děti

Víte, kdy žádat ošetřovné na dítě? Podívejte se

Víte, kdy žádat ošetřovné na dítě? Podívejte se

Důchody a sociální podpora

Zákon o nemocenském pojištění pamatuje na situace, kdy se rodiče musejí z vážných důvodů postarat např. o svého potomka. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) připomíná, kdo a v jakých situacích může čerpat ošetřovné. Za uplynulý rok ČSSZ evidovala 362 132 případů ošetřovného a vyplatila na této dávce 0,84 miliardy Kč. Ve 22 % případů čerpali ošetřovné muži.

Maminky, pozor. Pampersky sedřely dítěti kůži. Jak je to možné?

Maminky, pozor. Pampersky sedřely dítěti kůži. Jak je to možné?

Aktuality

Maminky, které nakupují pro své děti plenky Pampers, by měly být na pozoru. Jedna z maminek zjistila, že tyto plenky, které zakoupila před Vánocemi, jsou pro děti nebezpečné. Obsahovaly totiž malé krystalky, podobné písku, které dvou měsíčnímu chlapci dřely kůži.

Kdy koupit dítěti první mobil?

Kdy koupit dítěti první mobil?

Ekonomika

Otázku, kdy svému dítěti koupit první mobil, si pokládá většina z nás. Zatím co před 15 lety byl na první stupni mobil rarita, dnes už ho učitelé čím dál častěji zabavují i dětem v první třídě. Většina rodičů však s nákupem prvního telefonu pro své ratolesti čeká zhruba do čtvrté třídy. Současné praxi se přizpůsobují také mobilní operátoři, kteří se předhánějí v nabídkách tarifů pro děti a mládež.

Ušetřete při nákupu dětských bot. Zde jsou rady odborníků

Ekonomika

Ušetřete při nákupu dětských bot. Zde jsou rady odborníků

Dítěti roste nožička takovou rychlostí, že nestačíte nakupovat nové boty? Pozor, možná děláte chyby, které vás ve výsledku mohou stát zbytečně tisíce korun. Zásadní je nepodlehnout tlaku obchodníků, vaší ratolesti stačí jeden pár kvalitních bot, nemusí mít patery či desatery, radí odborníci z obuvnického průmyslu.

Jak se žije českým dětem: Luxus nebo bída?

Jak se žije českým dětem: Luxus nebo bída?

Ekonomika

Svůj vlastní mobilní telefon vlastní více než dvě třetiny (70 procent) českých dětí. V Polsku pak je poměr nepatrně menší (68 procent), čísla se pak snižují pro Slovensko (62 procent) a Bulharsko, kde má svůj mobil necelá polovina (49 procent) dětí, jak vyplývá z průzkumu firmy Profi Credit.

Dítě školou povinné. Víte, na kolik bás přijde?

Dítě školou povinné. Víte, na kolik bás přijde?

Ekonomika

Máte v rodině prvňáčka? Tak se připravte na další průvan v peněžence. Pořízení nejzákladnějších věcí vás přijde na tisíce. Právě první třída představuje asi tu největší zátěž z rodinného rozpočtu. Základem je pořádná taška nebo batoh, musíte počítat s vydáním v rozmezí 500 až dva tisíce korun.

Máte předškoláka? Pokud

Ekonomika

Máte předškoláka? Pokud "nefunguje" babička, hlídání vás přijde na tisíce

Přísloví malé děti, malé starosti v současné době příliš neplatí, alespoň pokud jde o finanční stránku. Náklady na dítě ve věku od roku do pěti let se podle analytiků pohybují v řádu desetitisíců korun. Jednu z nejvyšších položek činí hlídání ratolesti, pokud nemáte k dispozici ochotnou babičku.

Pěstouni dostanou od ledna více peněz

Důchody a sociální podpora

Pěstouni dostanou od ledna více peněz

Individuální vyhodnocení a plány pro každé dítě v náhradní péči přináší novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která vstoupí v platnost s novým rokem. Pěstounské příspěvky budou mít povahu platu a bude je tak možné započítat do důchodu.

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.