Americký prezident Donald Trump naplňuje svoji hrozbu masivních cel. Na dovoz z Kanady a Mexika zavádí nové clo ve výši 25 procent, s výjimkou dovozu energetických surovin z Kanady, na které uplatní clo desetiprocentní. Na Čínu pak uplatní nově sazbu desetiprocentní, když už však na její dovoz v únoru zavedl nové, rovněž desetiprocentní clo.
Nyní zaváděná cla se dotknou dovozu do USA v objemu zhruba 1,5 bilionu dolarů ročně. Kanada a Čína na nová americká cla hbitě odpověděly odvetnými cly, Mexiko se může uchýlit k podobnému kroku.
Svět se tak ocitá v obchodní válce, která v éře moderní globalizace nemá obdoby. Vždyť největší ekonomika světa nyní aplikuje průměrnou celní sazbu, jež je nejvyšší od roku 1943. A to Trump hrozí dalším clem, 25procentním, Evropské unii, přičemž rovněž slibuje produktová cla na měď a dřevo, když už dříve zavedl cla na ocel a hliník.
Odveta dotčených zemí však není adekvátní prvotnímu americkému „výstřelu“ v obchodní válce. Je patrná zřetelná snaha situaci příliš neeskalovat.
Tak například. Zatímco Trump od svého nástupu do Bílého domu letos v lednu zvýšil clo na dovoz z Číny dohromady o 20 procent, tedy celkové clo narostlo o dalších 20 procentních bodů, Čína odpověděla v souhrnu navýšením své celkové celní sazby na dovoz z USA pouze o necelé tři procentní body. To je dáno nejen nižší maximální sazbou nového čínského cla, jež činí 15 procent, ale také jeho zacílenou povahou, na rozdíl od plošné povahy Trumpova cla. Čína cílí například na dovoz zemědělské produkce z USA. Čína taká překvapivě nezavádí nové restrikce na vývoz strategicky důležitých nerostů do USA, jakou jsou kovy vzácných zemin. Přitom na únorové Trumpovo desetiprocentní nové clo ještě odpověděla omezením vývozu kovů, jako je wolfram nebo molybden.
Čtěte také
A další příklad. Kanada v odvetě zasahuje dovoz z USA pouze ve výši přibližně 20 miliard dolarů ročně, což je dramaticky méně, než jaký je zásah Spojených států, jejichž loňský dovoz z Kanady činil zhruba 413 miliard dolarů.
Podle banky Goldman Sachs si Američané kvůli novému desetiprocentnímu clu na dovoz energetických surovin z Kanady připlatí za benzín a naftu u čerpacích stanic v USA. V přepočtu na domácnost budou navýšené výdaje za paliva odpovídat 170 dolarům ročně, což je v přepočtu mírně přes 4000 korun.
I kvůli hrozbě trvaleji dražších pohonných hmot narůstají dlouhodobá inflační očekávání řadových Američanů. Během dalších pěti až deseti let vyhlížejí průměrnou roční inflaci 3,5 procenta, což je nejvyšší údaj od roku 1995, tedy za posledních třicet let. Vyplývá to z nejnovějších, únorových dat z pravidelného šetření Michiganské univerzity,
Témata: USA, Donald Trump, clo
Související
1. října 2026 12:36
20. srpna 2026 17:56
27. července 2026 15:43
5. června 2026 17:03
16. března 2026 14:24
10. listopadu 2025 11:50
