Komentář Lukáše Kovandy: Údaje k růstu cen plynu v zemích EU, které zveřejnil Eurostat, vyvolaly v Česku nebývalý rozruch. Zpochybňují je jak energetické firmy v čele s ČEZ, tak sám premiér Petr Fiala. Již dříve ČEZ zpochybnil také statistiku Eurostatu k vývoji cen elektřiny v loňském roce.
Spotřebitelé očekávají s obavami své vyúčtování elektřiny a plynu, které jim jednou za rok posílá dodavatel. Kladou si otázku, zda se dokázali vejít do svého domácího rozpočtu, či zda je čeká zaplacení nedoplatku. Zvažují, jestli se jim vyplatí zůstat u současného dodavatele, nebo se mají raději poohlédnout po novém. Někteří spotřebitelé vyúčtování očekávají v písemné formě a netuší, že jim ho dodavatel zaslal na e-mailovou adresu. dTest odpovídá na obvyklé otázky spotřebitelů, které mu spotřebitelé kladou v jeho poradně.
S uklidněním situace na velkoobchodním trhu s energiemi přichází dodavatelé energií i s novými ceníky pro dodávky plynu a elektřiny koncovým zákazníkům. Mezi jednotlivými dodavateli tak zase začíná fungovat konkurence a spotřebitelé si mohou mezi jednotlivými dodavateli vybrat. Zprostředkovatelé toho využívají a přichází za spotřebiteli s novými nabídkami smluv na dodávky elektřiny a plynu. dTest upozorňuje na práva spotřebitelů v situacích spojených s účastí zprostředkovatele při změně dodavatele energií.
Velké firmy zažádaly stát o kompenzace na zvýšené náklady za energie za více než 5,5 miliardy korun. Stát pro tento program, který spustil v polovině listopadu a proti původním plánům prodloužil až do dnešní půlnoci, původně vyčlenil až 30 miliard korun. ČTK o tom dnes informovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Zbylé peníze stát použije na zastropování cen elektřiny a plynu.
Stát dosud obdržel od velkých firem žádosti o kompenzace zvýšených nákladů na energie za 4,96 miliardy korun. Z toho zatím proplatil zhruba 1,88 miliardy korun. Stát zároveň prodloužil lhůtu pro podávání žádosti až do 8. února. Na dotaz ČTK to dnes uvedl David Hluštík z odboru komunikace ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Resort při spuštění dotačního programu loni v listopadu vyčlenil na kompenzace až 30 miliard korun.
Komentář Lukáše Kovandy: Někteří tuzemští dodavatelé plynu a elektřiny domácnostem, například E.ON, začínají zlevňovat. Zohledňují tak dramatický pokles burzovních cen napříč EU, k němuž dochází od loňského srpna.
Vláda dnes rozhodla o zastropování regulované části ceny elektřiny a plynu. Opatření ma zabránit růstu nákladu na distribuci energií. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). Kompenzace za zastropování podle materiálů ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) vyjdou na 22,6 miliardy korun.
Dodávky elektřiny a plynu zdraží od nového roku také energetická společnost E.ON. Stejně jako u ostatních dodavatelů bude většina zákazníků platit zastropované ceny energií. Klienti s běžnou spotřebou si tak měsíčně připlatí asi 300 korun měsíčně. Zdražení se netýká zákazníků, kteří mají cenu smluvně fixovanou. ČTK to dnes sdělil mluvčí firmy Roman Špěrňák. E.ON je s 1,4 milionu zákazníků druhým největším dodavatelem elektřiny v ČR.
Čistý zisk skupiny ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku stoupl na 52,3 miliardy korun z 6,7 miliardy korun ve stejném období před rokem. Za celý letošní rok firma očekává zisk 65 až 75 miliard korun. Firma to dnes uvedla na svém webu. ČEZ je největší energetická firma v zemi. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.
Evropské domácnosti platí za elektřinu a zemní plyn rekordní částky, přestože vlády na ochranu spotřebitelů před energetickou krizí vynakládají miliardy eur. S odvoláním na údaje konzultační společnosti VaasaETT o tom informovala agentura Bloomberg. Průměrná maloobchodní cena plynu v EU a Británii činila v říjnu téměř 18 eurocentů (4,40 Kč) za kilowatthodinu, což je meziročně dvojnásobek. Náklady domácností na elektřinu stouply o 67 procent na 36 eurocentů (8,80 Kč) za kilowatthodinu.
Odborový svaz pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu (OS PHGN) žádá poslance, aby při pátečním rozhodování o návrhu zákona, který kromě jiného zavádí daň z neočekávaných zisků, přistupovali stejně ke všem firmám v České republice. Návrh považuje za otevřený útok na těžební a energetické firmy. OS PHGN to napsal v otevřeném dopisu předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) a poslancům, dopis zveřejnil na svých internetových stránkách.
PR článek - Zdražování a inflace trápí české domácnosti stále více. Platy nerostou stejně rychle, jako stoupají ceny energií a mnoha produktů, proto je třeba sáhnout k úsporným opatřením. Pokud vám vejdou do krve, nemusíte šetření považovat za nijak drastické a vlastně zcela přirozené.
