Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Účty za energie jsou v EU navzdory masivní vládní pomoci rekordní

Energetika, ilustrační fotografie
Energetika, ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Evropské domácnosti platí za elektřinu a zemní plyn rekordní částky, přestože vlády na ochranu spotřebitelů před energetickou krizí vynakládají miliardy eur. S odvoláním na údaje konzultační společnosti VaasaETT o tom informovala agentura Bloomberg. Průměrná maloobchodní cena plynu v EU a Británii činila v říjnu téměř 18 eurocentů (4,40 Kč) za kilowatthodinu, což je meziročně dvojnásobek. Náklady domácností na elektřinu stouply o 67 procent na 36 eurocentů (8,80 Kč) za kilowatthodinu.

Vlády zemí EU přitom za poslední rok slíbily více než 550 miliard eur (13,4 bilionu Kč) na ochranu občanů a podniků před rostoucími náklady na energie. Je pravděpodobné, že bez této podpory by účty za energii byly ještě vyšší, dodal generální ředitel VaasaETT Philip Lewis.

Ve srovnání s předchozím měsícem se průměrná sazba za elektřinu zvýšila o 3,4 procenta, v případě plynu to bylo o 2,5 procenta. Největší měsíční nárůst cen elektřiny byl zaznamenán v Dublinu, kde ceny stouply o 44 procent. U plynu to bylo v Římě, kde růst cen činil 97 procent.

Nezvykle teplé počasí přineslo v říjnu úlevu spotřebitelům a vládám, protože méně lidí zapínalo topení. Ceny se však budou zvyšovat spolu s tím, jak se Evropa blíží nejchladnějším zimním měsícům. To by mohlo v budoucnu znamenat problémy pro politiky, kteří se snažili uměle udržovat náklady nízko.

"Pokud by krize v podstatě trvala víceméně další celý rok nebo déle než rok, budou náklady na tato opatření pro tyto vlády obrovské," řekl Lewis.

Témata:  energetická krize energetika

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovi spojenci míří na miliardy ze světového fotbalu. Spor FIFA a UEFA se vyostřuje

Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.