Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dluhy Čechů jsou závratné. Každý průměrně dluží 110 tisíc korun!

Dluhy Čechů jsou závratné. Každý průměrně dluží 110 tisíc korun!

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Průměrný Čech dlužil koncem ledna finančním institucím 110 tisíc korun. Zadlužení domácností u bank koncem sledovaného měsíce kleslo poprvé od roku 2001, konkrétně na 1,160 bilionu korun, což představuje meziměsíční pokles o 2,62 miliardy korun, uvedla ve čtvrtek Česká národní banka.

Proti loňskému lednu se však zadlužení domácností u bank a finančních ústavů zvýšilo o 42,46 miliardy korun, tedy o 3,79 procenta.

O něco hůře si v tomto ohledu vedly podniky, jejichž dluh u finančních domů koncem ledna vzrostl o 16,12 miliardy korun na 976,49 miliardy. Ve srovnání s lednem 2012 byl o 22,71 miliardy korun vyšší (+2,38 procenta).

V posledním měsíci loňského roku činilo zadlužení domácností u bank a finančních institucí v Česku 1,163 bilionu korun. Podniky dlužily 960,23 miliardy korun.

ČNB poskytuje statistiku o zadlužení domácností a podniků každý měsíc v rámci národního měnového přehledu. Ten se odvozuje z bilancí finančních institucí, které kromě centrální banky, obchodních bank a poboček zahraničních bank v České republice obsahují také fondy peněžního trhu, úvěrní a spotřební družstva.

Témata:  rodinný rozpočet dluhy

Související

Aktuálně se děje

29. května 2025 12:20

20. května 2025 12:26

Potraviny v Česku zdraží víc, než kdokoliv čekal

Růst cen v zemědělství letos v dubnu vykázal úroveň 15,2 procenta v meziročním srovnání. To je nejvýraznější nárůst od února 2023, tedy za více než dva roky. Poprvé po více než dvou letech se rovněž jedná o růst dvouciferný. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Senioři táhnou ekonomiku, zatímco mladí zůstávají ve školách

Český trh práce se tiše, ale zásadně přepisuje. Zatímco ještě v 90. letech bylo běžné, že lidé končili kariéru krátce po šedesátce a dvacetiletí už měli první zaměstnání, dnes se tyto role obracejí. Mladí zůstávají déle ve vzdělávacím systému, pracovní zkušenosti odkládají. Naopak senioři v důchodovém věku často zůstávají ekonomicky aktivní – ať už z přesvědčení, nebo z nutnosti.