Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Průměrný Čech má dluhy ve výši 108 282 korun!

Průměrný Čech má dluhy ve výši 108 282 korun!

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Na každého občana ČR připadal ke konci července dluh ve výši 108 282 korun, zadlužení domácností u bank a finančních institucí v ČR ke konci července dosáhla částky 1 137,8 miliardy korun, což představuje meziměsíční nárůst o 3,96 miliardy korun. V úterý o tom informovala Česká národní banka (ČNB).

Proti loňskému červenci se zadlužení domácností u bank a finančních ústavů zvýšilo o 51,95 miliardy korun, což představuje zvýšení o 4,78 procenta.

Zadlužení podniků během července meziměsíčně vzrostlo o 0,25 miliardy korun na 964,8 miliardy korun. Ve srovnání s červencem 2011 bylo o 23,71 miliardy korun vyšší (+2,52 procenta).

V červnu zadlužení domácností u bank a finančních institucí v Česku činilo 1133,2 miliardy korun, na každého Čecha připadal dluh 107 848 korun.

ČNB poskytuje statistiku o zadlužení domácností a podniků každý měsíc v rámci národního měnového přehledu. Ten se odvozuje z bilancí finančních institucí, které kromě centrální banky, obchodních bank a poboček zahraničních bank v České republice, obsahují také fondy peněžního trhu, úvěrní a spotřební družstva.

Témata:  dluhy

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.