Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Růst cen benzínu a nafty může státu přinést téměř miliardu měsíčně

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Depositphotos

Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo. 

Při ceně benzínu 33 Kč/l řidič při natankování každého litru na spotřební dani odvede 12,84 Kč a na DPH 5,72 Kč. Z litru benzínu tak státu odvede 18,56 Kč. Při ceně 40 Kč/l to ale už bude 12,84 Kč na spotřební dani a 6,94 Kč na DPH, tedy 19,78 Kč. Při navýšení ceny litru benzínu o sedm korun tak stát z každého prodaného litru získá o 1,22 Kč více.

V Česku se v roce 2024 spotřebovalo 2,383 miliardy litrů automobilového benzínu, plyne z údajů České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu. Při předpokládaném loňském navýšení jeho spotřeby o pět procent (roku 2024 činil meziroční nárůst spotřeby 7,2 procenta) činí loňská spotřeba 2,5 miliardy litrů. Pokud by taková spotřeba platila i letos – tedy řidiči by kvůli vyšším cenám spotřebu ponechali na úrovni loňska -, český stát při zvýšení ceny benzínu o sedm korun na litr získal v ročním vyjádření navíc 3,05 miliardy korun, což odpovídá zhruba 254 milionům korun měsíčně.

Vzhledem k tomu, že v prvních dvou měsících roku byly ceny ještě poměrně nízké a zvyšují se až nyní od začátku března, navýšené inkaso je třeba vztáhnout k deseti měsícům roku, takže představuje 2,5 miliardy korun.

K tomu je tedy ovšem připočíst navýšené inkaso z nafty. Při ceně motorové nafty 33 Kč/l řidič při natankování každého litru na spotřební dani z ní odvede 9,95 Kč a na DPH 5,72 Kč. Z litru nafty tak státu odvede 15,67 Kč. Při ceně 40 Kč/l to ale už bude opět 9,95 Kč na spotřební dani, ale už 6,94 Kč na DPH, tedy 16,89 Kč. Při navýšení ceny litru nafty o sedm korun tak stát z každého prodaného litru získá rovněž jako u benzínu o 1,22 Kč více.

V Česku se v roce 2024 spotřebovalo 6,372 miliardy litrů motorové nafty. Při předpokládaném loňském navýšení její spotřeby taktéž o pět procent (roku 2024 činil meziroční nárůst spotřeby nafty 3,4 procenta) činí loňská spotřeba 6,69 miliardy litrů. Pokud by taková spotřeba platila i letos – tedy řidiči by jak v případě benzínu kvůli vyšším cenám spotřebu ponechali na úrovni loňska –, český stát by při zvýšení ceny nafty o sedm korun na litr získal v ročním vyjádření navíc 8,16 miliardy korun, což odpovídá zhruba 680 milionům korun měsíčně. Vzhledem k tomu, že v prvních dvou měsících roku byly ceny ještě poměrně nízké a zvyšují se až nyní od začátku března, navýšené inkaso je třeba vztáhnout k deseti měsícům roku, takže představuje 6,8 miliardy korun.

Celkově si tak stát letos od března do prosince, za deset zbývajících měsíců roku, může vylepšit hospodaření díky vyššímu inkasu dohromady jak z prodeje benzínu, tak nafty o 9,3 miliardy korun, měsíčně o zhruba 930 milionů korun. Za celý rok, pokud by hypoteticky navýšené ceny platily hned od začátku ledna, by si přišel dokonce na dodatečných 11,2 miliardy korun.

Témata:  pohonné hmoty benzin nafta

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovi spojenci míří na miliardy ze světového fotbalu. Spor FIFA a UEFA se vyostřuje

Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.