Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Evropu čeká velmi obtížné desetiletí, kvůli drahým energiím a invazi čínských elektromobilů, varují experti

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Evropu čeká velmi složitých deset let, kdy se její ekonomika bude muset utkat s povážlivou ztrátou konkurenceschopnosti. Starý kontinent totiž ve světě stále povážlivěji zaostává, zejména za USA, a kombinace drahých energií a přílivu čínských elektromobilů situaci může dále výrazně zhoršují. Varují tak experti, které cituje agentura Bloomberg.

„Evropa má před sebou velmi obtížné desetiletí, tváří v tvář USA a Číně," varuje Jacques Vandermeiren, generální ředitel přístavu v Antverpách, druhého největšího na starém kontinentě. Trvale navýšené ceny energií v EU – v porovnání se situací před válkou na Ukrajině – totiž podle něj budou potenciálně fatálně škodit konkurenceschopnosti chemického a automobilového průmyslu, jejž navíc může ochromit invaze elektroaut z Číny.

EU, která se podle Vandermeirena musí připravit na to, že bude čelit plošnému zavírání podniků a továren, si za své problémy ovšem může do značné míry sama. Vypínání jaderných elektráren, riziková sázka na zelené zdroje a donkichotský boj za nižší globální uhlíkové emise, jemuž se směje hlavně Čína, si totiž v Evropě evidentně svoji zásadní daň teprve vyberou. V podobě růstu nezaměstnanosti, veřejného dluhu a sociálních nepokojů a vzestupu politické polarizace a extremismu.

„Zvláště Němci, kvůli rozsáhlosti své průmyslové výroby, ekonomicky stále dramatičtěji zaostávají za USA, protože technologický náskok Ameriky před Evropou se neustále zvětšuje a zvětšuje," říká David Folkerts-Landau, hlavní ekonom Deutsche Bank.

Bloomberg si všímá, že letos podle prognóz poprvé od roku 2003 dojde k nezvyklé situaci, kdy se německá ekonomika propadne, zatímco italská poroste. Italové těží z popandemické obnovy turismu, ale také masivních výdajů peněz z fondů EU, které jim ze severu posílá ponejvíce německý daňový poplatník. Bez nich by se italská ekonomika – lapená v pasti eura, bez možnosti devalvace – už zhroutila.

Když ovšem peníze německého daňového poplatníka zachraňují Itálii, místo aby podporovaly rozvoj německé ekonomiky, Německo – motor ekonomiky EU – se zadrhává. A zaostává nejen za USA, ale třeba v oblasti zmíněné elektromobility i za Čínou.

Až se německý motor zadrhne zcela, už nebude, kdo by Itálii zachraňoval. O mocný růstový impuls přijde se zadrhnutím německého motoru také česká ekonomika, pochopitelně.

Německé zadrhnutí, tak fatální pro celou EU, ale zatím evidentně netrápí ani Brusel, ani Berlín. Unijní normy na spalovací motory jsou stále přísnější, stejně jako postoj Berlína k jaderné energetice. Přestože se EU na globálních emisích skleníkových plynů podílí z osmi procent, zatímco Čína celou třetinou.

Bloomberg praví, že Německo je nyní „nemocným mužem Evropy“. Tuhle nemoc si přivodilo samo. A kvůli svému významu nakazí celou EU. Ale zatím to trápí hlavně jen německého voliče. Podpora Alternativy pro Německo je na historickém maximu 22 procent a partaj nemá daleko být nejsilnější německou stranou. Její koaliční potenciál je sice slabý, ale neboť Německo „nemocným mužem Evropy“ jen tak být nepřestane, bude tento potenciál zřejmě i citelně sílit, stejně jako pravděpodobnost přítomnosti Alternativy pro Německo v příštím německém kabinetu.

Vždyť jak dlouho může ještě německého voliče bavit posílat záchranné peníze Itálii, když kvůli stále propastnějšímu zaostávání Německa za USA a Čínou bude sám stále palčivěji strádat?

Témata:  energetická krize energetika elektromobily Čína

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

22. ledna 2026 19:44

Schodek státního rozpočtu stoupne na 310 miliard korun, Babiš může narazit na zákon

Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, uvedla dnes ČT24 s odkazem na informované zdroje. Navýšení oproti plánovanému deficitu předchozí Fialovy vlády by tak odpovídalo přibližně 24 miliardám korun. Takové navýšení by samo o sobě vedlo také ke zhoršení poměrového ukazatele deficitu veřejných financí k HDP. Tento poměr Fialova vláda pro letošek vyhlížela na úrovni -1,9 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.