Během třetího čtvrtletí stouply platby za energie v průměru na jednoho uživatele o 40 procent. Skokové zdražení energií v tuzemsku už má tak na peněženky Čechů přímý vliv. Vyplývá to z analýzy společnosti Patron GO, která čerpala data od 1881 uživatelů. Podle dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) v září stoupla meziroční inflace na 18 procent, tedy na nejvyšší hodnotu od prosince 1993. Z toho ceny energií a paliv stouply v září meziročně o 48,8 procenta.
Výběr firem dodávajících energie, které oznámily ukončení činnosti (před rokem, 13. října 2021, ukončila činnost firma Bohemia Energy, největší uskupení alternativních dodavatelů energií v ČR):
Mimořádný zisk výrobců energie chce vláda zdanit 40 až 60 procenty. Konkrétní výše se určí na nadcházejícím jednání. Stát by tak mohl získat až 100 miliard korun. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News to dnes řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Cesta, kterou vláda jde, je podle místopředsedy Sněmovny a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) velmi nešťastná.
Dodavatelé energií již začali odběratelům zohledňovat státní příspěvek přes takzvaný úsporný tarif. Dodavatelé příspěvek většinou zákazníkům promítnou do nejbližších záloh, které o výši příspěvku sníží. První záloha, která se lidem sníží, bude říjnová. Vyplývá to z dnešního vyjádření dodavatelů energií pro ČTK. Příspěvek z úsporného tarifu letos domácnosti obdrží na základě své smlouvy na odběr elektřiny, přičemž bude činit celkově 2000 Kč nebo 3500 korun podle spotřeby. Příští rok se však úsporný tarif ve schválené podobě aplikovat již nebude, protože vláda stanovila maximální ceny elektřiny a plynu.
Podle statistiky žije více než 2,5 mil. občanů v nájemních bytech. Většina nájemců má na sebe přepsané dodávky energií, přesto existuje nezanedbatelná skupina nájemců, kteří platí za všechny služby spojené s nájmem přímo pronajímatelům. dTest se podíval na pravidla upravující vztahy pronajímatele a nájemce u služeb spojených s nájmem, zejména u dodávek elektřiny, plynu a služeb připojení k internetu.
Komentář Lukáše Kovandy: Inflace ještě ani pořádně neklesla ze svých maxim za několik desetiletí a už vláda rozjíždí novou. Tentokrát se tomu říká zastropování. Celkové náklady zastropování se realisticky mohou pohybovat kolem 200 miliard korun ročně. Záleží ale pochopitelně na vývoji cen elektřiny. Stát jej bude muset z nemalé části financovat na dluh.
Komentář Lukáše Kovandy: Zastropování jen přes naši mrtvolu. To ještě před létem znělo jednohlasně z úst představitelů Fialova kabinetu. Orbánovo zastropování cen pohonných hmot tehdy nazírali jako odstrašující případ, který se vymstí.
Pokud Evropská unie v pátek na mimořádném zasedání ministrů pro energetiku dosáhne elementární shody na řešení situace, může to vést i k uklidnění evropských trhů s energiemi. Novinářům to dnes řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Na základě výsledků jednání kabinet rozhodne příští týden o zavedení některého z připravených národních scénářů.
Komentář Lukáše Kovandy: Běžná domácnost v Česku zaplatí počátkem příštího roku za energie zhruba 12 300 korun měsíčně. Plyne to z nové prognózy americké banky Goldman Sachs, která částku odhaduje na základě současného cenového vývoje příslušných termínových kontraktů.
Komentář Lukáše Kovandy: Evropská komise sestavila balík opatření, který by měl přispět ke snížení cen energií. O návrhu budou jednat energetičtí ministři zemí EU příští týden v pátek. Česká republika, která EU momentálně předsedá a mimořádné setkání energetických ministrů svolává, ovšem připraví svůj vlastní návrh řešení palčivé energetické situace.
Vzhledem k rekordním cenám zemního plynu lidé stále více vyhledávají možnost vytápění tuhými palivy. I jejich ceny však výrazně rostou – u palivového dřeva meziročně na více než dvojnásobek. Naopak cenově poměrně stabilní zůstává LPG, respektive čistý propan, který se tak stává ekonomicky výhodným palivem pro mnoho domácností i firem. Na rozdíl od zemního plynu nejsou jeho dodávky závislé na Rusku.
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
18. listopadu 2024 10:19
18. listopadu 2024 9:38
17. listopadu 2024 18:23
16. listopadu 2024 11:56
15. listopadu 2024 10:29
15. listopadu 2024 9:34
Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Průměrná cena benzinu v Česku za poslední týden klesla o čtyři haléře na 35,67 koruny za litr. Je tak nejlevnější zhruba od půlky října. Naopak nafta za posledních sedm dní zdražila, a to o 35 haléřů na 34,63 koruny za litr. Více za ni řidiči platili naposledy koncem prvního zářijového týdne.
