Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Senátní volby 2024 znají vítěze: Drtivě Babišovo ANO porazilo soupeře

Andrej Babiš
Andrej Babiš
Foto: Mikuláš Křepelka / EuroZprávy.cz / INCORP images

Česko zná jména nových či staronových senátorů. Úspěch slaví opoziční hnutí ANO, kterému uspělo v prvním či druhém kole voleb celkem osm kandidátů. V Senátu nově usedne například bývalý policista Róbert Šlachta, končí naopak někdejší prezidentský kandidát Marek Hilšer. Volební účast ve druhém kole činila jen 17 a půl procenta.

Druhé kolo začalo v pátek odpoledne a pokračovalo v sobotu. Nevolilo se na Praze 12, Vsetínsku, Karvinsku, Ostravsku a Sokolovsku, kde jeden z kandidátů získal přes 50 procent již v prvním kole a stal se senátorem. Druhého kola se mohlo zúčastnit celkem 2,24 milionu voličů, kteří tentokrát nedostali hlasovací lístky domů. Vyzvedávali si je až ve volební místnosti.

Do přímého souboje o senátorské křeslo postoupilo 19 kandidátů za opoziční hnutí ANO, devět zástupců ODS či šest představitelů hnutí Starostové a nezávislí (STAN). Šanci na zisk mandátu měly i vládní strany KDU-ČSL a TOP 09 se dvěma kandidáty. Jednoho finalistu pak mělo hnutí SPD, KSČM, SEN 21 a Přísaha. 

V obvodu Chomutov obhájil mandát ředitel zoologické zahrady ve Dvoře Králové Přemysl Rabas (SEN 21), který získal téměř 53 procent hlasů. Na Rokycansku uspěl starosta obce Břasy Miroslav Kroc (STAN), jehož volilo přes 56 procent zdejších voličů. Domažlicko bude v Senátu zastupovat krajský zastupitel Jan Látka (ANO), kterého podpořilo 55 procent lidí.

V Českých Budějovicích uspěl předseda Českého paralympijského výboru Zbyněk Sýkora (ODS), jehož volilo více než 67 procent voličů. Senátorem za Prahu 4 bude nadále vědec a bývalý prezidentský kandidát Jiří Drahoš (za STAN). Prahu 8 bude v horní komoře nově reprezentovat zdejší místostarostka Vladimíra Ludková (ODS).

Přes 54 procent a senátorský mandát na Praze 2 získal egyptolog Miroslav Bárta (za STAN). V Parlamentu tak končí lékař Marek Hilšer. Na Litoměřicku vyhrál se ziskem přes 63 procent lékař Ondřej Štěrba (ANO). Za Teplicko usedne v Senátu hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO). 

V obvodu Jablonec nad Nisou uspěla starostka Semil Lena Mlejnková (SLK), kterou volilo téměř 63 procent voličů. Z poslanecké lavice se do senátorského křesla přesune Ondřej Lochman (STAN), jehož na Mladoboleslavsku podpořilo přes 60 procent lidí. Na Benešovsku obhájil mandát Zdeněk Hraba (ODS) se ziskem 67 procent hlasů.

Občanští demokraté uspěli i na Chrudimsku a Náchodsku, kde mandáty obhájili Jan Tecl a končící krajský hejtman Martin Červíček. V obvodu Svitavy zvítězil starosta města David Šimek (KDU-ČSL), jemuž dalo hlas 57 procent voličů. Třebíčsko bude nadále zastupovat nynější senátorka Hana Žáková (STAN).

Do Senátu se propracoval bývalý policista Róbert Šlachta (Přísaha), na Břeclavsku činil jeho zisk více než 58 procent. V obvodu Brno-město uspěl režisér Břetislav Rychlík (TOP 09), volilo jej přes 67 procent lidí. Na Prostějovsku suverénně kraloval volbám primátor František Jura (ANO) s 72 procenty hlasů. 

V obvodě Šumperk si mandát vybojoval univerzitní profesor a nezávislý kandidát Stanislav Balík, jehož podpořilo přes 54 procent voličů. V Opavě poslali místní do Senátu primátora Tomáše Navrátila (ANO), volilo ho 63 procent lidí. Zlín bude reprezentovat ekonom Oldřich Hájek (ANO) s podporou 52 procent.

Už v prvním kole před týdnem se senátory na dalších šest let stali poslankyně Jana Mračková Vildumetzová (ANO), diplomat Pavel Fischer (za TOP 09), starosta Ostravy-Jih Martin Bednář (ANO), starosta Bohumína Petr Vícha (ČSSD) a dosavadní senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). 

Témata:  volby Senátní volby 2024 ANO 2011 Andrej Babiš

Související

Aktuálně se děje

3. října 2024 10:48

3. října 2024 10:29

2. října 2024 11:45

Česko 2023: Populace překročila 10,9 milionu, klesl počet sňatků i narozených dětí

Populace Česka se v průběhu roku 2023 rozrostla o 73,0 tisíce obyvatel díky kladnému migračnímu saldu, čímž překročila hranici 10,9 milionu. Rok 2023 se dále vyznačoval výrazným dvanáctiprocentním poklesem počtu sňatků. Poprvé od roku 2005 se živě narodilo méně než 100 tisíc dětí (91,1 tis.). Naděje dožití při narození již druhým rokem rostla a navázala na pozitivní vývoj před pandemií onemocnění covid-19, uvádí ČSÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy