Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Hygiena, jednoduchost, přehled

Platby kartou jsou některými spotřebiteli preferovány z jednoduchých důvodů. Platba v hotovosti je nehygienická, neboť téměř každou minci či bankovku již vlastnily stovky či tisíce osob. Platba kartou zároveň eliminuje přemýšlení o tom, kolik hotovosti je potřeba mít u sebe, neboť posunutí limitů či převod peněz jsou v případě potřeby otázkou vteřin. Přehled o každé transakci spotřebitelé mají díky výpisu z bankovního účtu, který zpravidla umožňuje i třídění plateb. S minimální snahou tak mohou analyzovat své finanční návyky a v případě potřeby dohledat prakticky jakoukoliv platbu z minulosti. Při placení chytrým zařízením (např. mobilem, hodinkami či prstenem) navíc nemusí myslet na to, zda mají u sebe peněženku.

Stejné důvody mají i prodávající. Práce s hotovostí nejen v případech restauračních zařízení vyžaduje důkladné mytí rukou, zároveň je vždy nutné její přepočítání, což může zabrat i desítky vteřin. V neposlední řadě je nutná opatrnost při vracení hotovosti i jejím dalším zpracování, aby nedošlo ke ztrátě. U větších prodejců navíc nakládání s hotovostí obnáší i převozy do peněžních ústavů prostřednictvím bezpečnostních služeb, což podnikatele stojí nemalé peníze. Přehled o každé platbě je přitom v účetnictví často vítaným prvkem, přestože provozovatelé terminálů účtují prodávajícím za každou platbu poplatky.

Jistota, kontrola, anonymita

Platba v hotovosti zpravidla představuje jistotu. Může se stát, že dojde k výpadku terminálu či jiným problémům a bezhotovostní platba tak nebude možná. Spotřebitel má zároveň okamžitý přehled, jakou částku má v peněžence a kolik jej daný nákup stál. Pro mnoho lidí je přitom zásadní i anonymita hotovostních plateb – prodávající se o kupujícím nedozví prakticky žádné informace, které by mohly být zneužity. Dle průzkumu společnosti STEM/MARK z roku 2024 považuje 93 % Čechů platbu v hotovosti za nejbezpečnější způsob platby.

Povinnost přijímat hotovost

Zákon jasně říká, že každý je povinen přijmout tuzemské bankovky a mince s výjimkou stanovených případů. Jeden z nich představuje situace, kdy je v jedné platbě použito více než 50 mincí. Zákon rovněž zakazuje platby v hotovosti překračující limit 270 tisíc korun. Proč však někteří povinnost přijímat hotovost nedodržují? Ze dvou důvodů. Prvním je nejasnost, zda lze zákonný výčet výjimek rozšiřovat, a tedy zda v těchto případech skutečně dochází k porušování zákona. Druhý důvod je ještě zásadnější. Za porušení této povinnosti totiž nehrozí žádná sankce. Zákonodárce tuto úpravu nejspíše pojal symbolicky. Česká národní banka, která je v této oblasti dozorovým orgánem, tedy může prodávající pouze upozornit na porušování zákona. Pokutu však udělit nemůže.

Témata:  obchody platební karty dTest

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

22. ledna 2026 19:44

Schodek státního rozpočtu stoupne na 310 miliard korun, Babiš může narazit na zákon

Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, uvedla dnes ČT24 s odkazem na informované zdroje. Navýšení oproti plánovanému deficitu předchozí Fialovy vlády by tak odpovídalo přibližně 24 miliardám korun. Takové navýšení by samo o sobě vedlo také ke zhoršení poměrového ukazatele deficitu veřejných financí k HDP. Tento poměr Fialova vláda pro letošek vyhlížela na úrovni -1,9 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.