Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Příliš vysoké či nízké zálohy na energie? Požádejte dodavatele o úpravu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Elektřinu a plyn platí spotřebitelé zálohově, přičemž postup pro stanovení výše záloh určuje zákon. Ne všichni dodavatelé však výši záloh stanovují správně. Jaký počet a výše záloh je tedy v pořádku? A jak se můžete bránit v případě, že s výší záloh nesouhlasíte?

Při sjednávání smlouvy o dodávkách elektřiny nebo plynu se domlouvají kromě jiného i zálohy na energie. Jejich výše by měla podle zákona odpovídat očekávané spotřebě. Při jejím určení se vychází z historické spotřeby v odběrném místě. A případně se přihlíží i k růstu cen energií.

Zúčtovací období činí zpravidla dvanáct měsíců, do kterých je rozloženo dvanáct měsíčních záloh. „Dodavatel však někdy účelově stanoví spotřebiteli nižší zálohy, aby tak vyvolal mylný dojem, že zákazník zaplatí na energiích méně. Spotřebitel je pak překvapen, když po něm dodavatel po skončení zúčtovacího období požaduje vysoký nedoplatek,“ popisuje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. A dodává: „Obdobnou praktikou je i požadování deseti záloh namísto dvanácti, přičemž opět platí, že spotřebitel bude muset nakonec zaplatit dodavateli vysoký nedoplatek.“

Lze se však setkat i s opačným postupem, kdy dodavatel po spotřebiteli požaduje vyšší zálohy, než je třeba. Někteří dodavatelé řeší vysokými zálohami své finanční problémy. Když se dodavatel později ocitne v insolvenci, odběratel energií se jen obtížně domůže vrácení přeplatku.

K úpravě výše záloh by měl dodavatel přistoupit jen v případě, že dochází ke změně výše ceny za dodávky energií nebo jestliže došlo k zvýšení spotřeby energií v odběrném místě. Podrobnosti ohledně stanovení výše záloh bývají uvedeny v obchodních podmínkách. „Lze se setkat například s ustanovením obchodních podmínek, podle kterého má dodavatel právo upravit výši záloh, jestliže spotřebitel neplatí zálohy včas či ve stanovené výši. Otázkou ovšem je, nakolik takový postup dodavatele odpovídá zákonu,“ uvádí Eduarda Hekšová.

Není-li spotřebitel spokojen s výší či počtem záloh, měl by se nejprve obrátit na svého dodavatele s žádostí o úpravu záloh a argumentovat tím, že by měly co nejvěrněji odrážet předpokládanou spotřebu. Jestliže dodavatel odmítne zálohy upravit, může se spotřebitel obrátit na Energetický regulační úřad.

Témata:  dTest,  energetika,  zemní plyn,  elektřina

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 12:04

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.