Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Odbory považují novou daň za otevřený útok na těžební a energetické firmy

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Odborový svaz pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu (OS PHGN) žádá poslance, aby při pátečním rozhodování o návrhu zákona, který kromě jiného zavádí daň z neočekávaných zisků, přistupovali stejně ke všem firmám v České republice. Návrh považuje za otevřený útok na těžební a energetické firmy. OS PHGN to napsal v otevřeném dopisu předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) a poslancům, dopis zveřejnil na svých internetových stránkách.

Návrh ministerstva financí počítá se zdaněním mimořádných zisků od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. Zvláštní daň bude fungovat jako šedesátiprocentní daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20 procent.

"Současný návrh považujeme s kolegy za otevřený útok na těžební a energetické firmy. Na firmy, které působí v nejchudších krajích s největší nezaměstnaností, v krajích, kde jsou většinou největšími zaměstnavateli," píšou odboráři v dopise podepsaném předsedou OS Rostislavem Paličkou.

Pokud podle nich takzvaná windfall tax musí být, mají být zdaněny všechny firmy v Česku s mimořádnými zisky. "Mimořádné zisky má zbrojní průmysl či firmy, které zbohatly na covidové pandemii, což byly na rozdíl od současné 'energetické krize' události skutečně nepředvídatelné. Že může dojít k energetické krizi, jsme upozorňovali již před lety v souvislosti s rozhodnutím o útlumu těžebního průmyslu," uvádějí odboráři.

Těžební firmy podle nich byly v minulých letech kvůli zelené politice EU a macešskému přístupu vlády nuceny omezovat těžbu a propouštět zaměstnance. "Teď se na ně z důvodu války na Ukrajině a spekulacemi na trhu s energiemi kladou obrovské nároky na zabezpečení těžby pro výrobu elektrické energie a tepla s nižším počtem zaměstnanců. Je tedy pochopitelné, že tito zaměstnanci těchto firem si po ubohých letech mohou říct o slušné navýšení mezd. Bohužel zaměstnanci lidově řečeno 'utřou', neboť přijde vláda, která je namísto poděkování oloupí," píše se v dopise.

Příjmy z daně z neočekávaných zisků mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se zastropováním cen energií. Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun.

Témata:  odbory,  energetika

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy