Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vyplatí se nákup potravin v Německu? V čem naše potraviny zaostávají?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Časopis dTest přinesl další srovnání levných nákupů z Německa, Rakouska, Slovenska, Polska a Česka. Předmětem srovnání byl toastový chléb, sardinky v oleji, tuňák v oleji, vaječné těstoviny, ovocné přesnídávky, dětské příkrmy a citrónové limonády. Cílem srovnávacího nákupu bylo poukázat na rozdílnou kvalitu potravin, které jsou v dané kategorii nejlevnější. Vedle toho dTest potvrdil dvojí kvalitu paprikových chipsů Lay´s, klasické Coca-Coly a tuňáka Rio Mare.

Časopis dTest už jedno kvalitativní srovnání nejlevnějších chlazených a mrazených produktů provedl, tentokrát si posvítil na nechlazené výrobky. „Rozhodli jsme se na dalších příkladech porovnat, jaký je rozdíl mezi deklarovanou kvalitou nejlevnějších potravin prodávaných u nás a v sousedních státech. Kupovali jsme ty nejlevnější výrobky daného typu v nabídce,“ vysvětluje Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest a dodává: „Opět se potvrdilo, že za Německem zaostáváme v ceně i kvalitě zboží. Důvodů bude zřejmě několik, svou roli mohou hrát rozdíly v legislativě, úrovni trhu a citlivosti zákazníků na kvalitu. Německé předpisy na kvalitu potravin jsou v mnoha ohledech důkladnější a určují kvalitu přesněji než naše vyhlášky.“

Pro spotřebitele nakupující v Německu a Rakousku je výsledek srovnání potěšující – i nejlevnější položky v nákupním košíku mají kvalitní složení. Naproti tomu obdobné výrobky koupené v Česku, na Slovensku a v Polsku mají problémy s přítomností nadbytečných přídatných látek a s nižším obsahem nebo kvalitou hlavních surovin. Zboží z českých regálů obsadilo v evropském srovnání kvality několikrát poslední příčku. V tuzemsku koupený konzervovaný tuňák v oleji, vaječné těstoviny, ovocná přesnídávka pro děti a papírové kapesníky skončily na posledních místech.

Redaktoři časopisu dTest nakoupili potraviny v české, slovenské a německé pobočce řetězce Kaufland, polském supermarketu Biedronka a v rakouské prodejně Spar. „Nejlevnější potraviny jsme nakupovali bez ohledu na to, o jakou jde značku. Pořadí jednotlivých výrobků jsme určili podle údajů deklarovaných na etiketě. Sledovali jsme množství a kvalitu hlavních složek, například podíl a formu použitého rybího masa. Dále jsme se zaměřili na použití vybraných konzervantů, barviv, množství cukru a soli,“ komentuje přístup Hana Hoffmannová.

Srovnání nejlevnějších potravin dostupných u nás a ve čtyřech sousedních zemích ukázalo, že v Německu a Rakousku by bylo možné nakupovat jen podle ceny, bez obav o kvalitu koupeného zboží. Při domácích nákupech je třeba vždy kontrolovat i složení výrobků. Deklarovaná kvalita nejlevnějších českých výrobků byla totiž u více než poloviny případů ta nejslabší. Mezi vítězi mezinárodního srovnání je jediný český zástupce, a to v kategorii citrónových limonád. První místo si citronáda koupená v Česku zasloužila mimo jiné i proto, že jako jediná neobsahovala náhradní sladidla.

V čem naše potraviny zaostávají? Nejlevnější toustový chléb koupený v Česku neobsahuje ani gram másla. České vaječné těstoviny obsahují nejméně žloutku. Nejvýraznější rozdíly v kvalitě jsou u rybích konzerv. V konzervách českých, slovenských ani polských sardinek nejsou pravé sardinky. Zatímco v Německu a Rakousku se i nejlevnější tuňák v oleji prodává ve formě filet, nejlevnější konzerva koupená v Česku obsahovala jen tuňákovou drť. Český dětský příkrm s masem obsahuje méně zeleniny, ovocná přesnídávka zase málo ovoce a moc cukru. Tuzemské nejlevnější papírové kapesníky mají méně vrstev než ty od sousedů.

V kampani Stop dvojí kvalitě vyzvala nezisková organizace dTest spotřebitele k tomu, aby jí posílali svá podezření na rozdílnou kvalitu zboží stejných značek v Česku a zahraničí. „Při naší výpravě za levnými nákupy jsme do košíku hodili i potraviny, na které nás upozornili spotřebitelé přes www.dvojikvalita.cz a sociální sítě,“ říká Hana Hoffmannová a dodává: „Děkujeme za dobré tipy – dvojí kvalitu jsme odhalili u klasické Coca-Coly, paprikových chipsů Lay´s a tuňáka Rio Mare. Ve všech případech v neprospěch českých zákazníků.“

Coca-Cola určená pro slovenský a český trh je (stejně jako americký originál) slazená fruktózo-glukózovým sirupem, zatímco limonády dovezené z Německa, Rakouska a Polska obsahovaly cukr. Paprikové chipsy Lay’s koupené v Česku a Polsku se smažily na směsi slunečnicového a palmového oleje, zatímco německé Lay’s jen na slunečnicovém oleji. A na rozdíl od českých a polských na jejich etiketě nenajdete glutamát. Porovnání českého a německého vzorku Rio Mare dopadlo podobně jako u nejlevnějších rybích konzerv. Etiketa českého Rio Mare tuňáka v oleji hlásala použití kousků tuňáka, zboží z Německa obsahovalo filety – tedy kvalitnější maso. Pro výrobu české konzervy byla použita levnější surovina, ale český zákazník za ni zaplatí víc, než když by si koupil kvalitnější tuňákovou konzervu v Německu.

Témata:  potraviny dTest Německo Česko nákupy

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

11. května 2026 23:20

Půjčka pro začínající podnikatele: jak překlenout první finanční mezery

Rozjezd vlastního podnikání je vzrušující, ale málokdy se obejde bez chvil, kdy peníze prostě nestačí. Faktury přicházejí se zpožděním, výdaje naopak nečekají. Právě tady bývá půjčka pro začínající podnikatele tím rozdílem, který rozhoduje o tom, zda projekt pokračuje, nebo se zastaví.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Ministerstvo financí

Zájem o Dluhopisy Republiky přesáhl očekávání ministerstva

Stačil týden a objednávky Dluhopisů Republiky přesáhly plánovaných 20 miliard korun. Ministerstvo financí rovnou oznámilo navýšení emise. Na první pohled to vypadá jako jasný hit. Úrok přes čtyři procenta, daňové osvobození, stát jako dlužník... Konzervativní investor má důvod zpozornět, zda je to i pro něj vhodný produkt. A tady je dobré si říct, že u investic většinou neškodí samotný produkt, ale špatný důvod, proč si ho člověk koupí. Může jich být hned několik.