Období energetické krize nám ukázalo, kam až mohou růst ceny elektřiny a plynu. Přesto už koncem loňského roku přišlo zmírnění a letos máme i navzdory dražším distribučním poplatkům mnohem nižší ceny než v předchozích dvou letech, většina Čechů s obavami sleduje, co bude následovat.
S klesajícími cenami energií nyní mnozí zvažují, zda by měli vypovědět své fixní smlouvy, protože dodavatelé nakupují elektřinu i plyn za levnější ceny. Elektřina zlevnila o 25 %, plyn o 17 % oproti loňským cenám. Některé firmy už začaly snižovat ceny pro spotřebitele, jiné plánují zlevnění v nadcházejících měsících. Nejvýrazněji klesají ceny u spotových tarifů, což lidem může přinést výrazné úspory v řádu tisíců korun.
Ministr financí Zbyněk Stanjura nakonec nenašel způsob, jak v příštím roce snížit dotační toky pro zelené zdroje energie, zejména pro solární provozovatele, kteří mají zajištěnou dvacetiletou státní podporu. I když se o snížení podpory pokoušel už loni, obával se reakce solárníků a možných arbitráží. Ve schváleném návrhu rozpočtu tak zůstala částka 8,5 miliardy korun pro tento mandatorní výdaj, zatímco chybějících více než 22 miliard bylo přeneseno na ministerstvo průmyslu, které má hledat úspory nebo upravit legislativu pro snížení podpory. Uvedl to server Echo24.
Podle zjištění redakce EuroZprávy.cz se pět hlavních dodavatelů energií shoduje na tom, že ceny elektřiny a plynu zůstanou stabilní. Někteří z nich dokonce předpokládají, že by mohlo dojít ke snížení cen.
Velkoobchodní ceny energií již několikátým týdnem výrazně rostou, což dodavatelé začínají zohledňovat v nabídkách pro spotřebitele. Odborníci doporučují vyhledat si nejlevnější nabídku a tu zafixovat na co nejdéle.
KOMENTÁŘ Lukáše Kovandy: Česko je ryze z ekonomického hlediska určitou anomálií. Vykazuje sice poměrně výrazný nadbytek vyprodukované elektřiny, avšak přesto jeho domácnosti čelí jejím vysokým cenám. Dokonce nejvyšším v celé EU ve vyjádření dle standardu kupní síly, které umožňuje mezinárodní porovnatelnost. A to přitom tedy Česko loni v čistém vyjádření vyváželo čtvrtý největší objem elektřiny v EU.
Dodavatele elektřiny nebo plynu mění ročně téměř půl milionu odběratelů. Tento krok sám o sobě není ničím složitým. Důležité ale je vybrat si dodavatele, na kterého se zákazník může spolehnout. A s ním pak podepsat výhodnou a férovou smlouvu. Odborníci Kalkulátor.cz přinášejí pět základních bodů, která by taková smlouva měla obsahovat.
Jaro je mimo jiné zpravidla obdobím vyúčtování spotřebovaných energií. V případě dobře nastavených záloh se jedná o záležitost s minimální důležitostí – spotřebitelé obdrží, případně doplatí malou částku, která nijak neovlivní jejich život. V případě špatného nastavení záloh, či neočekávané změně ve spotřebě, však již může jít i o tisíce až desetitisíce korun. Ti šťastnější je obdrží, avšak nemalá část spotřebitelů je bude nucena uhradit. Někdy jde však o sporné situace, kdy se spotřebitel domnívá, že mu byla naúčtována příliš vysoká spotřeba, případně vyšší cena, než kterou si s dodavatelem vyjednal. Co lze v takovém případě dělat a jak se lze bránit?
V souvislosti s úpravami cen energií jste zřejmě i vy dostali do schránky nebo e-mailu nový rozpis záloh. Na nejasnosti a časté otázky odpovídá Lukáš Kaňok, ředitel sekce Energo společnosti Kalkulátor.cz.
Poslední listopadový den tohoto roku Energetický regulační úřad (ERÚ) ohlásil změnu v distribučních poplatcích a znovu účtování poplatků za obnovitelné zdroje energie (POZE). Jaký bude dopad této změny na domácnosti a koncové zákazníky? Kolik budeme nově platit na zálohách? Co můžeme udělat pro kontrolu nad našimi náklady, a to i bez pomoci dodavatele?
Komentář Lukáše Kovandy: Energetický regulační úřad zvýší regulovanou složku cen elektřiny pro domácnosti nakonec o něco méně, než původně navrhoval. A to o 65,7 procenta, namísto navrhovaných 71 procent. Uvedl to předseda úřadu Stanislav Trávníček na tiskové konferenci.
S koncem roku 2023 se očekává, že většina dodavatelů elektřiny a plynu pošle svým stávajícím zákazníkům informaci o tom, že jim od 1.1. 2024 upraví ceny. Máte-li smlouvu, kde není cena garantována, půjde pravděpodobně jen o oznámení. Pokud však máte podepsanou smlouvu, kde je cena pro zákazníka fixně stanovena, pak bude dopis obsahovat informaci s návrhem na uzavření nové smlouvy za “výhodnějších” podmínek. Zákazníci tedy budou dostávat jakési “zlevňovací dopisy”.
