Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Celní spirála pokračuje. Trump posílá nové výhrůžky, ale bez efektu

Donald Trump
Donald Trump
Foto: Depositphotos

Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa dnes zahájí rozesílání dopisů obchodním partnerům Spojených států, v nimž jim jednostranně sdělí výši nové celní sazby. Ta se podle prezidentových slov bude pohybovat od 10 do 70 procent a platit má od letošního 1. srpna. Rozesílání dopisů by mělo pokračovat ještě začátkem příštího týdne, takže do 9. července budou všechny dotčené země informovány.

Právě datum 9. července Trump dříve určil jako zásadní pro své další kroky v oblasti cel. Začátkem dubna totiž na tři měsíce přerušil platnost svých takzvaných recipročních cel, která oznámil během takzvaného „dne osvobození“, 2. dubna. V platnosti ponechal pouze vlastní prakticky univerzální, desetiprocentní celní sazbu.

Přestávka v uplatňování mimořádně vysokých cel, uvalených prakticky na celý svět, měla skončit právě 9. července, pokud se tedy mezitím nepodaří vyjednat obchodní dohodu. Tu americká administrativa zatím dojednala s Británií a Vietnamem, přičemž se na obchodním příměří dohodla s Čínou.

Státům Evropské unie Trump v daném mezidobí pohrozil uvalením 50procentního cla, jež mělo platit od 1. července, pak hrozbu vzal zpět. Při „dni osvobození“ uvalil na EU clo 20procentní, od něhož ala krátce nato, kvůli vyhlášení zmíněné přestávky, ustoupil.  

Trumpovy hrozby novými cly, které s různými zdůvodněními zůstávají nenaplněny, charakterizují jeho první takřka už půlrok ve funkci amerického prezidenta jako máloco jiného. Trhy se je naučily brát je s určitou rezervu. To se projevuje i nyní. Zlato sice roste, ale jen velmi mírně (o zhruba 0,5 procenta), bitcoin podobně mírně klesá (dnes o necelé procento), dopad na českou korunu je prakticky neznatelný (vůči dolaru dnes dokonce zpevňuje, o 0,2 procenta, vůči euru zatím stagnuje na včerejší uzavírací hodnotě).  Trhy uklidňuje i to, že Trump fakticky posunul možné zavedení nových cel o další takřka měsíc, na zmíněného 1. srpna.

Klíčovým zneklidňujícím prvkem je tak z hlediska trhů skutečnost, že nyní hrozí cly až sedmdesátiprocentními, když navíc neupřesnil, na jakou zemi či země mají být uplatněna.  Sazba 70 procent by byla vyšší než kterákoli ze sazeb oznámených během zmíněného „dne osvobození“, kdy nejvyšší sazba uplatněná na některou ze zemí činila 50 procent.

I tak je ale možné, že si tím Trump jen kolíkuje prostor k dalším vyjednáváním, případně v dané souvislosti stupňuje tlak či prostě jen blufuje, takže i proto trhy reagují rezervovaně.  Trumpa v rostoucí míře vnímají jen jako „psa, který sice štěká, ale nekouše.“

Témata:  Donald Trump

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.