Růst cen v zemědělství letos v květnu vykázal úroveň 15,7 procenta v meziročním srovnání. Vykázal tak stejnou hodnotu jako revidovaný dubnový údaj, jenž představuje nejvýraznější nárůst od února 2023, tedy za více než dva roky. Do Česka se tedy letos na jaře trvaleji vrátil dvouciferný růst zemědělských cen, po více než dvou letech.
Růst cen v zemědělství letos v dubnu vykázal úroveň 15,2 procenta v meziročním srovnání. To je nejvýraznější nárůst od února 2023, tedy za více než dva roky. Poprvé po více než dvou letech se rovněž jedná o růst dvouciferný.
Vejce v Česku zdražují nejvíce v EU, ba dokonce více než v USA kdykoli během tamní již několik měsíců probíhající vaječné krize. Podle analýzy společnosti Tradingpedia vejce v ČR mezi únorem a březnem letošního roku přidala na ceně 20,4 procenta. To je více než ve všech zemích EU. Vajíčka v Česku zdražují nejvíce ze všech zemí EU také v meziroční perspektivě, když oproti březnu 2024 zdražila o 44,4 procenta.
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Na rozpočty domácností útočí vysoké ceny potravin, ale i dalších nezbytných produktů a služeb. Pokud však budete finance i výdaje vhodně plánovat a šetřit na správných místech, můžete v letošním roce domácí hospodaření zvládnout.
Vejce jsou dnes v Česku nejdražší v dějinách. V prosinci vychází jedno vejce na zhruba 6,40 Kč, vyplývá z předběžného šetření ČSÚ. Ještě v minulém desetiletí, v létě roku 2011, stálo vejce jen lehce přes dvě koruny.
Na rodinné rozpočty útočí vysoké ceny potravin, ale i dalších nezbytných produktů a služeb. Pokud však budete finance i výdaje vhodně plánovat a šetřit na správných místech, můžete příští rok domácí hospodaření zvládnout.
Zdražuje se. Inflace roste a na to musí ČNB reagovat, dá se tedy čekat, že pokud nebylo listopadové snížení sazeb na nějaký čas poslední, to prosincové nejspíš bude. ČNB totiž rozhoduje o sazbách 19. prosince a další snížení je s velkým otazníkem. Hlavní 2T REPO sazba je na 4 %.
Zkazky o „máselné krizi“ v Česku získávají oporu v číslech. Podle nejnovějších dat Eurostatu zdražuje máslo v Česku vůbec nejvýrazněji v celé EU. Letos v září jeho cena narůstala meziročně o 42,5 procenta, což bylo více než v kterékoli jiné zemi EU. Průměr za celou EU činil pouze 13,7 procenta meziročního cenového nárůstu.
Češi si v obchodech opět připlatí za některé oblíbené potraviny. Například za kakao, kávu i čaj. To může být důsledek změny klimatu, ale také snahy o zlepšení pracovních podmínek v rozvojových zemích. Podle zemědělského analytika Petra Havla toto zvýšení cen se pravděpodobně neomezuje jen na tyto produkty.
Komentář Lukáše Kovandy: Obchodní řetězce si z vládních politiků udělaly „dobrý den“. Nejprve jim slíbily, že zlevní potraviny v rozsahu snížené DPH, ale po přijetí konsolidačního balíčku náhle otočily a tvrdí, že místo zlevnění musí dokonce zdražit
Komentář Lukáše Kovandy: Milovníci čokolády se musí připravit na výrazné zdražení. Burzovní cena kakaových bobů, z nichž se čokoláda vyrábí, totiž nyní prudce roste, na historicky nominálně takřka rekordní úroveň.
Ceny plynu pro domácnosti se loni ve druhém pololetí v České republice zvýšily meziročně nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Růst činil 231 procent, zatímco například na Slovensku dosáhl 18 procent a byl druhý nejnižší v unii. Ve své zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Pokud se cena vyjádří v eurech, nejlevnější plyn měly domácnosti v Maďarsku.
Česko se potýká s prudkým nárůstem cen potravin. Příčinou není jen vysoká inflace, ale i nedostatečně konkurenční prostředí. Spotřebitelům se tak často vyplatí nakupovat potraviny v zahraničí, nejčastěji v Polsku. Způsobů, jak ušetřit, se však nabízí více.
Výrazný růst cen zeleniny na pultech tuzemských obchodů podle Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) souvisí s aktuální situací na společném evropském trhu, který se potýká s menšími zásobami z loňské sklizně i omezenou produkcí čerstvé zeleniny ze skleníků. Evropským zelinářům zároveň kvůli vysoké inflaci vzrostly náklady na pěstování a skladování zeleniny. "Česká republika kvůli nízké soběstačnosti nepatří mezi pěstitelské země EU s vlivem na cenotvorbu.Tuzemští pěstitelé pokrývají spotřebu zeleniny v ČR pouze z jedné třetiny," sdělila dnes ČTK Zelinářská unie, podle které se ceny zeleniny stabilizují s příchodem nové letošní úrody.
