Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Transformace České pošty: Klientský komfort na prvním místě

Ondřej Škorpil, ředitel divize sdílené služby České pošty.
Ondřej Škorpil, ředitel divize sdílené služby České pošty.
Foto: Archiv Ondřej Škorpil (použito se svolením)

V loňském roce nastartovaná transformace České pošty přinese rozdělení na dvě hlavní části. Veřejné poštovní služby stále budou pod hlavičkou České pošty, zatímco logistické, balíkové služby budou pod hlavičkou Balíkovny, která se mezitím připravuje k prodeji strategickému investorovi. Podle Ondřeje Škorpila, ředitele divize sdílené služby České pošty, to přinese zvýšení klientského komfortu.

Loňský rok byl pro Českou poštu poměrně hektický a dramatický. Poté, co se v minulých letech propadla do vysoké ztráty bylo zapotřebí přijít s radikálnějším řešením ekonomické situace společnosti. Nový management začal s viditelnou redukcí, začal se prodávat nepotřebný nemovitý majetek, poštou proběhla vlna propouštění, výsledkem bylo zlepšení hospodářského výsledku oproti předchozímu období a snížení ztráty o téměř jednu miliardu. Jaké jsou primární cíle pro letošní rok?

Po stabilizačních opatřeních v loňském roce se naplno mohla rozjet ostrá fáze transformačního procesu celé České pošty. Jejím cílem je oddělení balíkových a logistických služeb od těch, které České pošta vykonává v rámci poštovní licence. Pro letošek je tedy hlavním strategickým cílem připravit veškeré nutné kroky, které povedou právě k oddělení Balíkovny od České pošty.

Jedním z kritizovaných kroků transformace bylo rušení některých méně vytěžovaných poboček. Očekáváte, že tento proces bude mít nějaké pokračování nebo je tato redukce u konce? 

Optimalizace pobočkové sítě nebyla a není součástí transformace. Jednalo se o stabilizační opatření, díky kterému jsme se k samotné transformaci mohli vůbec dostat. Došlo ke změně legislativy a 300 poboček se stalo nepovinnými. Proto jsme s péčí řádného hospodáře přistoupili k jejich zrušení. S odstupem času se ukázalo, že síť 2900 pošt dokáže zajistit dostupnost poštovních služeb po celém území České republiky. Omezení této dostupnosti není v plánu.

Hodně diskutovaná transformace počítá s rozdělením běžných veřejných poštovních služeb, které budou stále pod hlavičkou České pošty, zatímco druhá část logistických a komerčních služeb bude pod hlavičkou Balíkovny. Co se tím vlastně pro zákazníka změní? Zaznamená nějakou změnu v dostupnosti, v cenách…? 

Pro zákazníka se bude jednat o zvýšení jeho klientského komfortu. Balíkovna se bude moci soustředit na své hlavní činnosti, tedy na balíkové a logistické služby, Česká pošta pak bude primárně poskytovat služby, které si u ní stát objednává. Namíchané povinné a komerční služby nejsou spolu úplně efektivní, jejich oddělení je proto logické.

Současný generální ředitel Miroslav Štěpán mluvil o prodeji Balíkovny strategickému partnerovi. Již proběhl nějaký výběr potenciálních partnerů, v jakém horizontu lze očekávat tento prodej? 

Generální ředitel několikrát zopakoval, že případný vstup strategického partnera do Balíkovny není záležitostí ani České pošty, ani Balíkovny, ale de facto majitele Balíkovny. Ten, kdo bude po oddělení jejím majitelem, si sám rozhodne, jakým strategickým směrem se Balíkovna vydá. Zakladatelem České pošty je ministerstvo vnitra a je k diskusi, pod koho bude patřit Balíkovna. Tyto otázky ale nejdou za Českou poštou.

V loňském roce proběhl miliardový obchod, když svého majitele změnila konkurenční Zásilkovna. Podle známých detailů prodeje byl o tuto službu z řad investorů velký zájem. Nemůže být tato loňská akvizice trochu na obtíž plánovanému prodeji Balíkovny nebo je to naopak výhoda, pokud jsou známi zájemci, kteří měli zájem o konkurenční službu?

Opět je otázka na strategické směřování Balíkovny otázkou na stát, nikoli na Českou poštu.

Dnes proběhla tiskem zpráva o tom, že český podnikatel Daniel Křetínský převezme Britskou královskou poštu Royal Mail za neuvěřitelných 101 miliard Kč. Dovedete si představit, že by Česká pošta byla vlastněna soukromým investorem a nebyla tedy v rukou státu? 

Představit si dovedu ledacos, ale kdo bude vlastnit Českou poštu a Balíkovnu je opět otázkou na český stát, nikoli na mě jako na představitele České pošty.

Již v loňském roce se začalo mluvit o tom, že by Česká pošta mohla na svých přepážkách nabízet služby jiných úřadů a tím pádem zatraktivnit své služby. Pokud vím, mluvilo se např. o zdravotních pojišťovnách, ministerstvu dopravy, Státního fondu životního prostředí atd.. v jaké fázi je tento proces a budete tyto služby rozšiřovat? 

Aktuálně budeme od června nabízet na vybraných pobočkách služby Úřadu práce, budeme chytrou podatelnou, kdy pomůžeme klientům s vyplněním údajů, které se týkají digitalizovaných agend Úřadu práce, např. se jedná o rodičovský příspěvek. Další jednání probíhají a o potenciál naší pobočkové sítě je zájem. Nejdále jsme ale teď s Úřadem práce.

Jak je na tom Česká pošta s digitalizací svých služeb? 

Plníme si legislativní povinnosti, od příštího roku budeme akceptovat eDoklady. Nabízíme služby Czech POINTu, umíme datové schránky, je toho více. Jsme pro naše klienty offlinovou bránou do online světa.

V průběhu minulého roku Česká pošta některé ze svých služeb zdražila, očekává se i pro letošní rok nějaké zvyšování cen?

U listovních zásilek zdražování neplánujeme, u balíkových budeme vyhodnocovat vliv inflace a podle toho se zařídíme. Kromě toho budeme i zlevňovat, Balíkovna na adresu se zlevní od června o deset korun ze 109 na 99 korun.

Témata:  Ondřej Škorpil rozhovor Česká pošta Balíkovna

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:19

Fiala slibuje platy jako v Německu do pěti let. Realita je vzdálená desítky let

Premiér Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušani. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy