Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Účty za energie jsou v EU navzdory masivní vládní pomoci rekordní

Energetika, ilustrační fotografie
Energetika, ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Evropské domácnosti platí za elektřinu a zemní plyn rekordní částky, přestože vlády na ochranu spotřebitelů před energetickou krizí vynakládají miliardy eur. S odvoláním na údaje konzultační společnosti VaasaETT o tom informovala agentura Bloomberg. Průměrná maloobchodní cena plynu v EU a Británii činila v říjnu téměř 18 eurocentů (4,40 Kč) za kilowatthodinu, což je meziročně dvojnásobek. Náklady domácností na elektřinu stouply o 67 procent na 36 eurocentů (8,80 Kč) za kilowatthodinu.

Vlády zemí EU přitom za poslední rok slíbily více než 550 miliard eur (13,4 bilionu Kč) na ochranu občanů a podniků před rostoucími náklady na energie. Je pravděpodobné, že bez této podpory by účty za energii byly ještě vyšší, dodal generální ředitel VaasaETT Philip Lewis.

Ve srovnání s předchozím měsícem se průměrná sazba za elektřinu zvýšila o 3,4 procenta, v případě plynu to bylo o 2,5 procenta. Největší měsíční nárůst cen elektřiny byl zaznamenán v Dublinu, kde ceny stouply o 44 procent. U plynu to bylo v Římě, kde růst cen činil 97 procent.

Nezvykle teplé počasí přineslo v říjnu úlevu spotřebitelům a vládám, protože méně lidí zapínalo topení. Ceny se však budou zvyšovat spolu s tím, jak se Evropa blíží nejchladnějším zimním měsícům. To by mohlo v budoucnu znamenat problémy pro politiky, kteří se snažili uměle udržovat náklady nízko.

"Pokud by krize v podstatě trvala víceméně další celý rok nebo déle než rok, budou náklady na tato opatření pro tyto vlády obrovské," řekl Lewis.

Témata:  energetická krize energetika

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

22. ledna 2026 19:44

Schodek státního rozpočtu stoupne na 310 miliard korun, Babiš může narazit na zákon

Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, uvedla dnes ČT24 s odkazem na informované zdroje. Navýšení oproti plánovanému deficitu předchozí Fialovy vlády by tak odpovídalo přibližně 24 miliardám korun. Takové navýšení by samo o sobě vedlo také ke zhoršení poměrového ukazatele deficitu veřejných financí k HDP. Tento poměr Fialova vláda pro letošek vyhlížela na úrovni -1,9 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.