Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Účty za energie jsou v EU navzdory masivní vládní pomoci rekordní

Energetika, ilustrační fotografie
Energetika, ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Evropské domácnosti platí za elektřinu a zemní plyn rekordní částky, přestože vlády na ochranu spotřebitelů před energetickou krizí vynakládají miliardy eur. S odvoláním na údaje konzultační společnosti VaasaETT o tom informovala agentura Bloomberg. Průměrná maloobchodní cena plynu v EU a Británii činila v říjnu téměř 18 eurocentů (4,40 Kč) za kilowatthodinu, což je meziročně dvojnásobek. Náklady domácností na elektřinu stouply o 67 procent na 36 eurocentů (8,80 Kč) za kilowatthodinu.

Vlády zemí EU přitom za poslední rok slíbily více než 550 miliard eur (13,4 bilionu Kč) na ochranu občanů a podniků před rostoucími náklady na energie. Je pravděpodobné, že bez této podpory by účty za energii byly ještě vyšší, dodal generální ředitel VaasaETT Philip Lewis.

Ve srovnání s předchozím měsícem se průměrná sazba za elektřinu zvýšila o 3,4 procenta, v případě plynu to bylo o 2,5 procenta. Největší měsíční nárůst cen elektřiny byl zaznamenán v Dublinu, kde ceny stouply o 44 procent. U plynu to bylo v Římě, kde růst cen činil 97 procent.

Nezvykle teplé počasí přineslo v říjnu úlevu spotřebitelům a vládám, protože méně lidí zapínalo topení. Ceny se však budou zvyšovat spolu s tím, jak se Evropa blíží nejchladnějším zimním měsícům. To by mohlo v budoucnu znamenat problémy pro politiky, kteří se snažili uměle udržovat náklady nízko.

"Pokud by krize v podstatě trvala víceméně další celý rok nebo déle než rok, budou náklady na tato opatření pro tyto vlády obrovské," řekl Lewis.

Témata:  energetická krize energetika

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.