Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Účty za energie jsou v EU navzdory masivní vládní pomoci rekordní

Energetika, ilustrační fotografie
Energetika, ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Evropské domácnosti platí za elektřinu a zemní plyn rekordní částky, přestože vlády na ochranu spotřebitelů před energetickou krizí vynakládají miliardy eur. S odvoláním na údaje konzultační společnosti VaasaETT o tom informovala agentura Bloomberg. Průměrná maloobchodní cena plynu v EU a Británii činila v říjnu téměř 18 eurocentů (4,40 Kč) za kilowatthodinu, což je meziročně dvojnásobek. Náklady domácností na elektřinu stouply o 67 procent na 36 eurocentů (8,80 Kč) za kilowatthodinu.

Vlády zemí EU přitom za poslední rok slíbily více než 550 miliard eur (13,4 bilionu Kč) na ochranu občanů a podniků před rostoucími náklady na energie. Je pravděpodobné, že bez této podpory by účty za energii byly ještě vyšší, dodal generální ředitel VaasaETT Philip Lewis.

Ve srovnání s předchozím měsícem se průměrná sazba za elektřinu zvýšila o 3,4 procenta, v případě plynu to bylo o 2,5 procenta. Největší měsíční nárůst cen elektřiny byl zaznamenán v Dublinu, kde ceny stouply o 44 procent. U plynu to bylo v Římě, kde růst cen činil 97 procent.

Nezvykle teplé počasí přineslo v říjnu úlevu spotřebitelům a vládám, protože méně lidí zapínalo topení. Ceny se však budou zvyšovat spolu s tím, jak se Evropa blíží nejchladnějším zimním měsícům. To by mohlo v budoucnu znamenat problémy pro politiky, kteří se snažili uměle udržovat náklady nízko.

"Pokud by krize v podstatě trvala víceméně další celý rok nebo déle než rok, budou náklady na tato opatření pro tyto vlády obrovské," řekl Lewis.

Témata:  energetická krize energetika

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:49

Nebezpečný toxin v kojenecké výživě. Česko stahuje 120 šarží z trhu

Státní veterinární správa stáhla z českého trhu desítky šarží kojeneckých mléčných výživ z EU kvůli podezření na výskyt toxinu cereulid. Opatření vychází z domácích kontrol i evropského systému RASFF a okamžitě zakazuje další distribuci dotčených výrobků. Spotřebitelům se doporučuje jejich nepoužívání a vrácení v místě nákupu.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.