Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mají psychická onemocnění vliv na pojištění invalidity?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Dnešní uspěchaná doba má vliv na naši psychiku, vnitřní rovnováhu i zdravé sebevědomí. Někteří z nás tlak společnosti, rodinné či osobní problémy neunesou. Dlouhodobý stres se tak negativně odráží na zdravotním stavu našeho těla a následně se objevují různé zdravotní problémy, které často přetrvávají nebo se stále vrací navzdory intenzivní léčbě.

Psychika má velký vliv na náš zdravotní stav. Psychické poruchy jsou vážným společenským a ekonomickým problémem, postihují značné množství lidí a léčba bývá dlouhodobá a nákladná. Psychické diagnózy, jako jsou deprese, schizofrenie, úzkostné stavy a podobně, patří mezi nejvážnější duševní poruchy a jsou zvlášť obtížnou oblastí pro životní pojištění. Velká většina z nich je bohužel neléčitelná. Užívané léky (psychofarmaka) mají velkou škálu negativních účinků, mnohdy komplikují život a spíše tlumí příznaky nemoci, které nevedou k vyléčení a tedy ani návratu do běžného života.

Složitost psychických onemocnění, která jsou často doprovázena zvýšenou nemocností, vedou k tomu, že životní pojišťovny v případě pojištění invalidity mají psychická onemocnění ve výlukách. V poslední době se ale přístup pojišťoven mění.

Psychická onemocnění – problém jednadvacátého století?

Počátky psychických onemocnění se objevují už v pátém století před naším letopočtem, kdy Hippokrates předpověděl funkci jednotlivých mozkových systémů, přiřadil vznik psychických onemocnění jejich absenci, nedostatku celkového zdraví a provedl první klasifikaci psychických poruch.

Až do roku 1952 následovala doba klasifikace duševních poruch a neúspěšných snah o jejich léčbu. Po roce 2000 poruchy duševní a poruchy chování zaznamenaly značný nárůst. Počet psychických onemocnění se za posledních deset let zněkolikanásobil. My všichni jsme v posledních několika letech stále náchylnější ke vzniku nějaké duševní poruchy. Těžkou formou určité duševní poruchy dnes trpí přibližně čtyři procenta populace. Proto bychom měli věnovat pozornost i pojištění zahrnující organické duševní poruchy i poruchy chování.

Podle oficiálních statistik každý třetí člověk na světě v průběhu života vyhledá psychiatra nebo psychologa a požádá o pomoc. V posledních letech se objevuje více opravdových depresí. Odborného lékaře tak čím dál častěji navštěvují lidé s úzkostnými stavy, se záchvaty paniky, s různými fobiemi i s depresemi.

Problém s psychikou postihuje spíše ženy než muže, kteří často tento problém řeší na poslední chvíli. Psychické onemocnění může negativně ovlivnit motivaci ke zdravému životnímu stylu, může zvyšovat náchylnost ke zneužívání návykových látek (alkohol, cigarety, drogy). Nesmíme také zapomenout na výskyt psychických onemocnění u dětí, který se s každým rokem zvyšuje (např. ADHD  – porucha pozornosti s hyperaktivitou, ADD – porucha bez hyperaktivity, různé formy dětského autismu a poruchy školních dovedností). I když některé z dětských psychických poruch odezní s věkem a jiné přetrvávají, přesto všechny značně snižují kvalitu života dětí v jejich dospívání.

Je mezi pojišťovnami v případě pojištění invalidity nějaký rozdíl při výplatě plnění?

Psychická onemocnění tak často mohou vést k částečné invaliditě (1. nebo 2. stupně), někdy i k invaliditě trvalé (3. stupně). Na vzniku duševních chorob se podílejí tři faktory – biologické, psychologické a sociální. Tyto faktory se mnohdy vzájemně prolínají a bývá obtížné je odlišit. Důsledky invalidity se ale kromě medicínské oblasti promítají i do dalších oblastí, zejména ekonomické (ztráta určité části příjmu) a sociální.

U  životního pojištění věnujte pozornost výlukám, pojišťovny zpravidla v případě onemocnění duševní poruchou nebo psychickým onemocněním nevyplácejí pojistné plnění. Některé pojišťovny plní ze všech tří stupňů invalidity za organické duševní poruchy (diagnóza F00 – F09), ale z důvodu duševní poruchy a poruchy chování (F diagnózy) plní jen v případě invalidity 3. stupně. Rozhodně se tak nevyplácí mít nejlevnější pojištění, ale je potřeba pozornost věnovat také kvalitě sjednaného rizika.

Pokud se rozhodnete řešit zabezpečení pro sebe a své blízké, při sjednání životního pojištění nezapomeňte zejména na pojištění invalidity. Zejména lidé s vyššími příjmy, na manažerských pozicích a podnikatelé by se tak měli pojistit také proti riziku poklesu příjmů v případě invalidity, nejenom z důvodu úrazu, ale především v důsledku nemoci. Právě oni jsou vystaveni velkému tlaku a může zde být předpoklad, že psychická onemocnění dolehnou právě na ně. Bohužel se lidé stále uchylují k „náhradě“ levnějšího pojištění trvalých následků úrazu či pojištění invalidity úrazem místo dražšího pojištění invalidity z jakýchkoli příčin. Informuje Ivana Brabcová, analytička životního pojištění Broker Consulting

Témata:  pojišťovny zdraví nemoc lidé

Aktuálně se děje

27. ledna 2026 11:51

14. ledna 2026 11:32

Pád na namrzlém chodníku: Kdo odpovídá za škodu a jak postupovat

Stačí jeden nešťastný krok na namrzlém chodníku a běžná cesta do práce nebo z obchodu skončí u lékaře. Někdy se jen otřepeme a jdeme dál, jindy se ale bolestivě ozve kotník, objeví se otok nebo dokonce zlomenina, která znamená operaci a dlouhou rehabilitaci. Právě tehdy vyvstává otázka, zda máme nárok na odškodnění, po kom ho požadovat a co udělat pro to, aby byl náš nárok úspěšný.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Pojištění na zimní dovolenou: Co musí krýt, jinak riskujete statisíce

Zima láká na hory, ale na svahu stačí okamžik nepozornosti a z drobného pádu je transport do nemocnice. K tomu přidejte náklady na zásah horské služby, případný vrtulník, pobyt doprovodu, tlumočení či návrat domů. Zimní počasí navíc zvyšuje riziko dopravního kolapsu, případně nemoci, kvůli níž je nutné dovolenou zrušit. Zrušená dovolená pak často znamená propadlé ubytování nebo třeba skipas. Než zaplatíte zájezd, vyplatí se z uvedených důvodů zvážit pojištění.