Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Růst nezaměstnanosti teprve přijde, realitu ukáže podzim, tvrdí experti

Úřad práce, ilustrační fotografie
Úřad práce, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Růst nezaměstnanosti v Česku teprve přijde, aktuální stagnaci čísel způsobují vládní programy na podporu zaměstnanosti, především program Antivirus. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK.

Realita se podle nich ukáže na podzim. Nezaměstnanost se v srpnu podle dnešních informací statistiků nezvýšila a zůstala na červencové míře 3,8 procenta. Lidí bez práce meziměsíčně ubylo zhruba o 600 na 279.078, což je nejvyšší srpnová hodnota za poslední tři roky.

"Během zbytku roku lze očekávat postupný nárůst míry nezaměstnanosti, která by letos měla vystoupat k úrovni šesti procent. To proto, že bude postupně slábnout efekt opatření zaváděných za účelem podpory ekonomiky a udržení zaměstnanosti během koronavirové krize, jako je ošetřovné nebo program Antivirus, zavádějící specifickou formu kurzarbeitu. Mnozí propuštění lidé, kteří se z nejrůznějších důvodů dosud nenahlásili na úřadu práce, tak do konce roku učiní, což jen dále přispěje k růstu míry nezaměstnanosti," řekl dnes hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Podobný vývoj očekává také generální ředitel české pobočky personálně poradenské společnosti Randstad Jacek Kowalak. "Další významná vlna propouštění zatím nepřišla, a to i díky podpůrnému programu Antivirus, který vláda nově prodloužila až do konce října. Reálný dopad koronavirové krize se nejspíš plně projeví až v období, kdy doběhnou všechny typy státní podpory, a zároveň skončí zvýšená poptávka po sezonních pracovnících," uvedl. Upozornil, že proti minulosti nyní nezaměstnanost roste více ve velkých městech jako Praha nebo Brno. "Důvodem je hlavně odlišná struktura pracovních míst v metropolích, které jsou závislé na turistickém ruchu a službách," dodal.

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v srpnu 22 okresů. Nejvíce stoupl počet lidí bez místa v Přerově, a to o 3,5 procenta. Následovaly Praha a Most s nárůstem o 3,3 procenta. V 55 regionech nezaměstnanost v srpnu naopak proti červenci klesla. Nejvíc na Písecku a na Jesenicku, a to o 9,3 procenta, respektive 7,4 procenta. Nejnižší nezaměstnanost v celém Česku, 1,8 procenta, vykazoval ke konci srpna okres Rychnov nad Kněžnou.

"V posledních letech jsme nebyli na růst míry nezaměstnanosti zvyklí, to se ale od srpna bohužel na dlouhou dobu mění. Současný nárůst je zatím mírný. První velký skok v počtu nezaměstnaných zaznamenáme až v datech za září, kdy se projeví první větší vlna již dokončených výpovědních lhůt. Do aktuálně dostupných statistik se nicméně stále promítá vliv Antiviru, který drží část pracovníků v jejich zaměstnání," sdělil partner poradenské společnosti Moore Czech Republic Radovan Hauk.

Kovanda upozornil, že míra nezaměstnanosti v ČR nicméně i během koronovirové krize zatím zůstává nejnižší v EU. "Jedním z klíčových důvodů je kromě setrvačnosti trhu práce, zpravidla dvouměsíčním výpovědním lhůtám a vládním opatřením na podporu zaměstnanosti také to, že český trh práce má stále poměrně značnou absorpční schopnost. To znamená, že ještě z doby před koronavirovým úderem je tu vytvořený 'polštář', spočívající v enormním nadbytku volných pracovních míst, který tlumí koronavirový náraz ekonomiky," dodal.

Témata:  platy / mzdy nezaměstnanost Úřad práce

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy