Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Průměrný Čech má dluhy ve výši 108 282 korun!

Průměrný Čech má dluhy ve výši 108 282 korun!

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Na každého občana ČR připadal ke konci července dluh ve výši 108 282 korun, zadlužení domácností u bank a finančních institucí v ČR ke konci července dosáhla částky 1 137,8 miliardy korun, což představuje meziměsíční nárůst o 3,96 miliardy korun. V úterý o tom informovala Česká národní banka (ČNB).

Proti loňskému červenci se zadlužení domácností u bank a finančních ústavů zvýšilo o 51,95 miliardy korun, což představuje zvýšení o 4,78 procenta.

Zadlužení podniků během července meziměsíčně vzrostlo o 0,25 miliardy korun na 964,8 miliardy korun. Ve srovnání s červencem 2011 bylo o 23,71 miliardy korun vyšší (+2,52 procenta).

V červnu zadlužení domácností u bank a finančních institucí v Česku činilo 1133,2 miliardy korun, na každého Čecha připadal dluh 107 848 korun.

ČNB poskytuje statistiku o zadlužení domácností a podniků každý měsíc v rámci národního měnového přehledu. Ten se odvozuje z bilancí finančních institucí, které kromě centrální banky, obchodních bank a poboček zahraničních bank v České republice, obsahují také fondy peněžního trhu, úvěrní a spotřební družstva.

Témata:  dluhy

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.