Tempo snižování stavů zaměstnanců nabralo v českém průmyslu před koncem roku 2022 výrazně na obrátkách. O práci může letos přijít přes 100 tisíc lidí

Vysoké ceny energií zvyšují náklady zpracovatelského průmyslu, přičemž současně nahlodávají kupní sílu jeho zákazníků a jejich ochotu zadávat nové zakázky. Tuzemské průmyslové podniky se tak ocitají „v kleštích“ snižujících se marží na jedné straně a zhoršujícího se odbytu na straně druhé. Nezbývá jim v řadě případů nic jiného než propouštět své zaměstnance nebo jinak snižovat stavy pracovníků. Zaměstnanost v průmyslu tak v prosinci klesala nejvýrazněji od srpna 2020, kdy se ovšem průmysl potýkal s dopady první vlny pandemie covidu-19.

Další zvýšení tempa snižování stavů a propouštění lze očekávat za měsíc leden 2023. To proto, že ke konci roku skončily řadě zaměstnanců pracovní smlouvy na dobu určitou. A také z toho důvodu, že od nového roku firmám nabíhají nové ceníky energií, mnohdy již nezafixované na úrovni z doby před válkou na Ukrajině, takže čelí často dramaticky navýšeným, byť zastropovaným cenám energií.

Míra nezaměstnanosti v tuzemské ekonomice tak letos může vystoupat až na pět procent. To by znamenalo, že o práci by přišlo více než 100 tisíc lidí. Z velké části by se jednalo právě o pracovníky zpracovatelského průmyslu, jehož podniky často čelí vyšším nákladům na energie než většina jiných segmentů ekonomiky.

Témata:  nezaměstnanost,  průmysl,  Úřad práce,  komentář