Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zpochybňování statistických dat ze strany vládních politiků nahrává dezinformační scéně

Zemní plyn
Zemní plyn
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Údaje k růstu cen plynu v zemích EU, které zveřejnil Eurostat, vyvolaly v Česku nebývalý rozruch. Zpochybňují je jak energetické firmy v čele s ČEZ, tak sám premiér Petr Fiala. Již dříve ČEZ zpochybnil také statistiku Eurostatu k vývoji cen elektřiny v loňském roce.

Podle Eurostatu loni ve druhém pololetí plyn domácnostem v Česku zdražoval suverénně nejvýrazněji v celé EU, a to meziročně o zhruba 231 procent. Pro srovnání, v Maďarsku to mělo být o zhruba třicet procent, v Polsku o zhruba 21 procent a na Slovensku dokonce jen o 18 procent. To by znamenalo, že zatímco v Česku plyn zdražil po zaokrouhlení o 230 procent, v ostatních zemích Visegrádské skupiny v průměru jen o 23 procent, tedy desetkrát méně.

Těžko si lze představit, jakou „minelu“ by musely Eurostat, případně Český statistický úřad učinit, aby se zmýlily natolik, že rozdíl bude desetinásobný. Jinými slovy, je možné, že se statistici dopustili nějakého metodického přehmatu, ale spíše jen v rozsahu „statistické chyby“.  Těžko si lze představit přehmat, jenž by je dovedl k desetinásobnému nadhodnocení růstu cen v ČR v porovnání s dalšími zeměmi středoevropského regionu.

Politici by tedy měli vynechat silné výrazy typu toho, že statistici „matou“ veřejnost. Nejprve je třeba se důkladně seznámit s použitou metodikou a tu pak případně třeba i kritizovat – ovšem již se znalostí věci. Protože pokud politici bez hlubší znalosti věci, „střelbou od boku“, zpochybňují data státních statistických úřadů, nahlodávají tak v rámci svého politického zápasu důvěru veřejnosti ve statistické úřady, potažmo ve stát jako takový. Tím posilují pozici různých dezinformátorů, kteří do budoucna mohou zpochybňovat jakákoli oficiální data s tím odkazem, že je přece zpochybňuje sám vládní establishment.  

Témata:  energetika zemní plyn

Související

Aktuálně se děje

10. června 2026 16:05

Osm investičních možností pro rok 2026: co dává smysl a co už méně

Inflace už není takovým strašákem jako před několika lety a úrokové sazby se po období výrazného růstu stabilizovaly. Investoři tak znovu řeší otázku, jak se svými penězi naložit. Jenže zatímco dříve se často hledala jedna „nejlepší“ investice, dnes se ukazuje, že důležitější je správně rozložit riziko a přemýšlet o tom, k čemu mají peníze sloužit. Jinou strategii zvolí člověk, který chce ochránit úspory na pět let, a jinou investor budující majetek na důchod nebo pro další generace. Které možnosti dnes dávají smysl?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Švýcaři odmítli populační strop, země si ponechává otevřený pracovní trh

Odmítnutí švýcarské iniciativy na zastropování počtu obyvatel na deseti milionech je pro českou ekonomiku mírně pozitivní zprávou. Neznamená nový růstový impuls, ale odvrací riziko zhoršení vztahů mezi Švýcarskem a Evropskou unií. To je důležité i pro české exportéry, firmy napojené na evropské dodavatelské řetězce a část kvalifikovaných pracovníků, kteří ve Švýcarsku pracují nebo o práci v zemi uvažují.