Evropská unie by se neměla nechat vyprovokovat k odvetě ani naskočit na Trumpovu hru. Místo instinktivní reakce „zub za zub“ by měla zvolit rozvahu a moudrost. Zvýšení cel vůči USA by nebylo řešením – naopak, EU by měla jít příkladem ve snižování cel. A pokud je třeba kompenzace, pak spíš doma: odstranit vlastní „cla“ v podobě Green Dealu, emisních povolenek, přeregulovanosti či byrokracie, které dusí evropskou ekonomiku více než Trumpova opatření.
Ideálem, k němuž by EU měla směřovat, je vytvoření zóny volného obchodu mezi USA a EU, která znamená oboustranně nulová cla. Po něčem takovém ostatně volá i Trumpův pobočník Elon Musk.
Než k vytvoření transatlantické zóny volného obchodu dojde, EU by si měla odstranit svá vlastní „cla“, která si uvaluje na sebe. Bude pak atraktivnějším podnikatelským a investičním prostředím. A Spojené státy budou motivovanější s ní vzájemnou zónu volného obchodu založit. Oba cely tak budou snáze čelit Číně, která představuje skutečnou hrozbu. Jde o mohutnící ekonomiku, která však nezná tradici evropského humanismu, demokracie a politické plurality.
Takže EU by se měla i proto přestat „počínšťovat“. Tedy například zastavit nárůst objemu legislativy. Vždyť objem legislativy EU (celkové množství právního textu, tedy délka a rozsah jednotlivých právních aktů) vzrostl o 729 % od Maastrichtské smlouvy (1994) a o 101 % od Lisabonské smlouvy (2010). Samotný počet právních aktů ale rostl mnohem pomaleji – o 174 % od Maastrichtské smlouvy a o 25 % od Lisabonské smlouvy. Tento rozdíl ukazuje, že legislativa EU se nejen rozšiřuje, ale také se stává obsáhlejší.
Čtěte také
Nárůst legislativních požadavků EU klade na firmy a podniky stále větší nároky, které jsou v souhrnu mnohem více zatěžující než Trumpova cla. Mezi hlavní problémy, s nimiž se české firmy potýkají, patří byrokracie, zdlouhavé schvalovací procesy, přemíra
kontrol a nové regulační směrnice, včetně těch zaměřených na zelenou transformaci.
Jedním z klíčových nových pravidel je směrnice EU o vykazování podnikové udržitelnosti (CSRD), která firmám ukládá povinnost informovat o své uhlíkové stopě. Evropská komise nedávno představila návrhy na zjednodušení reportů o udržitelnosti. Změny
vypadají na první pohled líbivě, například zprávy budou povinné pouze pro podniky s více než tisíci zaměstnanci, zatímco dřív se počítalo se čtvrtinovým počtem. Ale ve skutečnosti nejspíš například zemědělce a potravináře dopadnou úplně stejně, jako by ke zjednodušení nedošlo.
Předložená legislativa má změkčit nová ESG pravidla natolik, že se jim vyhne zhruba 80 % firem, hlavně malých a středních, které jim měly původně podléhat. Ty díky menší byrokracii ušetří v přepočtu 110 miliard korun ročně, odhaduje Evropská komise. K tomu jednorázově uspoří zhruba 40 miliard korun, neboť nebudou muset zavádět požadované vnitřní postupy pro příslušné reportování.
Nárůst administrativní zátěže, například vyplňování tabulek pro různé úřady, vede ke zvyšování fixních nákladů a snížení konkurenceschopnosti, zejména malých a středních podniků. Tento trend může posílit pozici nadnárodních korporací.
Další výzvou například opět pro potravinářský průmysl je deklarace původu surovin, která má zabránit odlesňování, i když v EU k takovému odlesňování nedochází a lesy v Česku naopak rostou. Toto opatření může ohrozit konkurenceschopnost evropských výrobců, protože certifikáty z třetích zemí mohou být méně transparentní.
Rizikem je, že mnoho firem se může rozhodnout přestat odebírat komodity od evropských zemědělců, protože výrobky ze třetích zemí mohou vykazovat nižší uhlíkovou stopu, i když jejich skutečný proces výroby může být méně ekologický.
Témata: Donald Trump, clo, EU
Související
8. dubna 2026 11:03
7. dubna 2026 11:36
25. března 2026 12:49
23. března 2026 13:03
16. března 2026 14:24
