíček, obrany Lubomír Metnar (všichni za ANO) a životního prostředí Richard Brabec (ANO). Schillerová uvedla, že se zdržela, protože se bojí komplikací v legislativním procesu i ohrožení zaměstnanosti ve zdravotnictví.

Dostálová dnes poznamenala, že se zdržela z důvodu, že na věci nebyla dohoda s tripartitou a zástupci průmyslu. "Počkám i na debatu v Poslanecké sněmovně. Určitě chceme podpořit lidi, kteří jsou v karanténě nebo na nemocenské, ale nevím, jestli bychom takto překotně měli překopávat stanoviska, u kterých se vláda shodla se zástupci průmyslu na konkrétním znění," dodala.

Také podle předsedy ODS Petra Fialy není návrh dostatečně projednán se zaměstnavateli. Občanští demokraté mu podle Fialy na jedné straně rozumějí, při jednání Sněmovny ale budou hledat rozumnější řešení. "Aby to bylo třeba 90 procent, aby to bylo udržitelné," uvedl.

Podle předsedy STAN Víta Rakušana je zvýšení nemocenské jedinou cestou, jak motivovat lidi zůstat v karanténě. "Pokud nebudou lidé finančně motivováni v ní zůstat, logicky na hraně svých existenčních možností budou hledat prostředky, jak z ní utéct," řekl. Podle Rakušana lidé nebudou podvádět, neboť čtrnáctidenní karanténa není ničím příjemným. Pro návrh je také hnutí SPD.

Krok vlády ocenil i šéf KDU-ČSL Marian Jurečka. Lidovci podle něj o podobné opatření žádali v posledních třech měsících opakovaně, aby pro lidi karanténa neznamenala zásadní ztrátu příjmů. Jde podle něj o dobrý krok k tomu, aby celý mix protikoronavirových opatření dával smysl. Jurečka ale také uvedl, že chápe obavy zaměstnavatelů o zajištění pracovní síly, zásadní je ovšem boj s koronavirem.

Podle Pekarové Adamové není navýšení na 100 procent úplně spravedlivé vůči lidem, kteří stále chodí do práce. Navýšení na 90 procent mzdy je podle šéfky TOP 09 férovější. Za důležité též považuje kontrolovat, zda lidé skutečně karanténu dodržují. Stoprocentní nemocenská by podle Pekarové Adamové mohla být zneužitelná.

Opatření má přispět k omezení šíření koronavirové nákazy v Česku. Má bránit propadu příjmů a motivovat lidi k tomu, aby po setkání s nakaženými nastoupili do karantény či hlásili své kontakty. Náhradu mzdy v prvních dvou týdnech vyplácejí pracovníkům zaměstnavatelé. Zvýšené výdaje by si měli odečíst ze sociálních odvodů. Vyšší náhradu by měli mít jen lidé v nařízené karanténě. Týká se to nejen covidu, ale i ostatních infekčních nemocí.

Zaměstnanci i pracovníci na dohodu s nemocenským pojištěním by měli v karanténě mít sto procent svého redukovaného výdělku, a to zpětně od 1. března. Nárok na vyšší náhradu by neměli lidé, kteří se do karantény dostali do pěti dnů po návratu ze zahraniční dovolené.

Témata: ksčm | nemocenská | CZK | MoneyMAG.cz

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky