Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi začali prudce šetřit na obědech

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Češi začali prudce šetřit na obědech. Mnozí lidé narážejí na svůj finanční strop, což dokladují i červnová data z plateb stravenkovými kartami. Za jeden oběd v restauraci podle Ticket Restaurant Card Indexu lidé v průměru zaplatili v červnu 160,20 koruny. To je o 10,1 procenta více než před rokem, avšak v porovnání s tím, jak raketově letí nahoru ceny jídel, je růst útrat velmi pomalý.

Ceny v restauracích se totiž v meziročním srovnání v červnu zvýšily o 23,5 procenta. Kvůli zdražování klesá také počet lidí, kteří v restauraci obědvají. Vyplývá to z dat ČSÚ a z Ticket Restaurant Card Indexu, který je sestavován na základě plateb 220 tisíc majitelů stravenkových karet od společnosti Edenred.

Rozdíl mezi výší útrat a tím, kolik jídlo stojí, se v posledních týdnech zvyšuje, což dokazuje, jak lidé brzdí v utrácení. V květnu ceny rostly v restauracích o 11,6 procenta rychleji než útraty, v červnu byl již rozdíl 13,4 procenta. Znamená to jediné – Češi volí čím dál tím levnější jídla, odepírají si nápoje nebo saláty, nedávají si po obědě kávu a také v době oběda navštěvují levnější restaurační provozy.Další lidé pak na obědy přestávají chodit. „Restaurace mají v porovnání s předcovidovým obdobím aktuálně pouze 53 procent obědových hostů. Nezdá se, že by tato letní sezóna – jako tomu bylo třeba při prvním covidovém rozvolnění v létě 2020 – restauratérům výrazně pomohla nahradit ztráty. Situaci navíc zhoršuje skutečnost, že lidé jsou kvůli probíhající inflaci nuceni stále více šetřit. Na obědy se proto chodí méně často, a pokud ano, pak si jídla vybíráme zejména podle ceny. Je to přesný opak toho, na co jsme si v posledních letech, když rostla kupní síla, zvykli,“ říká členka vedení společnosti Edenred zodpovědná za firemní vztahy Aneta Martišková. Nejvíce v současnosti za obědy utratí obyvatelé Prahy – 179 korun. Pod 150 korun se v průměru najedí lidé v pěti krajských městech v Česku. O něco levněji je v moravských krajích, nejlevněji se dá najíst v Olomouci nebo Jihlavě. Naopak procentuálně největší nárůst cen zaznamenala zejména Ostrava.Situace ve stravování se pravděpodobně ještě zhorší s tím, jak budou lidem stoupat životní náklady. Podle průzkumu společnosti Edenred plánuje zhruba 60 procent podniků přidat zaměstnancům na mzdách. Tento růst však jen stěží pokryje celou inflaci. Navíc lidé často používají peníze na jiné účely než návštěvy restaurací. Na benefitech, mezi něž se počítají i stravenky, plánuje přidat pouze 8 procent firem, další čtvrtina zvýšení příspěvků zvažuje a označila je za pravděpodobné. „Firmy si zvykly řešit benefity a zejména pak příspěvky na stravné pouze jednou za rok. Pokračují v tom i v současné době, kdy zažíváme fázi bezprecedentního zdražování. Je to paradox, protože zvýšení příspěvku na stravování, které je až do hodnoty 150 korun v daňově výhodném režimu, nezatíží firemní výdaje natolik jako v případě zvyšování mezd,“ doplňuje Aneta Martišková.

Témata:  obědy,  zdražování,  inflace

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

1. října 2026 12:36

Hormuz se otevírá, ropa ale zůstává drahá. Babišova vláda dnes spustila regulaci paliv

Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.