Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Účty za energie jsou v EU navzdory masivní vládní pomoci rekordní

Energetika, ilustrační fotografie
Energetika, ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Evropské domácnosti platí za elektřinu a zemní plyn rekordní částky, přestože vlády na ochranu spotřebitelů před energetickou krizí vynakládají miliardy eur. S odvoláním na údaje konzultační společnosti VaasaETT o tom informovala agentura Bloomberg. Průměrná maloobchodní cena plynu v EU a Británii činila v říjnu téměř 18 eurocentů (4,40 Kč) za kilowatthodinu, což je meziročně dvojnásobek. Náklady domácností na elektřinu stouply o 67 procent na 36 eurocentů (8,80 Kč) za kilowatthodinu.

Vlády zemí EU přitom za poslední rok slíbily více než 550 miliard eur (13,4 bilionu Kč) na ochranu občanů a podniků před rostoucími náklady na energie. Je pravděpodobné, že bez této podpory by účty za energii byly ještě vyšší, dodal generální ředitel VaasaETT Philip Lewis.

Ve srovnání s předchozím měsícem se průměrná sazba za elektřinu zvýšila o 3,4 procenta, v případě plynu to bylo o 2,5 procenta. Největší měsíční nárůst cen elektřiny byl zaznamenán v Dublinu, kde ceny stouply o 44 procent. U plynu to bylo v Římě, kde růst cen činil 97 procent.

Nezvykle teplé počasí přineslo v říjnu úlevu spotřebitelům a vládám, protože méně lidí zapínalo topení. Ceny se však budou zvyšovat spolu s tím, jak se Evropa blíží nejchladnějším zimním měsícům. To by mohlo v budoucnu znamenat problémy pro politiky, kteří se snažili uměle udržovat náklady nízko.

"Pokud by krize v podstatě trvala víceméně další celý rok nebo déle než rok, budou náklady na tato opatření pro tyto vlády obrovské," řekl Lewis.

Témata:  energetická krize,  energetika

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

8. října 2026 11:50

Stát nezachránil vysílač Liblice ani pro krizové situace. Nejvyšší stavba v Česku půjde k zemi

Dva 355 metrů vysoké stožáry vysílače Liblice, které jsou nejvyšší stavbou v České republice, čeká demolice. České Radiokomunikace přitom podle svého vyjádření opakovaně oslovovaly ministerstva i další státní instituce s možností využití stožárů například pro krizové situace nebo jako součást kritické infrastruktury. Zájemce, který by převzal péči o nákladnou infrastrukturu, se ale nenašel.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Volkswagen

Komentář

Volkswagen chce zmrazit mzdy ve Škodě až do roku 2030. Úspěšnější automobilka má platit za krizi koncernu

Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.