Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Koruna silnější než zlato: Česká měna patří mezi elitu celní války

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Česká koruna patří mezi pětici měn světa, které jsou vůbec nejodolnější v současné vysoce turbulentní době, tedy od středečního oznámení nových cel amerického prezidenta Donalda Trumpa. Koruna dokonce poráží i zlato, tradiční bezpečné útočiště. Jako jedna z mála česká měna vykazuje zpevnění vůči dolaru. Konkrétně, od středeční uzavírací hodnoty, tedy od doby krátce po oznámení nových cel, do dneška, do času krátce po třetí hodině odpolední středoevropského času, zpevnila vůči dolaru o 0,2 procenta, plyne z dat agentury Bloomberg.

Lépe na tom už z významnějších měn světa byl v daném období jen švýcarský frank (ten vůči dolaru posílil o 3,1 procenta), japonský jen (o 1,8 procenta), euro (o 1,1 procenta) a dánská koruna (o jedno procento). Všechny ostatní významnější měny světa vůči dolaru v daném období oslabily. Tedy včetně prominentních měn, jako je kanadský dolar, britská libra, švédská koruna, australský dolar nebo norská koruna, ale také včetně měn okolních zemí – polského zlotého a maďarského forintu.

Zatím se tedy příliš nepotvrzují obavy, které často tlumočí například zastánci rychlého přijetí eura v Česku. Ti mají za to, že v turbulentních časech, jako je právě tento, se bude česká koruna propadat mnohem dramatičtěji, rozhodně citelně více než nejen euro, ale také než zmíněné prominentní měny světa, z nichž většinu má ve svých devizových rezervách i Česká národní banka.

Výkonnost české měny se ale samozřejmě může zhoršit, neboť nynější situace je krajně nevyzpytatelná.

Odolnost české koruny je ovšem o to pozoruhodnější, že v posledních dnech padá také zlato, poměrně překvapivě. Nemá být zlato pojistkou do těžkých časů? Propad zlata je zvláště výrazný ve švýcarských francích.

Od Trumpova středečního představení „tabulky smrti“, jak nový rámcový celní sazebník USA rychle překřtil Wall Street, ztratil žlutý kov vůči franku už bezmála sedm procent. Frank tak v době hrozby rozvratu světové ekonomiky v důsledku globální obchodní války plní roli bezpečného útočiště mnohem lépe než právě zlato. To klesá i v dolarech, ba právě i v českých korunách (v těch aktuálně o takřka čtyři procenta).

Důvodem je vybírání zisků investorů do zlata, jimiž chtějí krýt své ztráty v akciových obchodech, stejně jako nutnost skládat rezervu pro případ dalších ztrát na akciích. Slábne také vyhlížená poptávka po zlatě coby průmyslovém kovu (kvůli hrozbě globální recese) a, zejména v Asii, zlatě coby šperku (kvůli oslabení zákaznické kupní síly v důsledku oné možné globální recese).

Česká koruna se navíc drží i navzdory přehodnocování výhledu stran dalšího snižování úrokových sazeb Česká národní banky. Ještě v úterý minulý týden trhy většinově předpokládaly, že do roka klesne základní úroková sazba ČNB z nynější úrovně 3,75 procenta na 3,5 procenta. Nyní ale míní, že by to mohlo být spíše na rovná tři procenta, nebo dokonce na 2,75 procenta. A to navzdory inflačním tlakům, které může světová obchodní válka zesílit. Jenže vedle inflačních tlaků zesílí také riziko recese v Česku, na něž bude – jak nyní míní trh – tuzemská centrální banka reagovat právě výraznější než až do minulého týdne předpokládanou redukcí svých úrokových sazeb.

TOP 5 nejodolnějších měn světa v době Trumpovy celní paniky:

1. švýcarský frank

2. japonský jen

3. euro

4. dánská koruna

5. česká koruna

Témata:  CZK clo Donald Trump Česko

Související

Aktuálně se děje

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

27. dubna 2026 14:04

Chudárek: Nezávislost České televize ohrožena není, problém je jinde

Nezávislost České televize podle jejího šéfa Hynka Chudárka aktuálně ohrožena není. Skutečné riziko však vidí v nestabilních a nepromyšlených změnách financování a legislativy, které by mohly fungování veřejnoprávního média zásadně narušit.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.