Konec vládního stropu přinese pro vybrané domácnosti a firmy cenový šok

V současné době platí, že odběratelé za elektřinu platí maximálně 6 050 Kč/MWh, v případě plynu 3 025 Kč/MWh, plus distribuční a další regulované legislativní platby. Zbytek dodavateli doplatí stát, který na tuto formu pomoci s drahými energiemi do konce roku podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely vydá přibližně 60 miliard korun. Od prvního ledna 2024 však stát s doplácením skončí.Cenový šok pro domácnosti i firmy

Přestože se pětikoalice před nějakým časem snažila o dřívější konec zastropování cen, podle všeho to pro vládu zatím není na pořadu dne. Může za to pokles cen energií pod vládní limity, díky čemuž stát na pomoc pravděpodobně nevydá původně plánovaných 100 miliard korun, a především pokračující zlevňování ceníků tuzemských dodavatelů energií. „Je pravdou, že většina dodavatelů aktuálně nabízí ceny pod vládními stropy, což je i náš případ, avšak je zapotřebí si uvědomit, že desítky až stovky tisíc domácností, kterým se cena změnila právě v období energetické krize, tedy přesně v době, kdy ceny skokově vzrostly, v tom od příštího roku budou samy,“ uvádí Michal Kulig, ředitel společnosti Yello.Z důvodu obav o ještě vyšší ceny totiž většina z nich v dobách překotného zdražování podepsala nové smlouvy a zafixovala si je na dlouho dopředu. Většinou na tři roky. Vzhledem k tomu, že energetická krize vypukla v loňském létě, mohou mít tyto domácnosti před sebou ještě téměř dva roky s cenami nad vládním stropem.Důsledky ukončení vládního stropu

Konec zastropování cen energií prostřednictvím kompenzačního mechanismu bude mít negativní dopad na vybrané domácnosti a firmy. Ty najednou budou muset platit vyšší ceny za elektřinu i plyn. To by mohlo vést k nižší kupní síle, vyšší inflaci a snížené konkurenceschopnosti české ekonomiky. Zastropování cen energií sice mělo zabránit tomu, aby se ceny dostaly do nepřiměřené výše, ale zároveň přineslo riziko zkreslení trhu.Pro domácnosti to bude znamenat, že budou muset měsíčně za elektřinu i plyn platit o tisíce korun více. Pro mnoho z nich by to mohlo být velmi obtížné, zejména pro ty, které již nyní mají problémy s financováním běžných výdajů. V případě firem by se mohlo stát, že budou muset zvýšit ceny svých výrobků a služeb, aby pokryly vyšší náklady na energie, což bude mít dopad na jejich konkurenceschopnost.

Kdo zvítězí – kdy bude lépe

Důsledky situace, ve které se vlivem energetické krize ocitla většina evropských států, bude pociťovat většina z nich ještě dlouhé měsíce. A to i přesto, že se ceny dostávají na úroveň, která panovala téměř před dvěma lety.Přestože se odběratelé domnívají, že za to mohou dodavatelé energií, kteří si podle nich připisují tučné zisky, je potřeba si uvědomit, že tomu tak není. „Ceny energií se stanovují na základě obchodování na burze. To znamená, že pokud je dodavatel v případě panujících vysokých cen energie nakoupí za draho, je logické, že je následně dráž prodává svým spotřebitelům. Ani jemu totiž již nakoupenou energii nikdo nezlevní, pokud za několik měsíců cena na burze klesne,“ uvádí Michal Kulig. Ceníky energií vybraných dodavatelů však nemusí přesně kopírovat ceny stanovené burzou.Ceny nefixovat na dlouho a vyjednávat

Odpovědní dodavatelé nákupy plánují a realizují po částech. Takže pokud v jednom období nakoupí draze a v jiném levněji, mohou se dostat pod cenu na burze. „Přestože se situace s cenami v posledních měsících zklidnila a takové výšky, jaká panovala, se už ceny jen tak nedostanou, menší výkyvy lze očekávat i nadále. Zejména s rychle se blížícím startem topné sezony,“ dodává Michal Kulig. V současné době je tak pro spotřebitele, kterým končí smlouva, nejlepší volbou novou cenu nefixovat nebo fixovat maximálně na rok.Ti, kteří mají ceny nad vládním stropem, by se měli obrátit na svého dodavatele a zkusit s ním situaci řešit. Ve většině případů pro ně bude mít dodavatel připravené výhodné východisko, které se skládá z postupného zlevňování cen v následujícím období.Na otázky a odpovědi ohledně konce vládního cenového stropu odpovídal Michal Kulig:Proč dodavatelé energií po skončení vládního cenového stropu nebudou moci odběratelům s fixovaným obdobím (tedy v roce 2024, případně dále) snížit cenu na tu, která bude právě aktuální?

Protože mají nakoupenou energii v době fixace ceny, tudíž za vyšší ceny než v budoucnosti. Je to princip, proč předtím fixované smlouvy byly levnější, když ceny rostly, a nyní jsou dražší, když ceny klesají. Snížení ceny znamená, že ztrátu dotují ostatní zákazníci vyšší cenou.Je nějak možné se ze smlouvy vyvázat? Případně hrozí nějaké postihy?

Je to možné. Běžně mají dodavatelé určené sankce za předčasné ukončení a ty mohou být různé. Proto je zapotřebí se informovat u svého dodavatele o přesné výši. Vzhledem k vysokým cenám může být kromě sankce vypočtena rovněž náhrada škody.A co zákazníci, kteří nemají zafixovanou cenu pro další období? Co mají udělat? Mají vypovědět smlouvu hned a získat lepší cenu ihned? Nebo počkat?

Pokud nemají fixaci a mohou smlouvu vypovědět, pak je vhodné to udělat nyní, aby dostali nabídky před topnou sezonou, kdy je spotřeba větší. Většina dodavatelů oznamuje i snížení ceny, doporučujeme se před výpovědí zeptat na aktuální nabídku a rovněž si dát pozor na rozdíl mezi sníženou zálohou a novou smluvní cenou.Jak je to u vás se smlouvami s automatickou prolongací? Budete je hlídat, zákazníky kontaktovat a bavit se s nimi o nových cenách?

Vždy před koncem prolongace se zákazníky komunikujeme a připravujeme nabídku na další období.Na jak dlouho aktuálně doporučujete zákazníkům fixovat nové ceny/smlouvy?

Maximálně do konce roku 2024. I když by už ceny neklesaly, pořád se postupně budou promítat nižší postupné nákupy a ceny budou zřejmě dále klesat.Má smysl se stávajícím dodavatelem – když mám cenu nad vládním stropem – vyjednávat?

Určitě ano, i my připravujeme nabídku pro zákazníky s fixovanou cenou nad vládním stropem – chceme najít vhodný kompromis mezi nižší cenou a prodloužením smlouvy tak, aby zákazník neplatil od roku 2024 vyšší cenu, než byl cenový strop.Měla by podle vás v tomto ohledu něco dělat také vláda? Vládní strop neukončovat a spíše ho prodloužit na další rok?

Ano, protože chránit odběratele před důsledky zvýšených cen bylo politické rozhodnutí. Nyní politici nechtějí pokračovat v regulaci, ale zároveň říkají, že to má zajistit dodavatel. Jinými slovy chtějí, aby dodavatelé byli jakýmsi sociálním zařízením.

Témata:  energetická krize,  energetika,  elektřina,  zemní plyn