Odbory považují novou daň za otevřený útok na těžební a energetické firmy

Návrh ministerstva financí počítá se zdaněním mimořádných zisků od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. Zvláštní daň bude fungovat jako šedesátiprocentní daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20 procent.

"Současný návrh považujeme s kolegy za otevřený útok na těžební a energetické firmy. Na firmy, které působí v nejchudších krajích s největší nezaměstnaností, v krajích, kde jsou většinou největšími zaměstnavateli," píšou odboráři v dopise podepsaném předsedou OS Rostislavem Paličkou.

Pokud podle nich takzvaná windfall tax musí být, mají být zdaněny všechny firmy v Česku s mimořádnými zisky. "Mimořádné zisky má zbrojní průmysl či firmy, které zbohatly na covidové pandemii, což byly na rozdíl od současné 'energetické krize' události skutečně nepředvídatelné. Že může dojít k energetické krizi, jsme upozorňovali již před lety v souvislosti s rozhodnutím o útlumu těžebního průmyslu," uvádějí odboráři.

Těžební firmy podle nich byly v minulých letech kvůli zelené politice EU a macešskému přístupu vlády nuceny omezovat těžbu a propouštět zaměstnance. "Teď se na ně z důvodu války na Ukrajině a spekulacemi na trhu s energiemi kladou obrovské nároky na zabezpečení těžby pro výrobu elektrické energie a tepla s nižším počtem zaměstnanců. Je tedy pochopitelné, že tito zaměstnanci těchto firem si po ubohých letech mohou říct o slušné navýšení mezd. Bohužel zaměstnanci lidově řečeno 'utřou', neboť přijde vláda, která je namísto poděkování oloupí," píše se v dopise.

Příjmy z daně z neočekávaných zisků mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se zastropováním cen energií. Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun.

Témata:  odbory,  energetika