Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pětidenní pracovní týden jako novodobý luxus? V minulosti to v Česku fungovalo jinak

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Velkou změnu do fungování podniků, ale ve svých důsledcích i celé československé společnosti, přinesl pětidenní pracovní týden, zavedený do praxe oficiálně 29. září 1968. Tento den, uvedený v příslušné vyhlášce ministerstva práce, ovšem připadal na neděli, takže z volných sobot se lidé mohli těšit od prvního říjnového víkendu. A brzy si na ně zvykli, dvoudenní volno bylo příčinou (vedle úniku před normalizační realitou) například i rozmachu chataření a chalupaření.

Zavedení jen pětidenního pracovního týdně připravovali čs. ekonomové od začátku 60. let a museli se vypořádat například s námitkami, že druhý volný den povede ke hospodářskému poklesu. Na volné soboty si zaměstnanci ale i podniky zvykali postupně.

Dvoudenní volno bývalo zpočátku jen každý druhý víkend, omezovalo se také vyučování na školách, žáci a studenti mívali jen kratší dopolední vyučování. Volného odpoledne středoškoláci podle pamětníků rádi využívali k chození na zábavy.

Nástup volné soboty před 50 lety byl jednou z největších změn v přístupu k práci, srovnat jej lze víceméně jen s uzákoněním osmidenní pracovní doby v prosinci 1918. Pětidenním pracovním týdnem Československo předstihlo i některé západní země, třeba v Rakousku přestali přestali chodit do školy v sobotu až v půli 70. let. Dvoudenní víkend ale nebyly bez výjimky, až do jara 1990 se totiž vyhlašovaly několikrát ročně pracovní soboty, kterými se mimo jiné nahrazovala volna ve svátek.

Témata:  práce,  zaměstnavatelé,  zaměstnanci

Aktuálně se děje

5. listopadu 2026 10:19

Fotovoltaika může domácnosti připravit o desetitisíce. Stačí jedna chyba ve smlouvě

Fotovoltaické elektrárny mohou domácnostem ušetřit peníze za spotřebovanou elektřinu, dokonce mohou elektřinu z nich vyrobenou prodávat dále. V poslední době však v naší spotřebitelské poradně řešíme otázky, které mají jedno společné – distributor elektřiny naúčtuje spotřebiteli náhradu škody za neoprávněnou dodávku elektřiny do sítě, protože za něho nikdo nepřevzal odpovědnost za odchylku. Ačkoliv se to zdá jako maličkost, můžete kvůli ní přijít o desetitisíce.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy