Rozmach umělé inteligence tlačí ceny elektroniky a automobilů vzhůru

„Pokud někdo plánuje koupit nový počítač, notebook nebo alespoň rozšířit paměť, vyplatí se s tím příliš neotálet,“  doporučil koncem ledna zákazníkům internetový obchod HP Market, oficiální e-shop značky HP v Česku. „Blíží se výrazné zdražení počítačů a notebooků“. 

Prodejci nyní mají doprodávat skladové zásoby elektroniky pořízené ještě za staré ceny, zatímco situace na trhu s pamětmi a dalšími komponenty typu grafických karet už několik měsíců signalizuje, že se ceny koncových kompletovaných produktů mohou vskutku výrazně zvýšit. A že tedy nejde jen o marketingové burcování prodejců, snažících se před novou sezonou rychle vyprázdnit sklady.  

Data webu Heureka, největšího nákupního portálu a srovnávače cen na českém internetu, potvrzují dramatické zdražení zejména pamětí RAM. Například paměť DDR5 s kapacitou 128 gigabajtů vyšla loni v únoru průměrně na 9507 korun. Letos v únoru však úž stojí 55 423 korun. To představuje nárůst o 483 procent, uvádí  analýza webu Svět hardware. Ještě výrazněji byly podle ní ceny vyšponovány kolem Vánoc, z čehož však nelze usuzovat na uklidňování situace; spíše se tehdy projevila ještě silnější poptávka, spjatá s akcemi Black Friday a horečným adventním nakupováním.  

Situace se v letošním roce spíše vskutku dále zhorší, plyne z dnešní  analýzy agentury Bloomberg. Ta totiž dokládá pokračující zřetelné rozevírání nůžek ve výkonu akcií výrobců pamětí, jako je společnost Samsung, na jedné straně a producentů spotřební elektroniky typu Applu či Nintenda na straně druhé. Zatímco akcie první skupiny firem vyskočily od konce loňského září o 160 procent, druhá skupina se potýká s desetiprocentním poklesem, ovšem v době, kdy trh jako celek roste. Přitom ovšem nynější akciová ocenění zhusta vycházejí z předpokladu, že se situace v oblasti pamětí normalizuje během jednoho či dvou čtvrtletí, což je však optimistický scénář, neboť má být vysoce napjatá po celý letošní rok, jak plyne z výhledu investiční společnosti Fidelity.   

Paměťová krize ztenčuje marže výrobců typu Applu nebo Nintenda, případně kvůli růstu koncových cen, bude-li nevyhnutelný, nahlodá poptávku po jejich produktech. Akcie Nintenda, japonského výrobce herních konzolí, minulý týden spadly nejvýrazněji za půldruhého roku poté, co firma upozornila na nepříznivý tlak na marže související právě s nedostatkem pamětí. Ten nepříznivě doléhá již také na výrobce automobilů. Minulé úterý si na nedostatek paměťových čipů stěžovali v konferenčním hovoru s analytiky představitelé japonské automobilky Honda. Celosvětově může být výroba aut letos o nějakých dvacet procent dražší, než se předpokládalo. Paměťové moduly ve vozech s pokročilými asistenty letos a v příštím roce mohou zdražit až na dvojnásobek. Mohou se tak zvednou ceny základních i příplatkových výbav obsahujících elektroniku, a to třeba i u nových vozů značky Škoda. Takový trend bude držet na poměrně vysoké úrovni také ceny ojetin, které mohou být rovněž citelně dražší než nebýt světové paměťové krize.  

Čtěte také

Historická chyba ČNB: Proč se prodej zlata stal jedním z nejdražších omylů polistopadové éry

Ekonomika Se současným závratným růstem ceny zlata závratně narůstá také ztráta České republiky z kvapného rozprodeje „zlatého pokladu republiky“ koncem 90. let minulého století.

Paměťovou krizi letos dále umocní fakt, že z technologických obrů se stávají ještě obrovštější dlužníci, než se předpokládalo. Letos se američtí technologičtí giganti – hlavně tedy zmínění Amazon, Microsoft, Alphabet a Meta – hodlají rekordně zadlužit, v rozsahu 400 miliard dolarů, což je více než dvojnásobek loňského rozsahu 165 miliard dolarů, plyne z analýzy americké investiční banky Morgan Stanley. Po takřka třiceti letech se dokonce vrací, konkrétně v případě Alphabet, k vydávání stoletých dluhopisů. Naposledy v technologické branži vydávala stoleté dluhopisy Motorola, v roce 1997. Tedy celkem krátce před splasknutím technologické bubliny...

Masivní současné zadlužování technologických obrů vžene nové stovky miliard dolarů do stavby datových center a další infrastruktury umělé inteligence. Výrobci pamětí, jako je zmíněný Samsung nebo Micron či SK Hynix, budou o to výrazněji omezovat výrobu tradičních pamětí typu DRAM pro notebooky, mobily či automobilky, zatímco uvolněnou produkční kapacitu věnují navýšení výroby pamětí HBM pro datová centra. Tím se nedostatek pamětí pro spotřební elektroniku či vozy dále prohloubí. Než dramaticky navýšené ceny pamětí DRAM dají vzniknout novým výrobním kapacitám, svět si ještě počká, pravděpodobně tedy po celý letošek. Od příštího roku by se tak situace mohla začít postupně normalizovat a ceny nakonec i spotřební elektroniky zase klesat. 

Témata:  umělá inteligence (AI),  auta,  mobily,  notebook