Podvod „Ahoj mami“ znovu útočí. Podvodníci se vydávají za děti a žádají peníze

Co když je to pravda?

Nejlepší ochranou před podvody je na zprávy z cizích čísel nereagovat. Bohužel ale může nastat situace, kdy půjde opravdu o někoho z našich blízkých, kdo bude potřebovat pomoc. Pokud však požaduje zaslání peněz, zpravidla není problém učinit pro ověření krátký hovor, případně rovnou videohovor, abychom měli jistotu, že se jedná opravdu o osobu, kterou známe.

Ve všech případech je možné požádat o doplňující informace. Není-li útok cílený, ale jedná se o tzv. smishing, kdy je stejná zpráva rozeslána i na stovky telefonních čísel, nebude podvodník vědět ani křestní jméno potomka. V některých případech se to podvodníci snaží zvládnout odpovědí „Jsem tvůj nejstarší“, což by ale při troše pozornosti projít nemělo. „I když se může jednat o stresovou situaci, kdy daná osoba přijde o mobil a musí si jej půjčit, neměl by být problém v rámci jedné další zprávy dodat údaje, které by cizí osoba neměla znát,“ radí Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. Kromě křestního jména se může jednat o datum narození, bydliště, jméno domácího mazlíčka či partnera.

Mnoho cest, jen jeden cíl

Tyto zprávy mohou přijít mnoha způsoby. Někdy jde o SMS, jindy o zprávu přes aplikaci, která umožňuje komunikaci na základě telefonních čísel. Výjimkou nejsou ani kombinace, kdy podvodník pošle SMS s odkazem umožňujícím vstoupit do konverzace v jiné aplikaci. „Cíle podvodníků jsou ale téměř vždy stejné. Buď jde přímo o peníze, nebo o osobní a platební údaje, které lze následně na peníze proměnit,“ upozorňuje Hekšová.

Čtěte také

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Ekonomika Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Podvody, kam se podíváš

Podvody se bohužel vyskytují na každém kroku. Nedávno se policii podařilo rozbít organizovanou skupinu, která lákala na falešné investice. Nabízela je přes podvodné webové stránky, které vypadaly jako skutečné investiční platformy, případně pomocí reklam slibujících obrovské zhodnocení vkladů. „Spotřebitelům doporučujeme být maximálně obezřetní při každém otevírání stránek a vyplňování formulářů. Čím výhodnější nabídka je, tím větší riziko, že se jedná o podvod,“ varuje Hekšová.

Stále není jisté, kolik lidí tento podvod postihl. Aktuální škoda činí přes 150 milionů korun. Policie tak doporučuje všem, kteří mají podobnou zkušenost, aby se na ni obrátili. To lze ostatně doporučit u všech podobných případů.

Témata:  podvod,  dTest,  mobily