Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Žádné zub za zub, EU by na Trumpova cla reagovat neměla

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Evropská unie by se neměla nechat vyprovokovat k odvetě ani naskočit na Trumpovu hru. Místo instinktivní reakce „zub za zub“ by měla zvolit rozvahu a moudrost. Zvýšení cel vůči USA by nebylo řešením – naopak, EU by měla jít příkladem ve snižování cel. A pokud je třeba kompenzace, pak spíš doma: odstranit vlastní „cla“ v podobě Green Dealu, emisních povolenek, přeregulovanosti či byrokracie, které dusí evropskou ekonomiku více než Trumpova opatření.

Ideálem, k němuž by EU měla směřovat, je vytvoření zóny volného obchodu mezi USA a EU, která znamená oboustranně nulová cla. Po něčem takovém ostatně volá i Trumpův pobočník Elon Musk.

Než k vytvoření transatlantické zóny volného obchodu dojde, EU by si měla odstranit svá vlastní „cla“, která si uvaluje na sebe. Bude pak atraktivnějším podnikatelským a investičním prostředím. A Spojené státy budou motivovanější s ní vzájemnou zónu volného obchodu založit. Oba cely tak budou snáze čelit Číně, která představuje skutečnou hrozbu. Jde o mohutnící ekonomiku, která však nezná tradici evropského humanismu, demokracie a politické plurality.    

Takže EU by se měla i proto přestat „počínšťovat“. Tedy například zastavit nárůst objemu legislativy. Vždyť objem legislativy EU (celkové množství právního textu, tedy délka a rozsah jednotlivých právních aktů) vzrostl o 729 % od Maastrichtské smlouvy (1994) a o 101 % od Lisabonské smlouvy (2010). Samotný počet právních aktů ale rostl mnohem pomaleji – o 174 % od Maastrichtské smlouvy a o 25 % od Lisabonské smlouvy. Tento rozdíl ukazuje, že legislativa EU se nejen rozšiřuje, ale také se stává obsáhlejší.

Nárůst legislativních požadavků EU klade na firmy a podniky stále větší nároky, které jsou v souhrnu mnohem více zatěžující než Trumpova cla. Mezi hlavní problémy, s nimiž se české firmy potýkají, patří byrokracie, zdlouhavé schvalovací procesy, přemíra

kontrol a nové regulační směrnice, včetně těch zaměřených na zelenou transformaci.

Jedním z klíčových nových pravidel je směrnice EU o vykazování podnikové udržitelnosti (CSRD), která firmám ukládá povinnost informovat o své uhlíkové stopě. Evropská komise nedávno představila návrhy na zjednodušení reportů o udržitelnosti. Změny

vypadají na první pohled líbivě, například zprávy budou povinné pouze pro podniky s více než tisíci zaměstnanci, zatímco dřív se počítalo se čtvrtinovým počtem. Ale ve skutečnosti nejspíš například zemědělce a potravináře dopadnou úplně stejně, jako by ke zjednodušení nedošlo.

Předložená legislativa má změkčit nová ESG pravidla natolik, že se jim vyhne zhruba 80 % firem, hlavně malých a středních, které jim měly původně podléhat. Ty díky menší byrokracii ušetří v přepočtu 110 miliard korun ročně, odhaduje Evropská komise. K tomu jednorázově uspoří zhruba 40 miliard korun, neboť nebudou muset zavádět požadované vnitřní postupy pro příslušné reportování.

Nárůst administrativní zátěže, například vyplňování tabulek pro různé úřady, vede ke zvyšování fixních nákladů a snížení konkurenceschopnosti, zejména malých a středních podniků. Tento trend může posílit pozici nadnárodních korporací.

Další výzvou například opět pro potravinářský průmysl je deklarace původu surovin, která má zabránit odlesňování, i když v EU k takovému odlesňování nedochází a lesy v Česku naopak rostou. Toto opatření může ohrozit konkurenceschopnost evropských výrobců, protože certifikáty z třetích zemí mohou být méně transparentní.

Rizikem je, že mnoho firem se může rozhodnout přestat odebírat komodity od evropských zemědělců, protože výrobky ze třetích zemí mohou vykazovat nižší uhlíkovou stopu, i když jejich skutečný proces výroby může být méně ekologický.

Témata:  Donald Trump clo EU

Související

Aktuálně se děje

12. dubna 2025 17:21

Otevřeno-Zavřeno! Jak je v obchodech možné nakupovat na Velikonoce 2025?

V České republice máte stále několik dní na nákup, ale počítejte s tím, že během dubna dojde k omezení prodeje v obchodech na jeden den kvůli velikonočním svátkům.

Zdroj: Tomáš Karas

Další zprávy

EUR

Komentář

Konec přísné dluhové brzdy v Německu a jeho dopad na evropské země

Německo, které je považováno za nejdisciplinovanější zemi, pokud jde o fiskální řízení, se rozhodlo pro radikální krok – snížit svou úvěrovou brzdu. Po období stagnace chce nastupující vláda obnovit postavení země investicemi do klíčových segmentů hospodářství – od infrastruktury až po průmysl. Zatímco na jednu stranu je tento plán pozitivní pro růst nejen Německa, ale i dalších evropských zemí, na druhou stranu bude veřejný dluh narůstat, což je v rozporu s pravidly Evropské unie (EU), říká Olívia Lacenová, hlavní analytička společnosti Wonderinterest Trading ve svém komentáři.