Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Hygiena, jednoduchost, přehled

Platby kartou jsou některými spotřebiteli preferovány z jednoduchých důvodů. Platba v hotovosti je nehygienická, neboť téměř každou minci či bankovku již vlastnily stovky či tisíce osob. Platba kartou zároveň eliminuje přemýšlení o tom, kolik hotovosti je potřeba mít u sebe, neboť posunutí limitů či převod peněz jsou v případě potřeby otázkou vteřin. Přehled o každé transakci spotřebitelé mají díky výpisu z bankovního účtu, který zpravidla umožňuje i třídění plateb. S minimální snahou tak mohou analyzovat své finanční návyky a v případě potřeby dohledat prakticky jakoukoliv platbu z minulosti. Při placení chytrým zařízením (např. mobilem, hodinkami či prstenem) navíc nemusí myslet na to, zda mají u sebe peněženku.

Stejné důvody mají i prodávající. Práce s hotovostí nejen v případech restauračních zařízení vyžaduje důkladné mytí rukou, zároveň je vždy nutné její přepočítání, což může zabrat i desítky vteřin. V neposlední řadě je nutná opatrnost při vracení hotovosti i jejím dalším zpracování, aby nedošlo ke ztrátě. U větších prodejců navíc nakládání s hotovostí obnáší i převozy do peněžních ústavů prostřednictvím bezpečnostních služeb, což podnikatele stojí nemalé peníze. Přehled o každé platbě je přitom v účetnictví často vítaným prvkem, přestože provozovatelé terminálů účtují prodávajícím za každou platbu poplatky.

Jistota, kontrola, anonymita

Platba v hotovosti zpravidla představuje jistotu. Může se stát, že dojde k výpadku terminálu či jiným problémům a bezhotovostní platba tak nebude možná. Spotřebitel má zároveň okamžitý přehled, jakou částku má v peněžence a kolik jej daný nákup stál. Pro mnoho lidí je přitom zásadní i anonymita hotovostních plateb – prodávající se o kupujícím nedozví prakticky žádné informace, které by mohly být zneužity. Dle průzkumu společnosti STEM/MARK z roku 2024 považuje 93 % Čechů platbu v hotovosti za nejbezpečnější způsob platby.

Povinnost přijímat hotovost

Zákon jasně říká, že každý je povinen přijmout tuzemské bankovky a mince s výjimkou stanovených případů. Jeden z nich představuje situace, kdy je v jedné platbě použito více než 50 mincí. Zákon rovněž zakazuje platby v hotovosti překračující limit 270 tisíc korun. Proč však někteří povinnost přijímat hotovost nedodržují? Ze dvou důvodů. Prvním je nejasnost, zda lze zákonný výčet výjimek rozšiřovat, a tedy zda v těchto případech skutečně dochází k porušování zákona. Druhý důvod je ještě zásadnější. Za porušení této povinnosti totiž nehrozí žádná sankce. Zákonodárce tuto úpravu nejspíše pojal symbolicky. Česká národní banka, která je v této oblasti dozorovým orgánem, tedy může prodávající pouze upozornit na porušování zákona. Pokutu však udělit nemůže.

Témata:  obchody,  platební karty,  dTest

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

8. října 2026 11:50

Stát nezachránil vysílač Liblice ani pro krizové situace. Nejvyšší stavba v Česku půjde k zemi

Dva 355 metrů vysoké stožáry vysílače Liblice, které jsou nejvyšší stavbou v České republice, čeká demolice. České Radiokomunikace přitom podle svého vyjádření opakovaně oslovovaly ministerstva i další státní instituce s možností využití stožárů například pro krizové situace nebo jako součást kritické infrastruktury. Zájemce, který by převzal péči o nákladnou infrastrukturu, se ale nenašel.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Volkswagen

Komentář

Volkswagen chce zmrazit mzdy ve Škodě až do roku 2030. Úspěšnější automobilka má platit za krizi koncernu

Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.