Americký prezident Donald Trump předevčírem zopakoval svoji hrozbu zavedení cel na dovoz z EU. Evropská unie podle něj vznikla proto, aby Spojené státy odírala, což nechce dále tolerovat. Pokud by u takto nezvykle ostré rétoriky setrval, těžko sázet na to, že na dovoz z EU zavede cla jen mírná a selektivní. Spíše je nutno počítat se cly plošnými. To, že je schopen plošná cla zavádět bez ohlášení, prokázal Trump včera, kdy nečekaně oznámil dodatečné desetiprocentní clo na veškerý dovoz z Číny. Dovoz z Číny tak bude v USA podléhat celkové celní sazbě už 33 procent.
Analytici Oxford Economics, renomované poradenské společnosti vzniklé při Oxfordské univerzitě, ve své únorové studii konstatují, že Trumpovo oznámení desetiprocentních cel na dovoz z Číny a 25procentních cel na dovoz z Kanady a Mexiko významně zvyšuje riziko zavedení plošných cel také na import z EU. Studie byla přitom publikována ještě před zavedením zmíněné druhé Trumpovy sady plošného cla na Čínu, té včerejší, desetiprocentní. Po jejím zavedení tedy dle logiky Oxford Economics riziko zavedení plošných cel na dovoz z EU spíše ještě dále stoupá.
Přitom Česká republika podle kalkulace Oxford Economics představuje ekonomiku, jíž mohou Trumpova cla na dovoz z EU poškodit z unijních zemí vůbec nejvíce (viz graf níže). Oxford Economics pracuje se scénářem desetiprocentního plošného cla na dovoz zboží z EU, jež by Trump oznámil v nadcházejících týdnech či měsících, takže by do praxe vstoupilo v průběhu druhého čtvrtletí letošního roku. Scénář již přitom zahrnuje dopad již oznámeného 25procentního cla na dovoz hliníku a oceli. Počítá také s tím, že by EU zavedla odvetná, ovšem cílená cla na dovoz z USA. Novému clu EU by nepodléhal například dovoz energií, zejména zkapalněného zemního plynu, z USA, což je objemově vůbec největší dovozní položka EU ve vztahu k USA.
V posledním čtvrtletí roku 2027 by Česko v takovém scénáři ztrácelo kvůli clům takřka jeden procentní bod svého ekonomického růstu. Což je vůbec největší ztráta ze všech zemí EU, jež Oxford Economics podrobuje analýze. Česko je zvláště zranitelné kvůli své značné otevřenosti zahraničnímu obchodu.
Čtěte také
Podle prognózy Mezinárodního měnového fondu, která byla publikována loni v říjnu, tedy ještě před Trumpovým zvolením, by mělo Česko růst roku 2026 reálně o 2,3 procenta a roku 2027 o 2,1 procenta. Nominální hrubý domácí produkt by měl činit roku 2026 celkem 8630 miliard korun a roku 2027 pak 8989 miliard. Při předpokladu o zhruba jeden procentní bod nižšího reálného růstu v celém roce 2027 to za jinak stejných podmínek znamená, že Česko v tom roce přijde o 80 až 85 miliard korun.
Česko by se tedy i přes uvedení cel mělo vyhnout recesi, podobně jako celá eurozóna, jak prognózuje Oxford Economics. Samozřejmě, pokud by Trump zavedl 25procentní plošné clo, jak jeho předvčerejší výroky na dané téma někteří interpretují, Česko může se zabřednutím do recese roku 2027 koketovat. Ztráta české ekonomiky by se pak nejspíše pohybovala v pásmu od 150 do 200 miliard korun ročně.
Témata: Donald Trump, clo, Česko, EU
Související
11. dubna 2025 10:26
10. dubna 2025 9:17
8. dubna 2025 11:24
7. dubna 2025 10:29
7. dubna 2025 10:00