Světové ceny potravin loni vzrostly na rekord. Souhrnný index, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, se v průměru zvýšil o 14,3 procenta na 143,7 bodu. To je nejvíce od roku 1990, kdy se index začal sledovat. Ve své zprávě to dnes uvedla Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
Léky podle České lékárnické komory (ČLnK) zdražily o pět až sedm procent, většinou o koruny či desetikoruny. Obavy ze zásadního navýšení doplatků na léky na recept nejsou na místě, uvedla komora v tiskové zprávě. Po dosažení limitu, který je u seniorů nad 70 let stanovený na 500 korun, zaplacenou částku doplatků zdravotní pojišťovny vrací. Pojišťovny upozorňují, že část lidí nemá správně uvedenou adresu či bankovní účet, peníze se jim proto nedaří vyplatit.
Hlavní jídla ve školních jídelnách by mohla být od 1. února 2023 o 20 procent dražší než nyní. Cena za přesnídávky a odpolední svačiny by se mohla zvýšit až o 30 procent. Růst ceny pokrmů by mělo umožnit navýšení finančních limitů na nákup potravin pro jídelny ve školách, vyplývá to z aktuálního návrhu novely vyhlášky o školním stravování. Ministerstvo školství podle něj chce novými limity reagovat na růst cen potravin, a umožnit tak školním jídelnám nakupovat dál kvalitní suroviny. Návrh prošel připomínkovým řízením, nyní ho má projednat legislativní rada vlády.
Komentář Lukáše Kovandy: Světová potravinová krize je nejspíše zažehnána. Ve světě totiž po více než dvou letech potraviny podle všeho konečně zlevňují. V Česku si ovšem na takový příznivý vývoj ještě počkáme, zatím je bohužel třeba připravit se na další zdražování. Řetězce a další prodejci se budou snažit mimořádné okolnosti maximálně kapitalizovat ve svůj prospěch.
Celkem 64 % Čechů v produktivním věku očekává, že se jejich finanční situace do roka změní k lepšímu. Necelá pětina se naopak bojí, že se zhorší. Zbylých 17 % se domnívá, že se nezmění. Slováci jsou jen o kousek méně optimističtí, zlepšení finanční situace očekává 57 % z nich. Se zhoršením situace pak počítá 19 % Slováků, tedy stejný podíl jako v případě Čechů. Vyplývá to z průzkumu pro společnost Patron GO mezi lidmi v produktivním věku (18–50 let).
Dodávky elektřiny a plynu zdraží od nového roku také energetická společnost E.ON. Stejně jako u ostatních dodavatelů bude většina zákazníků platit zastropované ceny energií. Klienti s běžnou spotřebou si tak měsíčně připlatí asi 300 korun měsíčně. Zdražení se netýká zákazníků, kteří mají cenu smluvně fixovanou. ČTK to dnes sdělil mluvčí firmy Roman Špěrňák. E.ON je s 1,4 milionu zákazníků druhým největším dodavatelem elektřiny v ČR.
Komentář Lukáše Kovandy: Státní podnik Česká pošta chystá začátkem příštího roku další zdražení. Vyplývá to z informací, které dnes poskytla ČTK. Pošta tak postupuje „salámovou metodou“, neboť zdražovala už nyní v listopadu. Zřejmě vyhodnotila postupné zdražování, „kolečko po kolečku“, jako přijatelnější jak z hlediska veřejnosti, tak politické reprezentace, zejména pak ministerstva vnitra, které má Českou poštu coby její formální zakladatel v gesci.
Komentář Lukáše Kovandy: Ukrajina oznámila, že zastavuje vývoz své zemědělské produkce přes černomořské přístavy. Činí tak v reakci na včerejší odstoupení Ruska od takzvané obilné dohody. Moskva se rozhodla dohodu vypovědět „na neurčito“ po dronovém útoku na plavidla ruského námořnictva, k němuž došlo ve vodách krymského přístavu Sevastopol. Moskva z útoku obvinila Kyjev. Celá záležitost může vážně zhoršit zásobování světa potravinami a prohloubit probíhající potravinovou krizi. Utrpí samozřejmě také ukrajinská ekonomika.
30. června 2025 13:34
28. června 2025 10:36
26. června 2025 11:13
26. června 2025 10:56
25. června 2025 11:51
25. června 2025 11:34
24. června 2025 16:11
23. června 2025 12:33
23. června 2025 12:20
22. června 2025 6:40
22. června 2025 5:34
20. června 2025 11:38
20. června 2025 11:23
19. června 2025 14:22
17. června 2025 12:34
Na vlastní pěst, nebo si užít připraveného balíčku, to je dilema mnoha cestovatelů, kteří se chystají na dovolenou. Zájezd spotřebitelům přináší mnoho výhod a robustnější ochranu. Kdy se objednané služby považují za zájezd a na co si dát pozor při jeho nákupu?
Zdroj: Marie Dvořáková
Vládě se v červnu podařilo přebytkovým hospodařením snížit letošní kumulovaný deficit státního rozpočtu, který tak v polovině roku činil 152,4 miliardy korun, o takřka dvacet miliard méně než koncem května. Oproti loňskému konci června je nynější deficit o 26,2 miliardy korun nižší. To svědčí o pozvolně pokračujícím ozdravování veřejných financí. Naposledy byl červnový deficit státního rozpočtu nižší roku 2019, tedy před propuknutím covidové pandemie.
