Budoucí seniory čeká pozdější odchod do penze a pokles příjmu. Rok 2024 přinese nové spoření na stáří

Věková hranice pro odchod do starobního důchodu se rok od roku zvyšuje. Zatímco například u mužů narozených v roce 1950 byl řádný důchodový věk 62 let a 6 měsíců, dnešní dvacátníci se dočkají penze až po oslavě svých 70. narozenin. V budoucnu by se měl věk pro odchod do důchodu posunout až k hranici 75 let.

„Řada mladých Čechů si dnes nedokáže ani představit, že setrvá v zaměstnání do takto vysokého věku. Dříve si budou moci dovolit zvolnit nebo zcela opustit práci pouze lidé s dostatečnou finanční rezervou. Jednou z možností zajištění na stáří je pořízení vlastní nemovitosti. Ve stáří totiž nebudete zbytečně utrácet za drahý nájem a v krajním případě můžete nemovitost prodat, přestěhovat se do menšího bytu a za získané peníze si užít důchod,“ uvádí Miroslav Majer, CEO fintech startupu hyponamíru.cz.  

Aktuální výše starobního důchodu v ČR

V roce 2023 se poprvé v historii dostal průměrný starobní důchod nad hranici 20 tisíc korun. V září téhož roku získal „průměrný český senior“ na účet měsíční důchod ve výši 20 254 korun. Ve druhém čtvrtletí roku 2023 dosahovala průměrná hrubá mzda v České republice 43 193 korun. Pokud takto vysokou hrubou mzdu pobírá zaměstnance bez nezaopatřených dětí, získá po odpočtu daní a pojistného na svůj účet 34 532 korun. Rychlým výpočtem lze zjistit, že „průměrný senior” má oproti „průměrnému zaměstnanci” každý měsíc ve svém rozpočtu o více než 14 tisíc korun méně. Čím vyšší je příjem v zaměstnání, tím hlubší je finanční propad po odchodu do penze. I když výše průměrného starobního důchodu v Česku dlouhodobě roste, kupní sílu seniorů snižuje inflace. Ta je v poslední době extrémně vysoká. Například ke konci roku 2022 dosahovala meziročně 16,2 %. Miroslav Majer k tomu dodává: „Vyjít pouze s nízkým státním důchodem je v dnešní době zejména pro osamělé seniory velmi obtížné. Kdo žije v nájmu, tomu mnoho peněz po uhrazení všech poplatků spojených s bydlením nezbude. Ve výhodnější pozici jsou dnes senioři, kteří mají zajištěné vlastní bydlení. Nejsou odkázání na příspěvky na bydlení od státu a majitelé větších nemovitostí mohou získat další příjem navíc například pronájmem nevyužívaných prostor.“ Výpočet důchodu

Konkrétní výše starobního důchodu je u každého jiná. Ve výpočtu jsou zohledněny nejen celkové příjmy ze zaměstnání či podnikání v době před odchodem do důchodu, ale také například počet odpracovaných let (tzn. získaná doba pojištění). Starobní důchod se skládá ze dvou částí, a to základní a procentní výměry. První složka je pro všechny stejná a činí 10 % průměrné mzdy v České republice. V roce 2023 je základní výměra ve výši 4040 korun.

Procentní výměra se stanovuje individuálně procentní sazbou z výpočtového základu podle získané doby pojištění. Výši konkrétního důchodu vypočítá Česká správa sociálního zabezpečení, a to v rámci řízení o nároku na důchod. Před dosažením důchodového věku si lze provést informativní výpočet předpokládaného starobního důchodu. Využít k tomu jde přímo online službu ČSSZ.

Nové spoření na stáří začne od ledna 2024

Stát bude od ledna 2024 podporovat nové spoření na stáří. Jedná se o takzvaný dlouhodobý investiční produkt (pozn. používá se zkratka DIP), který bude daňově podporovanou formou zabezpečení na stáří. Dlouhodobý investiční produkt budou v budoucnu nabízet například banky, obchodníci s cennými papíry, investiční společnosti či samosprávné investiční fondy. Od základu daně si bude možné odečíst až 48 tisíc korun ročně. Tento limit bude společný jak pro DIP, tak důchodové spoření v penzijních fondech a životní pojištění. Vláda chce tímto způsobem motivovat budoucí penzisty k aktivnímu zajištění se na stáří. 

Důchodová reforma

Vláda v roce 2023 schválila důchodovou reformu, která postupně přinese změny v důchodovém systému. Hlavním důvodem reformy je prodlužující se délka života Čechů a s tím související narůstající doba strávena v penzi. Státní důchodový účet se dostává do hlubokých deficitů a z dlouhodobého hlediska je důchodový systém finančně neudržitelný. V současné době jde zhruba jedna třetina z celkových výdajů státu právě na výplaty důchodů. Vybrané změny důchodového systému jsou následující:

Reforma důchodového systému je detailně popsána na webových  stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. Osobní důchodový plán

Budoucí seniory čeká pozdější odchod do penze a pokles příjmu. Kromě státem vypláceného důchodu budou hrát stále významnější roli vlastní prostředky. Investice do důchodu se proto vyplatí začít řešit co nejdříve.  Nutností je správné finanční plánování důchodu. Jedině tak si lze zajistit finanční stabilitu i v důchodovém věku. Na začátku je třeba odhadnout očekávané výdaje v penzi a určit plánovanou dobu čerpání finanční rezervy. Tyto informace pomohou určit správnou cílovou částku, kterou je třeba do důchodu našetřit. Průběžně ukládané peníze je nutné vhodně zhodnocovat, aby inflace neubírala z jejich reálné hodnoty. Využít k tomu lze různé spořicí a investiční produkty. Při jejich výběru je důležité dbát na dostatečnou diverzifikaci. Důchodové investiční portfolio může obsahovat například různé akcie, dluhopisy, podílové fondy, důchodový penzijní fond nebo také drahé kovy či nemovitosti. 

„Důležité je včas vyřešit i otázku bydlení v důchodovém věku. Je důležité zvážit, zda chcete žít ve vlastní nemovitosti nebo raději v podnájmu. Pokud se rozhodnete pro první možnost, je výhodné v produktivním věku financovat pořízení nemovitosti hypotékou. Hypoteční úvěr lze v tomto případě považovat za určitou formu důchodového spoření,“ doplňuje Miroslav Majer z hyponamíru.cz.  

Kolik si spořit na důchod?

Na udržení důstojné životní úrovně v důchodu by měl mít každý k dispozici alespoň dva miliony korun (pozn. v současné době). Finanční poradci obecně doporučují odkládat na důchod minimálně 10 % příjmů a začít ideálně hned od první výplaty. Při výdělku například 40 tisíc korun čistého je ideální každý měsíc odložit stranou minimálně 4 tisíce. Za čtyři desetiletí lze tímto způsobem našetřit pěknou sumu peněz.

„Spoření na důchod by se pro vás mělo stát běžnou součástí života. Jít do důchodu bez naspořených rezerv bude rok od roku rizikovější. Proč? Především z toho důvodu, že klesá počet pracujících, z jejichž odvodů do důchodového fondu se důchody vyplácejí,“ uzavírá finanční specialista Petr Jermář z Banky.cz

Témata:  důchody,  spoření