Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kdy Češi nejvíce spoří na důchod? Když vidí stárnout své rodiče

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Lidé v Česku si nejčastěji ukládají peníze stranou prostřednictvím penzijního spoření. Využívá jej více než polovina dotázaných. Mnozí z nich ale začínají myslet na důchod teprve ve chvíli, kdy se musí starat o své rodiče.

Péče o rodiče i děti přitom výrazně zatěžuje jejich rozpočty, lidé tedy paradoxně začínají šetřit na penzi ve chvíli, kdy je to pro ně nejobtížnější, ukázal průzkum Poštovní spořitelny.

Penzijní spoření využívá 53 % Čechů ve věku od 18 do 65 let. Nejčastěji si ale na penzi spoří lidé ve věku od 35 do 44 let a především od 45 do 45 let. V této věkové kategorií využívá penzijní spoření dokonce 69 % lidí.

Právě lidé ve věku 45-54 let jsou přitom podle výsledků průzkumů nejméně spokojení se svým životem. Jedním z důvodů této nespokojenosti jsou pravděpodobně finance. „Lidé kolem padesátky nejobtížněji vycházejí se svými příjmy, vysvětlením může být životní situace, kdy jsou rozpočty domácností těchto lidí často zatíženy současně výdaji spojenými s dětmi i s péčí o rodiče,“ komentovala výsledky průzkumu ředitelka ČSOB Penzijní společnosti Marie Zemanová.

Pětina Čechů nespoří vůbec

Ukazuje se tak, že lidé si na penzi začínají nejvíce spořit v období, kdy se musí vypořádat i s dalšími významnými výdaji. Mnoho z nich totiž ještě má děti, o které se musí starat, a zároveň od nich potřebují pomoc i jejich stárnoucí rodiče. „Zástupci takzvané sendvičové generace se tak neocitají jen v časové, ale často i finanční tísni. Z hlediska spoření na penzi je samozřejmě nejlepší začít co nejdříve, ale nakonec jak se říká, je lepší začít pozdě, než vůbec nikdy,“ dodala Marie Zemanová.

Více než pětina Čechů, konkrétně 22 %, nevyužívá žádný spořicí nebo investiční produkt. 58 % z nich jako důvod uvádí, že jim spoření nedovoluje jejich finanční situace, téměř pětina se o možnosti zhodnocení svých úspor vůbec nezajímá a desetina dotázaných nemá důvěru v investice. Nejčastěji si vůbec nespoří právě padesátníci.    

Témata:  spoření důchody lidé Peníze finance

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

První hypotéka a hodnocení bonity. Co banky sledují nejvíc

Rozhodnutí o první hypotéce je pro většinu lidí jedním z největších kroků v životě. A zároveň krokem, který řada domácností v posledních letech odkládala. Hypoteční trh v roce 2025 však znovu nabral tempo a jen nové úvěry dosáhly zhruba 321 miliard korun. Spolu s refinancováním se celý trh dostal přibližně na 406 miliard.