Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nezaměstnanost přesáhla čtyři procenta. Prosinec přinesl nejhorší čísla za osm let

Úřad práce
Úřad práce
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Míra nezaměstnanosti v Česku loni v prosinci poskočila na 4,1 procenta. I když je prosincový nárůst míry nezaměstnanosti z důvodu sezónnosti železným pravidlem tuzemského trhu práce, jeho současný rozsah přesto nasvědčuje určitému zhoršování podmínek v oblasti zaměstnávání v Česku. 

Vždyť loni i předloni činila prosincová míra nezaměstnanosti 3,7 procenta, roku 2021 dokonce jen 3,5 procenta. Ani na vrcholu covidové pandemie, v prosinci 2020, nebyla nezaměstnanost vyšší, tehdy činila rovná čtyři procenta. Prosincová míra nezaměstnanosti byla naposledy vyšší než loni roku 2016.

Zvýšení míry nezaměstnanosti je projevem zejména zhoršování podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu. Ty se podle příslušeného ukazatele zhoršují soustavně již více než 2,5 roku. Toto zhoršování doprovází snižování stavů zaměstnanců. Zároveň se pozvolna zhoršuje absorpce propuštěných trhem práce, byť Česko zůstává zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v EU. V prosinci nepomohlo ani loňské legislativní ztížení zaměstnávání brigádníků, kteří tak byli pro práci v předvánočním čase, například v gastronomii, poptáváni méně.

V letošním roce je třeba počítat s tradičním jarním poklesem míry nezaměstnanosti opět po čtyři procenta, přičemž ovšem ke konci roku bude údaj již znatelněji nad čtyřmi procenty. Důvodem bude fakt, že letos nelze čekat přílišné zlepšení situace v průmyslu. Na něj bude dále nepříznivě doléhat chabý výkon německé ekonomiky a hrozba dalšího zhoršení podmínek v mezinárodním obchodě, související zejména z možnou celní válkou USA a EU či USA a Číny.  

Témata:  nezaměstnanost Úřad práce

Související

Aktuálně se děje

29. května 2025 12:20

23. května 2025 11:04

Zahrada na hypotéku. Češi objevují nový realitní trend

Zahrádkaření v Česku zažívá renesanci. Zájem o vlastní kus zeleně roste napříč generacemi, stále častěji se k němu hlásí i mladší lidé s rodinami. Dříve se zahrádkaření věnovaly zhruba dvě pětiny populace, dnes je to téměř polovina. Ve městech ale naráží poptávka na nedostatek dostupných pozemků, na místo v zahrádkářské kolonii se často čeká i několik let. Jako alternativa se prosazují komunitní zahrady, které vznikají například ve vnitroblocích. 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy