Češi začali prudce šetřit na obědech

Ceny v restauracích se totiž v meziročním srovnání v červnu zvýšily o 23,5 procenta. Kvůli zdražování klesá také počet lidí, kteří v restauraci obědvají. Vyplývá to z dat ČSÚ a z Ticket Restaurant Card Indexu, který je sestavován na základě plateb 220 tisíc majitelů stravenkových karet od společnosti Edenred.

Rozdíl mezi výší útrat a tím, kolik jídlo stojí, se v posledních týdnech zvyšuje, což dokazuje, jak lidé brzdí v utrácení. V květnu ceny rostly v restauracích o 11,6 procenta rychleji než útraty, v červnu byl již rozdíl 13,4 procenta. Znamená to jediné – Češi volí čím dál tím levnější jídla, odepírají si nápoje nebo saláty, nedávají si po obědě kávu a také v době oběda navštěvují levnější restaurační provozy.Další lidé pak na obědy přestávají chodit. „Restaurace mají v porovnání s předcovidovým obdobím aktuálně pouze 53 procent obědových hostů. Nezdá se, že by tato letní sezóna – jako tomu bylo třeba při prvním covidovém rozvolnění v létě 2020 – restauratérům výrazně pomohla nahradit ztráty. Situaci navíc zhoršuje skutečnost, že lidé jsou kvůli probíhající inflaci nuceni stále více šetřit. Na obědy se proto chodí méně často, a pokud ano, pak si jídla vybíráme zejména podle ceny. Je to přesný opak toho, na co jsme si v posledních letech, když rostla kupní síla, zvykli,“ říká členka vedení společnosti Edenred zodpovědná za firemní vztahy Aneta Martišková. Nejvíce v současnosti za obědy utratí obyvatelé Prahy – 179 korun. Pod 150 korun se v průměru najedí lidé v pěti krajských městech v Česku. O něco levněji je v moravských krajích, nejlevněji se dá najíst v Olomouci nebo Jihlavě. Naopak procentuálně největší nárůst cen zaznamenala zejména Ostrava.Situace ve stravování se pravděpodobně ještě zhorší s tím, jak budou lidem stoupat životní náklady. Podle průzkumu společnosti Edenred plánuje zhruba 60 procent podniků přidat zaměstnancům na mzdách. Tento růst však jen stěží pokryje celou inflaci. Navíc lidé často používají peníze na jiné účely než návštěvy restaurací. Na benefitech, mezi něž se počítají i stravenky, plánuje přidat pouze 8 procent firem, další čtvrtina zvýšení příspěvků zvažuje a označila je za pravděpodobné. „Firmy si zvykly řešit benefity a zejména pak příspěvky na stravné pouze jednou za rok. Pokračují v tom i v současné době, kdy zažíváme fázi bezprecedentního zdražování. Je to paradox, protože zvýšení příspěvku na stravování, které je až do hodnoty 150 korun v daňově výhodném režimu, nezatíží firemní výdaje natolik jako v případě zvyšování mezd,“ doplňuje Aneta Martišková.

Témata:  obědy,  zdražování,  inflace