Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

České domácnosti už dluží 1,09 bilionu korun!

České domácnosti už dluží 1,09 bilionu korun!

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Zadlužení českých domácností u bank a finančních institucí ke konci srpna dosáhlo 1091,45 miliardy korun, což představuje meziměsíční nárůst o 5,62 miliardy korun (0,51 procenta). V pátek o tom informovala Česká národní banka (ČNB).

Meziročně se zadlužení domácností zvýšilo o 69,17 miliardy korun (+6,34 %). Na každého obyvatele České republiky tak připadá dluh ve výši 105 898 korun. Zadlužení podniků ke konci srpna činilo 939,36 miliardy korun při meziměsíčním snížení o 1,73 miliardy korun (-0,18 procenta). V porovnání se srpnem 2010 vzrostlo o 32,41 miliardy korun (+3,45 procenta). ČNB poskytuje statistiku o zadlužení domácností a podniků každý měsíc v rámci národního měnového přehledu. Ten se odvozuje z bilancí finančních institucí, které kromě centrální banky, obchodních bank a poboček zahraničních bank v České republice, obsahují také fondy peněžního trhu, úvěrní a spotřební družstva.

Témata:  dluhy

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.