Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pětidenní pracovní týden jako novodobý luxus? V minulosti to v Česku fungovalo jinak

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Velkou změnu do fungování podniků, ale ve svých důsledcích i celé československé společnosti, přinesl pětidenní pracovní týden, zavedený do praxe oficiálně 29. září 1968. Tento den, uvedený v příslušné vyhlášce ministerstva práce, ovšem připadal na neděli, takže z volných sobot se lidé mohli těšit od prvního říjnového víkendu. A brzy si na ně zvykli, dvoudenní volno bylo příčinou (vedle úniku před normalizační realitou) například i rozmachu chataření a chalupaření.

Zavedení jen pětidenního pracovního týdně připravovali čs. ekonomové od začátku 60. let a museli se vypořádat například s námitkami, že druhý volný den povede ke hospodářskému poklesu. Na volné soboty si zaměstnanci ale i podniky zvykali postupně.

Dvoudenní volno bývalo zpočátku jen každý druhý víkend, omezovalo se také vyučování na školách, žáci a studenti mívali jen kratší dopolední vyučování. Volného odpoledne středoškoláci podle pamětníků rádi využívali k chození na zábavy.

Nástup volné soboty před 50 lety byl jednou z největších změn v přístupu k práci, srovnat jej lze víceméně jen s uzákoněním osmidenní pracovní doby v prosinci 1918. Pětidenním pracovním týdnem Československo předstihlo i některé západní země, třeba v Rakousku přestali přestali chodit do školy v sobotu až v půli 70. let. Dvoudenní víkend ale nebyly bez výjimky, až do jara 1990 se totiž vyhlašovaly několikrát ročně pracovní soboty, kterými se mimo jiné nahrazovala volna ve svátek.

Témata:  práce zaměstnavatelé zaměstnanci

Aktuálně se děje

30. července 2026 13:49

Parkování u obchodních center má svá pravidla. Za chybu hrozí pokuta

Parkoviště u obchodních center a supermarketů bereme jako samozřejmost. Přijedeme, zaparkujeme, nakoupíme a odjedeme. Na první pohled jde o obyčejný prostor, kde „platí zdravý rozum“. Ve skutečnosti však jde o prostor, kde se střetává soukromé vlastnictví, pravidla silničního provozu i ochrana spotřebitele. Právě zde proto mnohdy vznikají nedorozumění a někdy i nepříjemné spory mezi řidiči, provozovateli parkovišť nebo pojišťovnami. 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy