Zlato je uchovatelem hodnoty v čase prověřeným historií lidstva, říká expert

Cena zlata je dnes na historických kurzech, když se již před časem dostala nad magickou hranici 2000 dolarů za trojskou unci a od podzimu 2023 vlastně stále roste. Jaké jsou fundamenty pro tento růst, čím to, že cena zlata za poslední více jak půl rok, tak dramaticky vzrostla?

Ano, zlato v letošním roce zatím pokořovalo jeden rekord za druhým a myslím si, že jsme teprve na začátku. Ono není otázkou zda cena půjde nahoru, zde je otázkou, kdy se tomu tak stane a kdy padne další rekord. Když se podíváme na historický vývoj ceny zlata, vidíme postupný růst. Je potřeba se na to dívat v dlouhodobém horizontu, nikoliv krátkodobě a případně z pohledu spekulace. Volatilita je ve všech oblastech, nic neroste do nebes a veškeré instrumenty zažívají období růstu, jinak můžeme nazvat “býčí trh” a období poklesu “medvědí trh”. I samotná ekonomika se vyvíjí v cyklech a to platí i pro zlato, jehož cenu, jako vše ovlivňuje nespočet faktorů a to v různé intenzitě. Což jsme mohli vidět v poslední době a letech.

Když se vrátím k danému vývoji. Určitý milník můžeme spatřovat v roce 2020, kdy se zlato podívalo přes onu magickou úroveň 2 000 USD / Oz a to v červenci 2020. Jak všichni víme, bylo to v období příchodu “černé labutě” ve formě covidu, která se pak přelila ze zdravotní krize do v podstatě celosvětové a zasáhla veškeré oblasti našeho života. Tento šok vyvolal strmý růst ceny zlata a pokoření hranice 2 000 USD. Nečekané situace jsou spojeny s vysokou razancí a to může být jak na straně růstu, tak i poklesu hodnoty daného instrumentu. Logicky, nejistota, strach, obavy a jakékoliv negace vedou k tomu, že cena zlata umí reagovat prudce a to jsme viděli i v tomto případě. Následně jsme viděli opětovné stažení ceny zlata pod úroveň 2 000 USD, kdy se situace uklidnila a vypadalo to, že se opět vracíme do “starých kolejí”. Avšak následně v roce 2022 vypukl konflikt na Ukrajině – opět určitá “černá labuť”, nyní však v oblasti geopolitiky, která vedla opakovaně k růstu ceny zlata. Nicméně nejen tato situace, ale následně vývoj inflace, změna monetárních politik centrálních bank, hlavně amerického FEDu, to vše a mnoho dalších ovlivňovalo další vývoj ceny zlata.

Až se dostáváme do roku 2024, který již nyní můžeme označit, jako zlatý rok, jelikož žlutý kov nastavil rekordní hodnoty. Když se podíváme na vývoj v prvních měsících tohoto roku, vidíme, že si zlato vede velice dobře. Do roku 2024 vstoupilo na hodnotě cca 2 063 USD / Oz (cca 46 200 Kč) a v průběhu prvního čtvrletí a v podstatě do poloviny dubna (12.4.2024) se vyšplhalo až na rekord 2 431 USD / Oz (cca 57 800 Kč). Od počátku roku tak v amerických dolarech přidalo téměř 18 %, při přepočtu na Kč to bylo ještě více, díky slabší koruně a to konkrétně přibližně 25 %. Onen 12. duben se tedy zapíše do historie, kdy zlato dosáhlo rekordní úrovně. Nicméně, postupem času se historické tabulky budou opět přepisovat, jelikož, jak jsem již zmínil, zlato je uchovatelem hodnoty v čase a tedy logicky bude jeho hodnota dále narůstat.

Někdo může namítat, že cena zlata je vysoko a půjde dolů.

Cena není vysoko, když se podíváme na mnoho faktorů, které jsou základem a budou základem pro další růst. Druhá odpověď: Ano, korekce se může dostavit a cena zlata může klesat, to je přirozené, děje se to všude a nic neroste do nebes. Nedávno zlato sestoupilo ze svého rekordu pod cenu 2 300 USD / Oz, nyní se udržuje stále kolem 2 350 USD / Oz (cca 53 800 Kč). Je to přirozený vývoj.

Nicméně se podívejme na pár fundamentů, které společně s dalšími ovlivňují a budou ovlivňovat cenu zlata. Politika americké centrální banky FED. Od počátku letošního roku má na rostoucí cenu zlata podstatný vliv politika americké centrální banky FED. Ta vysílala a vysílá signály, jak se bude asi vyvíjet inflace a jak na to bude reagovat její monetární politika, prostřednictvím úrokových sazeb, které jsou nyní na nejvyšší úrovni od roku 2001 (v pásmu 5,25-5,50 %). Tyto signály, že inflace je klesající naznačovaly možný obrat od přísné, restriktivní monetární politiky, opět k expanzivní, uvolněné. Což se pak propsalo na hodnotě mnoha instrumentů, nikoliv jen zlata. Viděli jsme růst např. i akcií, kryptoměn, kovů. Trhy stále očekávají, že letos nastane daný obrat a FED započne snižování sazeb. I když je inflace v USA stále horká, lepkavá a za měsíc březen byla vyšší než očekávaná, obrat letos může nastat. I když FED hlásá, že boj proti inflaci je jeho prioritou, cíl 2 % je ještě vzdálený, tak úrokové sazby udržuje na vysoké úrovni. Nicméně na změnu politika mají vliv i další faktory (vývoj na trhu práce, vývoj HDP, hypoteční trh atd.). Vysoké úrokové sazby berou vítr z plachet žlutému kovu a také on čeká na daný obrat a opětovné snižování sazeb. Avšak je potřeba ještě podotknout, že i přes negaci vysokých úroků si zlato udržuje stále slušné pozice, jako by se stávalo vůči tomuto stavu imunní.

Stále nezkrocená inflace, kde vidíme, že i přes přísnou měnovou politiku a to v podobě vysokých úrokových sazeb, se ji nedaří zkrotit na vytouženou hodnotu 2 %, udržuje se a v poslední době i opětovně začíná růst. Pokračující silná spotřebitelská poptávka ze strany asijského trhu (viz. Čína, Indie atd.) Pokračující nákupy zlata ze strany centrálních bank, jenž představují významný podíl na globální poptávce. Centrální banky jsou čistými nákupci zlata již více než 14 let. Pro zajímavost, roky 2022 a 2023 byl v tomto směru rekordní. Centrální banky napříč světem nashromáždily rekordní množství zlata, konkrétně v roce 2022 – 1 082 tun, potažmo 1 037 tun. Celkově tak globální čisté rezevy činí přibližně 36 700 tun a stále rostou. Hlad po zlatě pokračuje i v roce 2024 (1. čtvrtletí 2024 – růst čistých rezerv ze strany centrálních bank o 290 tun – dle WGC).

Pozadu nezůstává ani ČNB, která rovněž hromadí a prostřednictvím zlata diverzifikuje své portfolium. Změnu myšlení ČNB k přístupu ke zlatu můžeme datovat s nástupem nového guvernéra Aleše Michla do čela ČNB v červenci 2022, avšak ještě více to potvrzuje především rok 2023, kdy se zlaté portfólio rozšířilo o úctyhodných 19 tun. Od ledna loňského roku do konce prosince, navýšila ČNB zlaté rezervy o přibližně 156 procent a to z cca 12 tun (cca 385 800 Oz), hodnotě cca 704 milionů USD, tedy přibližně 15,7 miliard korun na množství cca 30,8 tun (cca 990 000 Oz), což představovalo hodnotu cca 2,015 miliard USD, tedy přibližně 45,17 miliard korun. ČNB tak v roce 2023 patřila k 5-ti centrálním bankám světa, které hromadili žlutý kov v nejvyšší míře.

Za první čtvrtletí roku 2024 došlo k nákupu dalších cca 6,2 tun zlata (přibližně 199 338 Oz). Na konci roku 2023 se hodnota pokladu pohybovala na úrovni kolem 30,8 tun (cca 990 000 Oz) v hodnotě cca 2,015 mld. USD, tedy přibližně 45,17 mld. Kč. Na konci dubna vlastnila ČNB již 37 tun(1 190 000 Oz), tedy o cca 20 % více než na konci roku, v hodnotě cca 2,73 mld. USD, tedy přibližně 64 mld. Kč (hodnota se neustále mění podle vývoje kurzu koruny).

Pokračující geopolitická krize především na Ukrajině a na Blízkém východě. Možná eskalace do dalších zemí. Potenciální hrozba a vyhrocení situace kolem Tchaj-wanu a to v oblasti Východočínského a Jihočínského moře a dále, neustále jsme svědky toho, jak Čína ukazuje svaly v dané oblasti. Blížící se americké prezidentské volby, které jak víme mohou mít zásadní vliv na celý globální svět a potažmo také na zájem o zlato, následně růst jeho ceny.

Neustálý růst zadlužení napříč světem, který vytváří do budoucna nejisté prostředí a tedy opět vytváří vhodné podmínky pro poptávku po zlatě. A pokud se podíváme na vysoké úrokové sazby v prostředí velké zadluženosti, má to velice negativní dopad ekonomickou situaci. A mnoho dalších, potenciální hrozeb, kterých je v globálním světě mnoho.

Pokud se budeme bavit o investičním zlatě, je v tuto chvíli ještě správná doba nakupovat zlato nebo se očekává spíše nějaká korekce a významnější pokles ceny zlata?

Jak jsem již uvedl, na zlato je potřeba pohlížet v dlouhodobém horizontu, nikoliv krátkodobě, spekulativně. Zlato je uchovatelem hodnoty v čase. Instrument, prověřený historií lidstva, měl hodnotu, má ji dnes a bude mít i nadále a myslím si, že jeho funkce bude i nadále narůstat. Osobně musím říci, že správná doba je kdykoliv. Nepředpokládám, že bychom se dostali na hodnoty x let zpět a měli bychom zlato třeba za polovinu dnešní ceny. To by se musely vyřešit veškeré problémy světa, další by nepřibývaly a vše by bylo v pořádku. Řeknu to takto i z vlastní zkušenosti, čekat na “dobrou” cenu je možné, ale co je dobrá cena, pro každého je to jinak. Mohu čekat a nedočkám se. Ano, korekce se může dostavit a třeba i významná avšak říci, kdy a jestli nastane je nemožné. Faktorů, které ovlivňují cenu je nespočet. Pokud někdo opravdu chce koupit zlato, koupí jej za danou cenu a nespekuluje na propad. Ví, že jej kupuje do svého portfolia a předpokládá, že jej bude vlastnit roky. Diverzifikuje a nehledí takto na cenu, jelikož za další roky bude cena zase jinde. Rovněž doporučuji jít cestou pravidelné investice, tedy pravidelné nákupy, které vedou k průměrování ceny. Jednou koupím za vyšší, jednou za nižší, ve finále mám průměr. Jen pro příklad. Když mi klient dnes poví, proč jsem nekoupil např. v roce 2015, že dneska je cena vysoko, co říci.

V tuto chvíli by mohla nastat významnější korekce v případě horších inflačních dat z USA, tedy následné udržování přísné monetární politiky FEDu, ne-li zvýšení sazeb, dále pak např. ochlazení poptávky po zlatě, případně sezónní letní trend, uklidnění a pozitivní vývoj na geopolitickém poli atd. Ovšem osobně si myslím, že letošní rok ukáže ještě vyšší hodnoty a určitý “býčí trend” je v plné proudu, samozřejmě s korekcemi. Vše ukáže čas.

Analytici hovoří o tom, že cenu zlata na rekordních hladinách drží jisté očekávání návratu vyšší inflace. Jak moc je toto očekávání reálné?

Zlato představuje určitou formu ochrany proti inflaci, proti znehodnocování peněz. Unci zlata najdu v každé době ve stejném stavu, ale za peníze, které do ni dneska vložím nepořídím to stejné. Je to určitý uchovatel hodnoty v čase, avšak je potřeba říci, že jsou období, kdy zlato nemusí inflaci vždy porazit, viděli jsme to např. v roce 2022, kdy např. u nás v ČR byla průměrná inflace 15,1 %, ale zlato přidalo za rok cca 7 % (v Kč), tedy reálně inflaci nepokrylo. Nicméně důvodem byl protivítr vysokých úrokových sazeb, především ze strany americké centrální banky FED. Ano, inflace se zdá být tvrdošíjná, nechce se ji ukotvit na vytoužené hodnotě 2 % a stále tak odolává. Vidíme to např. v USA, kdy za březen činila meziročně 3,5 %, v únoru byla 3,2 %, takže v březnu opětovně vzrostla. Nyní čekáme na data za duben, kdy se očekává podobná hodnota jako v březnu, tedy stále není nadohled 2 %. To samé v ČR, dubnová inflace 2,9 %, oproti březnu, kdy činila 2 %. Vidíme tedy, že boj s inflací je stále v plném proudu a tedy vytváří se vhodné prostředí pro žlutý kov. Avšak na druhé straně, vysoká inflace vede k přehodnocování monetární politiky, tedy vyšší úrokové sazby způsobují onu negaci pro žlutý kov a investoři mohou upřednostňovat jiné instrumenty, které přinášejí nějaký zisk.

Bohužel si myslím, že inflace stále neřekla své poslední slovo a návrat je reálný, jak bude reagovat žlutý kov, to ukáže čas, hodnoty inflace, další data a v neposlední řadě onen přístup centrálních bank v oblasti monetární politiky.

Na komoditním trhu v poslední době můžeme sledovat cenový nárůst nejen investičního zlata, ale také třeba u kryptoměn. Bitcoin se dnes obchoduje kolem 63 tis USD. Má to nějakou reálnou souvislost?

