Zavedení plošných cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem představuje pro Evropskou unii významnou výzvu. Jak by měla Evropa reagovat na tato opatření a jaké kroky jsou nezbytné k ochraně jejích ekonomických zájmů?
Čína dělá chybu, konstatoval americký prezident Donald Trump poté, co čínská vláda v pátek oznámila zavedení odvetných cel ve výši 34 % na veškerý dovoz zboží z USA. Americkému tlaku podle vyjádření Trumpa podlehla alespoň jiná asijská země.
Ekonomický novinář James Surowiecki tvrdí, že administrativa Donalda Trumpa při stanovování cel na obchodní partnery použila extrémně zjednodušený a chybný výpočet. Podle něj Bílý dům pouze vydělil obchodní deficit USA s danou zemí jejími exporty do Spojených států a takto „vypočítal“ údajnou nespravedlivou výhodu zahraničních partnerů.
V prvních hodinách po oznámení poškozují Trumpova nová cla nejvíce americké akcie a dolar, méně pak akcie asijské a evropské. Zato libra, euro, jen, ale i česká koruna posilují.
Trump se naštval na Putina a hrozí světu obřími cly, třeba Číně clem dohromady až přes 80 %. Za Putina by vážně pykaly také například Slovensko či Maďarsko.
Trumpova 25 procentní dovozní cla na zahraniční auta mohou dramaticky zdražit vozy z Německa, Japonska a Jižní Koreje – a dokonce i některá auta montovaná v USA, pokud využívají zahraniční díly, varují experti z automobilového průmyslu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy uvalí 25% cla na dovoz automobilů vyrobených mimo USA, přičemž tato opatření vstoupí v platnost 2. dubna. V reakci na tuto novinku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyjádřila lítost a EU její rozhodnutí důkladně prozkoumá. Trump rovněž odložil výběr cla na automobilové díly o měsíc. Tento krok způsobil pokles akcií automobilek na asijských burzách a očekává se, že výprodeje se rozšíří i na evropské a americké trhy. Uvedl to server CNBS.
Americký prezident Donald Trump chystá další sadu cel. Už během několika dní by měl oznámit nová cla na dovážené automobily. Na spadnutí mají být i nová cla na farmaceutické přípravky, dále pak cla na dřevo a čipy.
Donald Trump nikdy svým voličům ani nenaznačil, že na cestě k jeho vizi „zlatého věku“ by mohla přijít ekonomická recese.
Pokud by americký prezident Donald Trump Evropě odmítl pomoci, ta po případném napadení ruskou armádou vydrží sotva pár týdnů, varují vojenští experti podle agentury Bloomberg.
Americký prezident Donald Trump naplňuje svoji hrozbu masivních cel. Na dovoz z Kanady a Mexika zavádí nové clo ve výši 25 procent, s výjimkou dovozu energetických surovin z Kanady, na které uplatní clo desetiprocentní. Na Čínu pak uplatní nově sazbu desetiprocentní, když už však na její dovoz v únoru zavedl nové, rovněž desetiprocentní clo.
Evropa bude více zbrojit a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se musí za každou cenu udobřit s americkým protějškem Donaldem Trumpem, i podepsat dohodu o nerostech, aby se nerozpadlo NATO. To je v kostce výsledek včerejšího summitu evropských lídrů v Londýně.
Americký prezident Donald Trump předevčírem zopakoval svoji hrozbu zavedení cel na dovoz z EU. Evropská unie podle něj vznikla proto, aby Spojené státy odírala, což nechce dále tolerovat. Pokud by u takto nezvykle ostré rétoriky setrval, těžko sázet na to, že na dovoz z EU zavede cla jen mírná a selektivní. Spíše je nutno počítat se cly plošnými. To, že je schopen plošná cla zavádět bez ohlášení, prokázal Trump včera, kdy nečekaně oznámil dodatečné desetiprocentní clo na veškerý dovoz z Číny. Dovoz z Číny tak bude v USA podléhat celkové celní sazbě už 33 procent.
Americký prezident Donald Trump chystá další sadu cel. Tentokrát jsou zaměřena nikoli geograficky, ale produktově. Spojené státy hodlají zavést nové clo ve výši zhruba 25 procent na dovážené automobily, čipy a farmaceutické výrobky. Trump by měl tuto sadu cel oznámit začátkem dubna.
