Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Průměrný Čech má dluhy ve výši 108 282 korun!

Průměrný Čech má dluhy ve výši 108 282 korun!

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Na každého občana ČR připadal ke konci července dluh ve výši 108 282 korun, zadlužení domácností u bank a finančních institucí v ČR ke konci července dosáhla částky 1 137,8 miliardy korun, což představuje meziměsíční nárůst o 3,96 miliardy korun. V úterý o tom informovala Česká národní banka (ČNB).

Proti loňskému červenci se zadlužení domácností u bank a finančních ústavů zvýšilo o 51,95 miliardy korun, což představuje zvýšení o 4,78 procenta.

Zadlužení podniků během července meziměsíčně vzrostlo o 0,25 miliardy korun na 964,8 miliardy korun. Ve srovnání s červencem 2011 bylo o 23,71 miliardy korun vyšší (+2,52 procenta).

V červnu zadlužení domácností u bank a finančních institucí v Česku činilo 1133,2 miliardy korun, na každého Čecha připadal dluh 107 848 korun.

ČNB poskytuje statistiku o zadlužení domácností a podniků každý měsíc v rámci národního měnového přehledu. Ten se odvozuje z bilancí finančních institucí, které kromě centrální banky, obchodních bank a poboček zahraničních bank v České republice, obsahují také fondy peněžního trhu, úvěrní a spotřební družstva.

Témata:  dluhy

Související

Aktuálně se děje

29. května 2025 12:20

20. května 2025 12:26

Potraviny v Česku zdraží víc, než kdokoliv čekal

Růst cen v zemědělství letos v dubnu vykázal úroveň 15,2 procenta v meziročním srovnání. To je nejvýraznější nárůst od února 2023, tedy za více než dva roky. Poprvé po více než dvou letech se rovněž jedná o růst dvouciferný. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Senioři táhnou ekonomiku, zatímco mladí zůstávají ve školách

Český trh práce se tiše, ale zásadně přepisuje. Zatímco ještě v 90. letech bylo běžné, že lidé končili kariéru krátce po šedesátce a dvacetiletí už měli první zaměstnání, dnes se tyto role obracejí. Mladí zůstávají déle ve vzdělávacím systému, pracovní zkušenosti odkládají. Naopak senioři v důchodovém věku často zůstávají ekonomicky aktivní – ať už z přesvědčení, nebo z nutnosti.