I zde můžeme pozorovat fundamenty, které ženou Bitcoin a potažmo i jiné kryptoměny na rekordní úrovně. Opět zde můžeme zařadit onu vidinu změny politiky centrálních bank, tedy snižování úrokových sazeb. Dále pak v letošním roce schválila Americká komise pro cenné papíry obchodovatelné ETF fondy, které v podstatě daly zelenou dalším potenciálním investorům, kteří tak mohou s bitcoinem obchodovat. Což vedlo k růstu poptávky. Můžeme zde spatřovat i bohužel spekulativní faktory. Dále pak určité zlepšující se makroekonomické prostředí a v neposlední řadě halving bitcoinu, který proběhl v dubnu, kdy se pak do oběhu dostane méně “mincí”, avšak při stejné intenzitě těžby. U této oblasti je vše založeno spíše na důvěře. Pro někoho má bitcoin nulovou hodnotu, pro někoho nevyčíslitelnou. To vše pak ovlivňuje a bude ovlivňovat cenu, společně s dalšími faktory, např. mohou nastat další větší restrikce od příslušných autorit apod., což může cenu opětovně srazit. Nicméně se jedná o další možnost investování v dnešní moderní době a tedy možný instrument k doplnění portfolia.

Pokud si zaspekulujeme a vy byste byl nezávislý investor, vybral byste si pro dlouhodobou investici spíše nákup zlata, bitcoinu nebo třeba zemědělské půdy?

Já, jakožto nezávislý investor, bych své portfolio diverzifikoval, nikoliv nevsadil vše na jednu kartu. Samozřejmě, závisí to na možnostech, velikosti finančních prostředků. Od toho se pak odvíjí daný nákup a následná modelace onoho portfolia. Tím se také řídím, více karet, eliminace možných propadů, vykrývání ztrát, využívání potenciálu atd. Nicméně, kdybych se rozhodoval mezi jedním, tak dám přednost zlatu. Avšak, jak jsem uvedl, diverzifkace je základem správně nastaveného portfolia. I ty peníze tam musí být.

Proč se nedaří jiným kovům v podobném cenovém dostihu jako u zlata, například stříbru. Jeho cena je stále hodně konstantní a jeho kolísání je minimální. Není jeho cena stále podhodnocena? Využití stříbra je možná ještě o něco univerzálnější než zlato. Analytici opakovaně stříbro doporučují v rámci diverzifikace každého investičního portfolia.

Ano, je to tak. Stříbro se stále drží ve stínu svého velkého bratra, zlata. Je méně vzácenější než zlato. Nicméně je to kov, který je velice podhodnocený, stále tak čeká na svoji “zářivou jízdu” a posun na úplně jiné úrovně. Myslím si, že rekordní hodnota cca 50 USD / Oz, která byla v roce 1980 (působení bratrů Huntových – jejich manipulace s cenou stříbra) a pak v roce 2011, kdy vrcholila krize z roku 2008-2009, bude muset jednoho dne padnout a stříbro se vydá ještě výše.

Další faktor, který tomu nahrává je to, že poměr mezi zlatem a stříbrem je stále kolem 1:80, tedy unce zlata k 80 uncím stříbra. Na světě je zastoupení cca 1:15. V úvahu je potřeba brát také to, že stříbro se v malé míře recykluje a v podstatě tím mizí. Těží se méně, roste poptávka a o to více, kdy nastupuje trend ekologizace, kde se ve velké míře stříbro používá. Např. v Indii se aktuálně staví největší solární elektrárna na světě, s rozlohou cca 500 km2, tedy opět vliv na poptávku po stříbře. Hlavním konzumentem stříbra je především průmysl a to se také promítá do ceny. Pokud se vyrábí, roste poptávka, měla by růst i cena stříbra. V době útlumu a to jsme např. mohli vidět v době covidu, kdy se nevyrábělo, tak stříbro strádalo.

V neposlední řadě je potřeba připomenout faktor investiční, kdy se stříbro stává stále více oblíbeným a dalším instrumentem jednotlivých portfolií. To vše by mělo hrát do karet dalšímu růstu. Bohužel i zde může hrát roli určitý spekulativní charakter a umělé udržování cen. Nicméně si myslím, že základy pro růst jsou velice dobré, ale opět to ukáže čas. Platí stále diverzifikace a stříbro by v určité míře mělo být součástí daného bohatství. Není to jen kov, který tu je také od počátku věků, ale kov, který v sobě skrývá i možnost velkého růstu hodnoty.

Témata:  rozhovor,  Martin Štich