Komentář Lukáše Kovandy: Inflace ještě ani pořádně neklesla ze svých maxim za několik desetiletí a už vláda rozjíždí novou. Tentokrát se tomu říká zastropování. Celkové náklady zastropování se realisticky mohou pohybovat kolem 200 miliard korun ročně. Záleží ale pochopitelně na vývoji cen elektřiny. Stát jej bude muset z nemalé části financovat na dluh.
Komentář Lukáše Kovandy: Zastropování jen přes naši mrtvolu. To ještě před létem znělo jednohlasně z úst představitelů Fialova kabinetu. Orbánovo zastropování cen pohonných hmot tehdy nazírali jako odstrašující případ, který se vymstí.
Pokud Evropská unie v pátek na mimořádném zasedání ministrů pro energetiku dosáhne elementární shody na řešení situace, může to vést i k uklidnění evropských trhů s energiemi. Novinářům to dnes řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Na základě výsledků jednání kabinet rozhodne příští týden o zavedení některého z připravených národních scénářů.
Komentář Lukáše Kovandy: Běžná domácnost v Česku zaplatí počátkem příštího roku za energie zhruba 12 300 korun měsíčně. Plyne to z nové prognózy americké banky Goldman Sachs, která částku odhaduje na základě současného cenového vývoje příslušných termínových kontraktů.
Komentář Lukáše Kovandy: Evropská komise sestavila balík opatření, který by měl přispět ke snížení cen energií. O návrhu budou jednat energetičtí ministři zemí EU příští týden v pátek. Česká republika, která EU momentálně předsedá a mimořádné setkání energetických ministrů svolává, ovšem připraví svůj vlastní návrh řešení palčivé energetické situace.
Vzhledem k rekordním cenám zemního plynu lidé stále více vyhledávají možnost vytápění tuhými palivy. I jejich ceny však výrazně rostou – u palivového dřeva meziročně na více než dvojnásobek. Naopak cenově poměrně stabilní zůstává LPG, respektive čistý propan, který se tak stává ekonomicky výhodným palivem pro mnoho domácností i firem. Na rozdíl od zemního plynu nejsou jeho dodávky závislé na Rusku.
Ministerstvo průmyslu a obchodu, v kontextu se snahou Evropské komise (EK) snížit spotřebu plynu v evropských zemích o 15 procent, vytvořilo návrh vyhlášky, která má snížit celkovou spotřebu zemního plynu v případě výpadku dodávek plynu z Ruska. Jaká pravidla ministerstvo navrhuje a jak bude možné kontrolovat jejich dodržování, případně postihovat jejich porušování?
Vysoké školy zvažují kvůli drahým energiím možnost přejít v nadcházející zimě na výuku na dálku. Jejich náklady na energie se podle současného vývoje cen v příštím roce zvednou proti loňsku z 1,5 miliardy korun přibližně na osm miliard. Na dotaz ČTK to dnes řekl předseda Rady vysokých škol (RVŠ) Milan Pospíšil. Podle něj školy nebudou schopny bez pomoci státu rostoucí ceny za energie zaplatit. Předseda České konference rektorů (ČKR) Martin Bareš proto jedná se zástupci vlády o možnostech pomoci od státu.
Komentář Lukáše Kovandy: Snížit cenu elektřiny v ČR může Fialova vláda několika způsoby.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) zvažuje svolání mimořádné evropské rady pro energetiku. Tématem budou vysoké ceny energií. Podle Síkely jde o celoevropský problém, mělo by se tak najít celoevropské řešení. Uvedl, že jedním z možných řešení by bylo i stanovení maximální výše ceny energií. Síkela to dnes řekl novinářům.
Pomoc s vysokými cenami energií díky takzvanému úspornému tarifu dostanou letos domácnosti prostřednictvím své smlouvy na elektřinu. Letos dá vláda na pomoc deset miliard korun, dalších 30 miliard rozdělí příští rok, a to už prostřednictvím jednotlivých komodit, tedy jednotlivě ve vyúčtování za elektřinu, plyn a teplo. Vyplývá to z vládních dokumentů, které má ČTK k dispozici, a z tiskové zprávy ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Podle vyhlášky ale může dodavatel energií využít příspěvek například na pokrytí dluhu za energie. Konkrétní výše příspěvku u jednotlivých distribučních sazeb zatím není známa.
Plánovaných 66 miliard korun na podporu domácností a firem s vysokými cenami energií je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na horní hranici toho, co si může státní rozpočet dovolit. Na konkrétní formě a načasování kompenzací se vláda teprve dohodne, ale platí, že bude kompenzovat jak elektřinu a plyn, tak centrální vytápění i domovní kotelny, uvedl dnes Stanjura ve vyjádření zaslaném ČTK.
Evropa může být nucena letos v zimě zavést příděly energie. Na konferenci věnované energetice to dnes v Oxfordu řekl generální ředitel britsko-nizozemské ropné a plynárenské společnost Shell Ben van Beurden. Pokud bude Rusko nadále omezovat dodávky plynu do Evropy, očekává "výrazně" vyšší ceny energie. Informoval o list Financial Times.