Donald Trump opět přitvrdil a oznámil další balíček cel na kovy, konkrétně na hliník a ocel. Ohlášené změny bez možnosti výjimek by mohly mít výrazný dopad na světové trhy. Zatímco americký průmysl očekává povzbuzení, obchodní partneři varují před negativními důsledky. Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat, Kanada, Evropská unie a další země již naznačily možná protiopatření. Situace se vyvíjí dynamicky a zůstává otázkou, kam to povede, říká Adam Austera, hlavní analytik Ozios.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na pondělí do Paříže narychlo v nouzi nejvyšší svolává jednání o Ukrajině. Lídři Francie, Německa, Itálie, Británie, Polska a Dánska se zřejmě ještě budou snažit amerického prezident Donalda Trumpa odradit od vyjednávání s Ruskem, případně se domoci místa u jednacího stolu v Rijádu. Což USA ale nevidí jako realistické.
Americký prezident Donald Trump naznačil možnost dohody, v níž by Ukrajina výměnou za americké zbraně a podporu poskytla své vzácné nerostné suroviny. Zatím však není jasné, o které konkrétní suroviny by se jednalo. Kyjev vlastní dvacet klíčových nerostů a je otevřen spolupráci s USA, avšak mnohá ložiska se nacházejí na území ovládaném Ruskem.
Napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií v oblasti obchodu roste. Bývalý americký prezident Donald Trump znovu zaútočil na obchodní vztahy s EU, označil unii za „ohavnost“ a hrozí zavedením cel na evropské zboží. Po uvalení 10% cel na Čínu si nyní bere na mušku Evropu, čímž vyvolává obavy z eskalace obchodní války, která by mohla poškodit obě strany píše Politico.
Čím si Donald Trump získal americké IT miliardáře, tedy nejbohatší lidi světa? Tím, že jim slíbil levnou fosilní elektřinu pro datová centra ke zdokonalování umělé inteligence.
Americký prezident Donald Trump dnes nad ránem středoevropského času zopakoval svoji páteční hrozbu Evropské unii, cla na unijní dovoz prý „určitě zavede“. Pokud se vezme Evropská unie jako celek, jde o vůbec největšího dovozce do USA, většího, než je Mexiko, Čína či Kanada, na něž zavedl nová cla o víkendu (s platností od zítřka) – vysoká zejména, co se týče Kanady a Mexika.
Americký prezident Donald Trump dnes v souladu s očekáváním rozhodl uvalit plošná cla na tři suverénně největší importéry do USA, tedy Mexiko, Čínu a Kanadu. Na dovoz z Mexika a Kanady budou Spojené státy uplatňovat 25procentní clo, na dovoz z Číny pak clo desetiprocentní. Výjimku mají pouze energetické suroviny dovážené z Kanady, zejména tamní ropa, na níž se bude nově vztahovat clo desetiprocentní.
Ceny pohonných hmot v Česku po předchozím růstu stagnují. Průměrná cena nafty klesla za poslední týden o tři haléře na 36,12 koruny za litr. U benzinu se nezměnila a zůstala na 36,74 koruny za litr.
V Davosu je letos věru živo. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová využívá momentální slabosti Berlína i Paříže a na probíhajícím davoském ekonomickém fóru si řekla – prakticky bez povšimnutí českých médií – o vytvoření částečné fiskální unie v rámci EU. To by byl zásadní milník v dosavadním procesu evropské integrace. Von der Leyenová chce získat ještě větší moc, než jakou má nyní. Říká tomu „28. režim“. Pro inovativní firmy mají platit jednotná daňová pravidla napříč EU, což pochopitelně představuje základní rys fiskální unie.
16. ledna 2026 12:49
16. ledna 2026 12:18
16. ledna 2026 11:48
16. ledna 2026 11:35
14. ledna 2026 11:40
14. ledna 2026 11:32
13. ledna 2026 18:19
13. ledna 2026 10:54
13. ledna 2026 10:52
12. ledna 2026 12:29
8. ledna 2026 11:02
8. ledna 2026 10:34
7. ledna 2026 11:54
7. ledna 2026 11:42
6. ledna 2026 10:43
5. ledna 2026 9:50
Úterní počasí nabídne výrazně zimní ráz. Noc bude jasná až polojasná a mrazivá, teploty mohou klesnout až k −14 °C. Přes den zůstane pod nulou, ráno s menší oblačností, během dne však mraků přibude, informuje ČHMÚ.
Zdroj: Marie Dvořáková
Od začátku roku 2026 se hlášení pracovních úrazů přesouvá výhradně do online prostředí. Zaměstnavatelé nyní všechny pracovní úrazy a záznamy o nich ohlašují prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce a papírové formuláře se již nepoužívají. Nové pravidlo vyplývá z nařízení vlády, které je platné od 1. ledna 2026.
