Připravili jsme pro vás na celý týden seriál, ve kterém vám doporučujeme, jak si poradit s financemi. Tentokrát se budeme věnovat mezní situaci, kdy člověku pomůže už jen radikální oddlužení – osobní bankrot.
Průměrný věk člověka, který má finanční závazek po datu jeho splatnosti je přesně 40 let. Lidé ve věku 20 – 40 let jsou zároveň nejpočetnější skupinou, která své dluhy neplatí včas. Takový závěr vyplývá ze statistik společnosti B4B INKASSO s.r.o. Firma, která porovnala údaje několika tisíc dlužníků z celé ČR, patří mezi 3 největší inkasní agentury v Česku. Z jejích statistik zároveň vyplývá, že až 75 % pohledávek lze od dlužníků získat dohodou bez nutnosti soudního sporu či exekuce.
Na každého občana ČR připadal ke konci srpna dluh ve výši 108 892 korun, zadlužení domácností u bank a finančních institucí v ČR dosáhlo částky 1,144 695 bilionu korun. To představuje meziměsíční růst o 1,85 miliardy korun, informovala ve středu Česká národní banka (ČNB).
Na každého občana ČR připadal ke konci července dluh ve výši 108 282 korun, zadlužení domácností u bank a finančních institucí v ČR ke konci července dosáhla částky 1 137,8 miliardy korun, což představuje meziměsíční nárůst o 3,96 miliardy korun. V úterý o tom informovala Česká národní banka (ČNB).
Češi stále více utrácejí za sportovní potřeby, a to i navzdory nepříznivému ekonomickému dění v posledních letech. Zatímco v roce 2010 na ně jedna domácnost vydala ročně v průměru asi 1130 korun, loni se částka vyšplhala na zhruba 1280 korun, vyplývá z mezinárodní studie Barometr Cetelem.
Zadlužení domácností u bank a finančních institucí v ČR ke konci května dosáhlo 1127,9 miliardy korun, což představuje meziměsíční nárůst o 3,58 miliardy korun. V pátek o tom informovala Česká národní banka (ČNB).
Zadlužení domácností u bank a finančních institucí v ČR v březnu činilo 1,122 bilionu korun, což představuje meziměsíční nárůst o 2,05 mld. Kč (+0,2 %). V pondělí o tom informovala Česká národní banka (ČNB).
Češi striktně odmítají řešit své finanční problémy dalším zadlužováním, a pokud by se dostali do tíživé finanční situace, nejprve by omezili výdaje domácnosti a začali více spořit. Vyplývá z průzkumu veřejného mínění zpracovaného pro poradenskou společnost AWD a zveřejněném v pondělí.
Pro lidi je stále těžší splácet dluhy, do kterých se dostali, exekutor by neměl pracovat jako pouhý vymahač, ale také jako poradce při řešení problému. V úterý to uvedl ředitel firmy KRUK Piotr Krupa.
Češi dluží mobilním operátorům na složenkách za telefon a internetové připojení téměř deset miliard korun. Informují o tom v pondělním vydání Lidové noviny.
V Česku kvete obchod s nezaplacenými složenkami na malé obnosy. Za jednu složenku zaplatí vymahači dluhů pojišťovně či energetické firmě 32 korun a od zaskočených lidí pak prostřednictvím platebních rozkazů, které proženou přes právníky a soudy, inkasují sedm tisíc. Píše o tom úterní Právo.
Zadlužení domácností na konci září dosáhlo 1,097 bilionu korun (na konci srpna činilo 1,092 bil. Kč), zadlužení podniků vzrostlo na 947,7 miliardy korun (v srpnu 939,4 mld. Kč). V pondělí o tom informovala Česká národní banka (ČNB).
Zadlužení českých domácností u bank a finančních institucí ke konci srpna dosáhlo 1091,45 miliardy korun, což představuje meziměsíční nárůst o 5,62 miliardy korun (0,51 procenta). V pátek o tom informovala Česká národní banka (ČNB).
Neplatit dluhy není trestný čin. Tak obvykle zní závěr, který se dozvíte na policii ČR poté, co jdete podat trestní oznámení kvůli nevrácené půjčce.
24. listopadu 2024 15:33
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
