Nejvyšší ceny elektřiny v Česku nelze házet jen na nedotování
Tvrzení, že české domácnosti mají nejdražší elektřinu v EU, protože ji vláda nedotuje jako na Slovensku nebo v Maďarsku, je hrubě zjednodušené, ba hraničí s propagandou.
Tvrzení, že české domácnosti mají nejdražší elektřinu v EU, protože ji vláda nedotuje jako na Slovensku nebo v Maďarsku, je hrubě zjednodušené, ba hraničí s propagandou.
Kolaps dodavatele energií dokáže pořádně zamíchat s plány v domácnosti. Aktuálně situaci řeší například klienti dodavatele AZ Energies. Nečekané změny na trhu ale neznamenají, že je nutné propadat chaosu – stačí vědět, jak postupovat a na co si dát pozor.Náš manuál „Co dělat, když váš dodavatel energií náhle skončí?“ přináší praktické rady, jak se zorientovat v režimu dodavatele poslední instance (DPI) a jak vybrat nového dodavatele.
Burzovní cena elektřiny s dodáním v příštím roce je nyní o zhruba 40 procent výše než před rokem touto dobou, vyjde na zhruba 106 eur za megawatthodinu. A dodavatelé elektřiny českým (nejen) domácnostem již nemůžou tuto skutečnost ignorovat. Hlavní dodavatelé elektřiny sice ještě letos začátkem února zhusta zlevňovali, ale dost možná naposledy. Taková Pražská plynárenská už ale v rámci smlouvy s roční fixací zdražovala, stejně jako někteří jiní dodavatelé. To může signalizovat obrat na trhu. Vyplatit se nyní může dvouletá fixace, neboť růst cen elektřiny v nadcházející době je vysoce pravděpodobný.
Česká republika v době od druhé poloviny roku 2021 vykazuje v rámci Visegrádské čtyřky suverénně největší nárůst cen elektřiny pro domácnosti, ale současně také nejvýraznější nárůst veřejného zadlužení. V paritě kupní síly má Česko elektřinu, ale i plyn prakticky nejdražší v EU. A to je Česko ze zemí Visegrádské čtyřky dlouhodobě suverénně největším čistým vývozcem elektřiny. Samé paradoxy, zdá se. Odkud se berou?
Velcí dodavatelé v loňském roce několikrát zlevňovali a distribuční poplatky výrazněji nerostly. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že se vyplatí mít nefixované ceny a užívat si teoretických poklesů v reálném čase. Je tam ovšem jedno velké ALE. Ani po zlevnění se zákazníci se smlouvou na dobu neurčitou totiž nedostali na sazby, které mají domácnosti s fixovanými cenami.
Příznivý vývoji neregulované složky ceny elektřiny i plynu v příštím roce nezvrátí nárůst cen složky regulované – ten by ani u elektřiny, ani u plynu zpravidla neměl být tak výrazný, aby vymazal příznivý efekt zmíněné redukce neregulované složky. Vyplývá to ze zveřejněného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu pro příští rok. Odběratelé z řad domácností i podniků se tak v roce 2025 dočkají snížení své celkové platby za dané energie, tedy platby zahrnující regulovanou a neregulovanou složku.
Období energetické krize nám ukázalo, kam až mohou růst ceny elektřiny a plynu. Přesto už koncem loňského roku přišlo zmírnění a letos máme i navzdory dražším distribučním poplatkům mnohem nižší ceny než v předchozích dvou letech, většina Čechů s obavami sleduje, co bude následovat.
S klesajícími cenami energií nyní mnozí zvažují, zda by měli vypovědět své fixní smlouvy, protože dodavatelé nakupují elektřinu i plyn za levnější ceny. Elektřina zlevnila o 25 %, plyn o 17 % oproti loňským cenám. Některé firmy už začaly snižovat ceny pro spotřebitele, jiné plánují zlevnění v nadcházejících měsících. Nejvýrazněji klesají ceny u spotových tarifů, což lidem může přinést výrazné úspory v řádu tisíců korun.
Ministr financí Zbyněk Stanjura nakonec nenašel způsob, jak v příštím roce snížit dotační toky pro zelené zdroje energie, zejména pro solární provozovatele, kteří mají zajištěnou dvacetiletou státní podporu. I když se o snížení podpory pokoušel už loni, obával se reakce solárníků a možných arbitráží. Ve schváleném návrhu rozpočtu tak zůstala částka 8,5 miliardy korun pro tento mandatorní výdaj, zatímco chybějících více než 22 miliard bylo přeneseno na ministerstvo průmyslu, které má hledat úspory nebo upravit legislativu pro snížení podpory. Uvedl to server Echo24.
Podle zjištění redakce EuroZprávy.cz se pět hlavních dodavatelů energií shoduje na tom, že ceny elektřiny a plynu zůstanou stabilní. Někteří z nich dokonce předpokládají, že by mohlo dojít ke snížení cen.
Velkoobchodní ceny energií již několikátým týdnem výrazně rostou, což dodavatelé začínají zohledňovat v nabídkách pro spotřebitele. Odborníci doporučují vyhledat si nejlevnější nabídku a tu zafixovat na co nejdéle.
KOMENTÁŘ Lukáše Kovandy: Česko je ryze z ekonomického hlediska určitou anomálií. Vykazuje sice poměrně výrazný nadbytek vyprodukované elektřiny, avšak přesto jeho domácnosti čelí jejím vysokým cenám. Dokonce nejvyšším v celé EU ve vyjádření dle standardu kupní síly, které umožňuje mezinárodní porovnatelnost. A to přitom tedy Česko loni v čistém vyjádření vyváželo čtvrtý největší objem elektřiny v EU.
Dodavatele elektřiny nebo plynu mění ročně téměř půl milionu odběratelů. Tento krok sám o sobě není ničím složitým. Důležité ale je vybrat si dodavatele, na kterého se zákazník může spolehnout. A s ním pak podepsat výhodnou a férovou smlouvu. Odborníci Kalkulátor.cz přinášejí pět základních bodů, která by taková smlouva měla obsahovat.
Jaro je mimo jiné zpravidla obdobím vyúčtování spotřebovaných energií. V případě dobře nastavených záloh se jedná o záležitost s minimální důležitostí – spotřebitelé obdrží, případně doplatí malou částku, která nijak neovlivní jejich život. V případě špatného nastavení záloh, či neočekávané změně ve spotřebě, však již může jít i o tisíce až desetitisíce korun. Ti šťastnější je obdrží, avšak nemalá část spotřebitelů je bude nucena uhradit. Někdy jde však o sporné situace, kdy se spotřebitel domnívá, že mu byla naúčtována příliš vysoká spotřeba, případně vyšší cena, než kterou si s dodavatelem vyjednal. Co lze v takovém případě dělat a jak se lze bránit?
V souvislosti s úpravami cen energií jste zřejmě i vy dostali do schránky nebo e-mailu nový rozpis záloh. Na nejasnosti a časté otázky odpovídá Lukáš Kaňok, ředitel sekce Energo společnosti Kalkulátor.cz.
Poslední listopadový den tohoto roku Energetický regulační úřad (ERÚ) ohlásil změnu v distribučních poplatcích a znovu účtování poplatků za obnovitelné zdroje energie (POZE). Jaký bude dopad této změny na domácnosti a koncové zákazníky? Kolik budeme nově platit na zálohách? Co můžeme udělat pro kontrolu nad našimi náklady, a to i bez pomoci dodavatele?
Komentář Lukáše Kovandy: Energetický regulační úřad zvýší regulovanou složku cen elektřiny pro domácnosti nakonec o něco méně, než původně navrhoval. A to o 65,7 procenta, namísto navrhovaných 71 procent. Uvedl to předseda úřadu Stanislav Trávníček na tiskové konferenci.
S koncem roku 2023 se očekává, že většina dodavatelů elektřiny a plynu pošle svým stávajícím zákazníkům informaci o tom, že jim od 1.1. 2024 upraví ceny. Máte-li smlouvu, kde není cena garantována, půjde pravděpodobně jen o oznámení. Pokud však máte podepsanou smlouvu, kde je cena pro zákazníka fixně stanovena, pak bude dopis obsahovat informaci s návrhem na uzavření nové smlouvy za “výhodnějších” podmínek. Zákazníci tedy budou dostávat jakési “zlevňovací dopisy”.
Komentář Vladimíra Pikory: Všichni ekonomové čekali na dnešní den, aby se dozvěděli, jak dopadne inflace. Před inflací byl totiž špek. Vloni v říjnu byl zavedený úsporný tarif na elektřinu, který „falešně“ snížil ceny elektřiny. Tím se snížila srovnávací základna. Nicméně letos žádný tarif není, a tak musíme současné ceny bez „slevy“ srovnávat s loňskými cenami, kde sleva není. A to je ta neznámá, o které jsme věděli, že ovlivní inflaci, ale nevěděli jsme o kolik. Nakonec ceny meziročně rostly o 8,5 %, což je o 1,6 bodu více než v září.
Komentář Lukáše Kovandy: Česko je na tom ekonomicky hůře, než se čekalo. Letos od července do září jeho hospodářství klesalo jak v porovnání se stejným obdobím loňska, tak ve srovnání s obdobím letošního dubna až června. Klíčovým důvodem propadu ekonomiky je pokračující obava domácností z dalšího ekonomického vývoje; jak na co se týče obecné inflace, tak cen energií.
Komentář Lukáše Kovandy: Zdražení regulované složky plateb za elektřinu domácnostem o 71 procent je nebývalé. Meziročně totiž zpravidla dochází ke změnám v rozsahu jednotek procent, a to často spíše nižších jednotek. Jistou výjimkou byl loňský rok, kdy Energetický regulační úřad redukoval regulovanou složku o bezmála sedmnáct procent. Jakkoli toto snížení bylo nebývale rozsáhlým meziročním pohybem, v porovnání s nyní zamýšleným zdražením, o oněch 71 procent, byl jeho rozsah pouze zhruba čtvrtinový.
Ceny energií po loňské krizi od letošního ledna klesaly, cena plynu se na mezinárodní burze v Rotterdamu snížila až o 68 procent, u elektřiny o 38 procent. Postupně se situace začala stabilizovat během léta. Pokud nepřijde mimořádně krutá zima, nedojde opět k energetické krizi či ovlivnění nyní již několika válečnými konflikty, neměly by ceny výrazněji růst.
Výše záloh na dodávku elektřiny, plynu nebo tepelné energie musí být stanovena nejvýše v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby elektřiny, plynu nebo tepelné energie v následujícím zúčtovacím období. Každé odběrné místo má však termín odečtu spotřeby jiný. Při změně dodavatele by spotřebitelé měli u kratších zúčtovacích období, které proběhnou přes topnou sezónu, zvážit nastavení vyšších záloh, aby jejich vyúčtování neskončilo vysokým nedoplatkem. Následně si spotřebitelé musí zkontrolovat správnou výši záloh na další roční zúčtovací období.
30. října 2025 11:44
23. října 2025 11:55
23. října 2025 11:37
21. října 2025 12:11
21. října 2025 11:48
20. října 2025 10:50
17. října 2025 16:01
16. října 2025 14:00
15. října 2025 11:41
13. října 2025 13:02
13. října 2025 12:40
10. října 2025 12:10
8. října 2025 11:44
8. října 2025 11:34
7. října 2025 10:56
6. října 2025 10:42
Inflace v Česku v září nečekaně výrazně zpomalila. Tempo růstu hladiny spotřebitelských cen totiž činilo meziročně jen 2,3 procenta, plyne z předběžných dat ČSÚ. Analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů růst čítající 2,6 procenta. Z celkem devatenácti expertních odhadů žádný neodpovídal hodnotě 2,3 procenta, všechny byly vyšší, nejvyšší zněl na 2,9 procenta.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Tvrzení, že české domácnosti mají nejdražší elektřinu v EU, protože ji vláda nedotuje jako na Slovensku nebo v Maďarsku, je hrubě zjednodušené, ba hraničí s propagandou.