Komentář Vladimíra Pikory: Všichni ekonomové čekali na dnešní den, aby se dozvěděli, jak dopadne inflace. Před inflací byl totiž špek. Vloni v říjnu byl zavedený úsporný tarif na elektřinu, který „falešně“ snížil ceny elektřiny. Tím se snížila srovnávací základna. Nicméně letos žádný tarif není, a tak musíme současné ceny bez „slevy“ srovnávat s loňskými cenami, kde sleva není. A to je ta neznámá, o které jsme věděli, že ovlivní inflaci, ale nevěděli jsme o kolik. Nakonec ceny meziročně rostly o 8,5 %, což je o 1,6 bodu více než v září.
Komentář Lukáše Kovandy: Česko je na tom ekonomicky hůře, než se čekalo. Letos od července do září jeho hospodářství klesalo jak v porovnání se stejným obdobím loňska, tak ve srovnání s obdobím letošního dubna až června. Klíčovým důvodem propadu ekonomiky je pokračující obava domácností z dalšího ekonomického vývoje; jak na co se týče obecné inflace, tak cen energií.
Komentář Lukáše Kovandy: Zdražení regulované složky plateb za elektřinu domácnostem o 71 procent je nebývalé. Meziročně totiž zpravidla dochází ke změnám v rozsahu jednotek procent, a to často spíše nižších jednotek. Jistou výjimkou byl loňský rok, kdy Energetický regulační úřad redukoval regulovanou složku o bezmála sedmnáct procent. Jakkoli toto snížení bylo nebývale rozsáhlým meziročním pohybem, v porovnání s nyní zamýšleným zdražením, o oněch 71 procent, byl jeho rozsah pouze zhruba čtvrtinový.
Ceny energií po loňské krizi od letošního ledna klesaly, cena plynu se na mezinárodní burze v Rotterdamu snížila až o 68 procent, u elektřiny o 38 procent. Postupně se situace začala stabilizovat během léta. Pokud nepřijde mimořádně krutá zima, nedojde opět k energetické krizi či ovlivnění nyní již několika válečnými konflikty, neměly by ceny výrazněji růst.
Výše záloh na dodávku elektřiny, plynu nebo tepelné energie musí být stanovena nejvýše v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby elektřiny, plynu nebo tepelné energie v následujícím zúčtovacím období. Každé odběrné místo má však termín odečtu spotřeby jiný. Při změně dodavatele by spotřebitelé měli u kratších zúčtovacích období, které proběhnou přes topnou sezónu, zvážit nastavení vyšších záloh, aby jejich vyúčtování neskončilo vysokým nedoplatkem. Následně si spotřebitelé musí zkontrolovat správnou výši záloh na další roční zúčtovací období.
Je tomu už dva roky, co skupina Bohemia Energy ukončila svou činnost. V aktuální době všeobecného snižování cen energií bude vybrané domácnosti a firmy paradoxně vůbec poprvé čekat nepříjemné zdražení. Nicméně ostatní, kteří budou v následujícím období řešit změny smluv, čekají v případě ceny silové elektřiny a plynu spíše pozitivní vyhlídky. Kdo se bude těšit a kdo se má naopak obávat? A na co se mají odběratelé připravit v roce 2024?
Evropská kosmická agentura (European Space Agency) zadala dvě studie, které ukázaly, že technologie fotovoltaické výroby elektřiny na oběžné dráze a její bezdrátový přenos na Zemi je nejen technicky realizovatelná, ale i konkurenceschopná. Cena elektřiny z vesmíru bude podle ESA srovnatelná s jadernou a na rozdíl od pozemských obnovitelných zdrojů bude dostupná nepřetržitě a na jakémkoliv místě planety.
Na řadu odběratelů se i přes všeobecné zlevňování energií řítí další velký problém. Blížící se konec vládních stropů na ceny za elektřinu a plyn, který – pokud se nic nestane – má nastat od roku 2024, přinese řadu výzev k řešení. A to jak pro odběratele, tak dodavatele. Co se stane a co s tím lze dělat?
Komentář Lukáše Kovandy: Česká republika letos v prvním pololetí vyvezla o 3,6 milionu megawatthodin elektřiny více, než jí dovezla. Řadí se tak k největším čistým exportérům elektřiny v Evropě. Větším čistým vývozcem elektřiny jsou v EU jenom Francie, Švédsko, Španělsko a Nizozemsko.
Komentář Lukáše Kovandy: Solární boom, jejž v Česku loni vystupňoval vpád ruských vojsk na Ukrajinu a jeho důsledky, vede letos stále častěji k záporným okamžitým cenám elektřiny. Při záporných cenách přitom výrobci elektřiny platí za to, že ji vyrábí, zatímco odběratelé dostávají peníze za to, že ji odebírají.
Pražská plynárenská od 1. června sníží prodejní cenu elektřiny a od 1. července prodejní cenu zemního plynu. U elektřiny to bude v základním ceníku Bez závazků v průměru o 19 procent. A u plynu činí pokles v průměru 23 procent u základního ceníku Standard. ČTK to dnes v tiskové zprávě sdělil mluvčí firmy Miroslav Vránek. V letošním roce je to druhé snížení cen, první platí od května. Firma však předtím několikrát výrazně zdražovala, důvodem byly rostoucí ceny energií na trhu. V předchozích týdnech a měsících zlevňovali i další velcí dodavatelé.
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
18. listopadu 2024 10:19
Premiér Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušani. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Od přijetí eura čisté výdělky Slováků zaostávají za těmi českými stále propastněji, ukazují data Eurostatu. Předtím přitom byly srovnatelné.
