Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pětidenní pracovní týden jako novodobý luxus? V minulosti to v Česku fungovalo jinak

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Velkou změnu do fungování podniků, ale ve svých důsledcích i celé československé společnosti, přinesl pětidenní pracovní týden, zavedený do praxe oficiálně 29. září 1968. Tento den, uvedený v příslušné vyhlášce ministerstva práce, ovšem připadal na neděli, takže z volných sobot se lidé mohli těšit od prvního říjnového víkendu. A brzy si na ně zvykli, dvoudenní volno bylo příčinou (vedle úniku před normalizační realitou) například i rozmachu chataření a chalupaření.

Zavedení jen pětidenního pracovního týdně připravovali čs. ekonomové od začátku 60. let a museli se vypořádat například s námitkami, že druhý volný den povede ke hospodářskému poklesu. Na volné soboty si zaměstnanci ale i podniky zvykali postupně.

Dvoudenní volno bývalo zpočátku jen každý druhý víkend, omezovalo se také vyučování na školách, žáci a studenti mívali jen kratší dopolední vyučování. Volného odpoledne středoškoláci podle pamětníků rádi využívali k chození na zábavy.

Nástup volné soboty před 50 lety byl jednou z největších změn v přístupu k práci, srovnat jej lze víceméně jen s uzákoněním osmidenní pracovní doby v prosinci 1918. Pětidenním pracovním týdnem Československo předstihlo i některé západní země, třeba v Rakousku přestali přestali chodit do školy v sobotu až v půli 70. let. Dvoudenní víkend ale nebyly bez výjimky, až do jara 1990 se totiž vyhlašovaly několikrát ročně pracovní soboty, kterými se mimo jiné nahrazovala volna ve svátek.

Témata:  práce zaměstnavatelé zaměstnanci

Související

Aktuálně se děje

4. prosince 2025 10:58

28. listopadu 2025 13:23

24. listopadu 2025 17:55

19. listopadu 2025 10:00

Zimní ranní rituály mohou vyjít draho: pokuty za běžící motor i sníh na autě

Zimní rána v Česku mají svůj stereotyp – rychle nastartovat motor, zapnout topení, vzít škrabku do ruky a doufat, že než led povolí, stihnete dopít kávu. Právě tato běžná praxe ale může řidiče stát pokutu. Stejně tak riskují ti, kdo vyjíždějí se zbytky sněhu a ledu na střeše nebo kapotě. Ačkoli tyto situace mnoho lidí nepovažuje za nebezpečné, zákon je vidí jinak – jako zbytečné obtěžování nebo dokonce ohrožení ostatních.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy