Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Platební morálka lidí se v Česku dále výrazně zlepšuje

CZK
CZK
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Platební morálka lidí se v Česku dále výrazně zlepšuje, a to především mezi mladými lidmi a také lidmi s úvěry na bydlení. Na konci prvního pololetí řádně nesplácelo hypotéky a úvěry ze stavebního spoření 12.000 lidí, o třetinu méně než o rok dříve. Počet lidí, kteří nespláceli úvěry na spotřebu, se meziročně snížil o šest procent na 180.000. Vyplývá to z dat Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.

Počet lidí v problémech se splácením se snížil nejrychleji mezi lidmi do 24 let. U úvěrů na bydlení to bylo o polovinu, u úvěrů na spotřebu o 17 procent. U lidí mezi 25 a 29 lety se počet nesplácejících klientů snížil u hypoték a úvěrů ze stavebního spoření o 39 procent, u úvěrů na spotřebu o šest procent. I tak patří mladí lidé do 29 let k nejvíce ohrožené skupině klientů se spotřebitelskými úvěry. Nejpomaleji se počet dlužníků v problémech snižoval u lidí ve věku od 30 do 34 let.

"Rychlý pokles počtu lidí, kteří nesplácejí své úvěry, může být způsoben na jedné straně tím, že měli omezené možnosti pro útratu svých peněz a části z nich tak zbývalo více peněz na splátky úvěrů, na druhé straně také tím, že se obecně snižuje počet lidí s úvěry na bydlení i na spotřebu. To je dané jak zvýšenou opatrností lidí v době ekonomické nejistoty, tak přísnějším posuzováním úvěruschopnosti ze strany finančních institucí,“ uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.

Zatímco počet lidí, kteří řádně nesplácejí své úvěry, klesl napříč typy úvěrů i věkovými skupinami, u celkové nesplácené částky už tomu tak nebylo. U úvěrů na bydlení sice klesla o čtvrtinu na 6,6 miliardy korun, ale u úvěrů na spotřebu i přes pokles počtu nesplácejících dlužníků mírně vzrostla, a to o 306 milionů na 22,4 miliardy korun. Celkový objem dluhu z úvěrů na spotřebu stagnoval.

Přes snižující se počet dlužníků, kteří své závazky nesplácejí, celkový objem nespláceného dluhu roste. Tento trend není nový a potvrzuje tak dlouhodobou tendenci lidí půjčovat si stále větší částky úvěru. Za poslední dva roky se tak zvýšil průměrný nesplácený dluh o 22.000 korun na každého dlužníka v problémech, doplnil výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.

Za nárůstem nespláceného dluhu stojí hlavně lidé mezi 30 a 34 lety, u kterých vzrostl objem nespláceného dluhu o desetinu. Naopak u lidí do 24 let se jako u jediné kategorie výrazněji snížil, konkrétně o sedm procent.

Celkové zadlužení obyvatel u členů obou registrů vzrostlo na konci prvního pololetí meziročně o 253 miliard na 2,77 bilionu korun. Na tomto růstu se rekordními 252 miliardami podílel dluh z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření. Jenom za letošní první pololetí tak vzrostl více než v předešlých letech za celý rok. Naopak dluh určený na spotřebu roste spíše mírně. Za poslední rok se zvýšil o jednu miliardu, za poslední dva roky o deset miliard korun.

Témata:  půjčky,  spoření

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

6. října 2026 11:24

2. října 2026 14:32

Zemědělci dostanou na dotacích 75 procent předem. Výplata začne v říjnu

Zemědělci letos dostanou na přímých platbách vyšší zálohy než loni. Státní zemědělský intervenční fond začne s jejich zrychlenou výplatou podle ministerstva zemědělství od 6. října.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Hypotéky zdražují, i když ČNB sazby nemění. Co se děje v zákulisí bank

Představte si podnik, který si může sám, ťuknutím do klávesnice počítače, vytvářet to, co následně za úrok půjčuje zákazníkům. Hotový strojek na peníze. Tak nějak přitom fungují komerční banky. Když vám schválí hypotéku, vytvářejí nové peníze. Proč tedy momentálně hypotéky tolik zdražují, když peníze na ně pořád „stojí“ jen pár ťuknutí do klávesnice? A proč vlastně banky tolik lákají střadatele na spořicí účty, když si peníze mohou samy „vyťukat“?