Pětka, kilo nebo bůr. Odkud tato nesmyslná pojmenování přišla?

Každý určitě ví, co si představit, když mu někdo řekne, že „to stálo tři pětky.“ Odkud však zdánlivě nesmyslné pojmenování „pětka“ pro desetikorunu přišlo? A co třeba „bůr“, „kilo“ nebo „tác“?

Diskuse: 1

Ilustrační fotografie
reklama

„Pětka“ znamená desetikorunu. Kdekdo se jistě pozastaví nad tím, proč jí neříkáme desítka. Má přeci hodnotu deseti korun. Vše vychází z historické souvislosti, ke které už v dnešní době neexistují pamětníci. Před rokem 1892 se v českých zemích platilo zlatkami. Až před 125 lety byla poprvé zavedena koruna a od roku 1900 už musely být podle zákona v této měně uváděny veškeré peněžní částky. Lidé se však přizpůsobovali pomalu.

V praxi se koruny ještě hodně dlouho mezi lidmi přepočítávaly na již zrušenou měnu. Lidé tak říkali dvouhaléři krejcar, desetikoruně „pětka“ a dvacetikoruně „desítka“ podle hodnot, které dříve měly ve zlatých (desetikoruna odpovídala hodnotě pěti zlatých apod. - pozn. red.)

Zatímco „desítka“ či krejcar se v moderní mluvě do dnešní doby neudržely, „pětku“ slyšíme v hovorové češtině pořád. Proč ve srovnání s ostatními přežila můžeme jen odhadovat. Snad proto, že to dobře zní a snadno plyne z jazyka. Informace o původu „pětky“ pochází z knihy „Od pražského groše ke koruně české: průvodce dějinami peněz v českých zemích,“ kterou napsal profesor historie Petr Vorel.

V hovorové češtině však najdeme i další pojmenování pro různé hodnoty peněz. Tak například pětikoruně se tradičně říká „bůr“. To se většinou odvozuje z německého argotu (argot je slovní zásoba užívaná společenskou spodinou – pozn. red.), kde jej němečtí zloději používali v podobě bor. To lze přeložit jako hotové peníze, hotovost.

Dále jsou známé pojmy „pade“ pro padesátikorunu a „tác“, „talíř“, či „litr“ pro tisícikorunu, „meloun“ nebo „míč“ pro milion a velmi známé „kilo“ pro stokorunu, dále ve variacích „dvoukilo“ a „pětikilo“.

Zatímco první tři jmenované hodnoty vesměs vychází ze zvukové podobnosti s původním názvem bankovky, příběh stokoruny je zajímavější. Ve všech jiných případech odkazuje „kilo“ k tisícinásobku – kilometr je tisíc metrů, kilowatt je tisíc wattů a podobně. Proč se tedy „kilo“ či zdrobnělé „kilčo“ váže právě ke sto korunám? Odpověď leží opět v historickém argotu. Kdysi dávno ve Vídni se totiž „kilo“ používalo jako označení pro 100 šilinků.

Témata: Peníze | CZK | Česko | MoneyMAG.cz

Diskuze: Pětka, kilo nebo bůr. Odkud tato nesmyslná pojmenování přišla?

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 1, poslední 23.07.2017 18:53 Vložte komentář

Zobrazen poslední komentář. Vstupte do diskuze Vložte komentář

Související:

reklama

Fokus

Aktuálně

Doporučujeme

Zobrazit: mobil | klasicky