Komentář Lukáše Kovandy: Úsporný energetický tarif lidem pomůže jen nepatrně. Nejběžněji přibližně v rozsahu maximálně kolem patnácti procent. Například vytápění a ohřev vody běžného rodinného domku plynem vyjde společně s platbou za napájení elektrických spotřebičů na zhruba 95 tisíc korun ročně. Pokud je zdrojem energie elektřina, a k vytápění slouží třeba přímotop, pak je třeba počítat s náklady až kolem 115 tisíc korun ročně. Tyto náklady navíc v nadcházející topné sezóně dále vzrostou.
Komentář Lukáše Kovandy: Plynová krize v Německu se z průmyslu začíná šířit také do domácností, kanceláří či volnočasových center, informují dnešní Financial Times. Lidé v zemi už podle listu čelí realitě přidělování teplé vody, resp. možnosti ji mít k dispozici pouze v předem učených částech dne, dále dochází ke snižování teploty centrálního vytápění, zhasínání pouličních světel nebo zavírání plaveckých bazénů.
Pokud potravinářské firmy nedostanou od státu kompenzace vysokých cen energií nebo jinou formu podpory, skončí minimálně 15 procent producentů drůbežího a vepřového masa a většina malých a středních pekáren. V tiskové zprávě to dnes uvedla Potravinářská komora ČR.
Ceny plynu a elektřiny zůstanou ještě několik let na vysoké úrovni. V rozhovoru s listem Süddeutsche Zeitung to uvedl šéf německého energetického koncernu RWE Markus Krebber. Zdražování energie, ke kterému přispívá válka na Ukrajině, je nyní hlavním motorem růstu inflace v Německu i dalších zemích.
Speciální tarif na energie pro slabé domácnosti a některé provozy by měl být hotový a připraven k projednání nejpozději do začátku topné sezony, tedy do konce srpna. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes uvedl místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara však firmy dosud neznají žádné parametry připravovaných programů, vláda s nimi detaily neprojednávala.
Libovali jste si před rokem, jak výhodnou smlouvu s operátorem nebo dodavatelem energií jste uzavřeli? Anebo už se chystáte na dovolenou, kterou jste zakoupili ještě vloni za poloviční cenu? Pocit uspokojení z dobrého obchodu je příjemný, ale není zcela namístě. Podnikatel totiž může změnit cenu už zakoupeného produktu nebo služby i bez vašeho souhlasu. Za jakých podmínek to smí udělat a jak se můžete bránit?
Staré neekologické kotle na uhlí budou moci lidé používat v domácnostech ještě další více než dva roky. Senát dnes schválil odklad jejich zákazu na září 2024 ve vládní novele, která také ruší povinné přimíchání biosložek do pohonných hmot a omezuje okruh vozidel podléhajících silniční dani. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.
Už jen dva měsíce zbývají do doby, než začnou platit nová pravidla zpřísňující podmínky pro podnikání zprostředkovatelů smluv s dodavateli energií. Lze tak v následujících týdnech očekávat, že se ti nepoctiví z nich, označovaní jako energošmejdi, ještě naposledy pokusí zmobilizovat síly a zneužít tíživé situace stovky tisíc spotřebitelů, kterým od loňského podzimu mnohonásobně vzrostly platby za ceny energie. Jak se energošmejdům bránit a jaké novinky v energetickém zákoně nás od 1. července čekají?
Zástupci Slovenska a Maďarska dnes uvedli, že jejich země nepodpoří energetické sankce, které proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu připravuje Evropská unie. Bratislava a Budapešť jsou totiž na ruských dodávkách příliš závislé a neexistují za ně žádné okamžité alternativy, napsala agentura AP. Evropská komise vypracovala nové návrhy sankcí, které by mohly zahrnovat postupné zavedení embarga na ruskou ropu. Sedmadvacet členských zemí o nich pravděpodobně začne jednat ve středu, ale může trvat několik dní, než opatření vstoupí v platnost.
Ať už se vás krach některých dodavatelů energií dotýká přímo, anebo ne, určitě jste se o něm doslechli. Režim dodavatele poslední instance, který je pro takové případy zákonem stanoven pro období 6 měsíců, zabránil přerušení dodávek energií do zhruba miliónu odběrných míst. Nyní pro většinu postižených klientů tato lhůta končí. Zdaleka ne všichni však podnikli potřebné kroky a hrozí jim tak odpojení i povinnost náhrady škody.
2. dubna 2025 11:49
1. dubna 2025 12:29
1. dubna 2025 12:11
31. března 2025 9:54
31. března 2025 9:30
30. března 2025 19:09
29. března 2025 22:46
28. března 2025 18:55
28. března 2025 10:03
28. března 2025 9:03
27. března 2025 14:02
27. března 2025 13:06
27. března 2025 12:11
27. března 2025 12:00
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy uvalí 25% cla na dovoz automobilů vyrobených mimo USA, přičemž tato opatření vstoupí v platnost 2. dubna. V reakci na tuto novinku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyjádřila lítost a EU její rozhodnutí důkladně prozkoumá. Trump rovněž odložil výběr cla na automobilové díly o měsíc. Tento krok způsobil pokles akcií automobilek na asijských burzách a očekává se, že výprodeje se rozšíří i na evropské a americké trhy. Uvedl to server CNBS.
Zdroj: Radovan Majer
V prvních hodinách po oznámení poškozují Trumpova nová cla nejvíce americké akcie a dolar, méně pak akcie asijské a evropské. Zato libra, euro, jen, ale i česká koruna posilují.
