Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi míří sportem ke dluhům!

Češi míří sportem ke dluhům!

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Češi stále více utrácejí za sportovní potřeby, a to i navzdory nepříznivému ekonomickému dění v posledních letech. Zatímco v roce 2010 na ně jedna domácnost vydala ročně v průměru asi 1130 korun, loni se částka vyšplhala na zhruba 1280 korun, vyplývá z mezinárodní studie Barometr Cetelem.

V evropském měřítku vede v nákupu sportovního zboží dlouhodobě Francie, která s více než devíti miliardami eur představuje největší trh se sportovním zbožím ze sledovaných zemí. Loni francouzská domácnost utratila za sportovní potřeby v průměru 8300 korun (332 eur), což je o 250 korun více než předchozí rok.

Ačkoli objem investovaných prostředků na domácnost i v Česku narůstá, stále neinvestujeme do sportovních potřeb tolik, co většina sledovaných evropských zemí. Více než Češi utrácejí za sportovní potřeby i například krizí zmítaní Španělé, loni v průměru 4875 korun (195 eur) na domácnost. V této souvislosti zaostáváme také za Itálií či Portugalskem, a to i v případě ekvivalentních příjmů.

Méně než Češi investují do sportovních potřeb Slováci: loni vydali v průměru 800 korun (32 eur) na domácnost.

Témata:  Česko dluhy

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.