Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Na stole jsou tři varianty zrušení karenční doby. Žádná z nich ale nezabrání fiktivní nemocnosti

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Hospodářská komora po své analýze tří variant možného zrušení karenční doby, které dnes odpoledne opět projedná tripartita, bude i nadále prosazovat, aby tento institut, který se zavedl, aby snížil fiktivní nemocnost zaměstnanců, byl nadále zachován.

Karenční lhůta prokazatelně splnila svůj účel, přispívá k větší odpovědnosti zaměstnanců ke krátkodobým pracovním neschopnostem, umenšuje prostor pro fiktivní nemocnost a zabraňuje tak zneužívání systému při čerpání nemocenské. Zneužívání systému nemocenského pojištění prokazují statistiky jak při srovnání s jinými zeměmi v Evropě, tak i data okresních správ sociálního zabezpečení.

Hospodářská komora připomíná, že samotní zaměstnanci nemocenské pojištění, ze kterého jim náleží nemocenská, od roku 2009 nehradí. Placení nemocenského pojistného a příspěvku na politiku zaměstnanosti zaměstnancem bylo totiž znovuzavedením karenční lhůty zrušeno a zaměstnanec si dnes ze své mzdy hradí pouze zdravotní pojištění, ze kterého ale není hrazena nemocenská, nýbrž ošetření u lékaře.

Je i v zájmu zaměstnance, aby byl ve vztahu ke krátkodobé nemoci odpovědný za své zdraví. Podle propočtů Hospodářské komory tím, že zaměstnanec si nemocenské pojištění ve výši 1,1 % z hrubé mzdy už neplatí, ušetří dostatečné peníze, aby si první tři dny nemoci pokryl. Úsporou si totiž vytváří zdroje na 4,6 dnů krátkodobé nemoci za rok s výší náhrady 60 % svého průměrného výdělku (neredukovaného). Přičemž počet dní dočasné pracovní neschopnosti na zaměstnance v roce se statisticky pohybuje kolem 0,4. Z těchto prostředků si každý zaměstnanec hradí svoji spoluúčast v prvních třech dnech nemoci.Současná úprava také umožňuje zaměstnavatelům poskytovat náhradu mzdy i v prvních třech dnech dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, což se v praxi i děje formou zaměstnaneckých benefitů. Zaměstnavatelé také poskytují tzv. sick days. Tato oblast by měla zůstat plně v kompetenci zaměstnavatelů a patřit k jejich zaměstnanecké politice.

Pokud dojde k politickému rozhodnutí a karenční doba bude zrušena, musí být podle Hospodářské komory nákladově neutrální pro zaměstnavatele a zaměstnavatelé musí mít k dispozici efektivní kontrolní nástroj zaměstnanců v DPN (typu „eNeschopenky“).

Stanovisko Hospodářské komory k jednotlivým variantám:

Varianta I (ČSSD), která počítá s úplným zrušením karenční doby a zaměstnavatel by zaměstnanci vyplácel ze svého 60 % mzdy za 14 dní nemoci, je pro zaměstnavatele neakceptovatelná. Zaměstnavatelům se prodlouží doba poskytování náhrady mzdy za DPN. Snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění u zaměstnavatele z 2,3 % na 2,1 % nenahradí zvýšené výdaje zaměstnavatelů na náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci. Dojde k dalšímu zvýšení nákladů na pracovní sílu, což v důsledku samozřejmě zdraží služby a výrobky zákazníkům. Varianta II. (ANO) je pro zaměstnavatele přijatelnější. Doba poskytování náhrady mzdy ze strany zaměstnavatele se neprodlužuje z 11 na 14 dní, zaměstnancům by v prvních třech dnech nemoci náleželo od zaměstnavatele 30 % náhrady mzdy. Podle Hospodářské komory by taková náhrada mzdy ve snížené sazbě v prvních třech dnech nemoci mohla zabránit účelové krátkodobé nemocnosti. Tato varianta hnutí ANO ale zvyšuje byrokracii, protože by byly de facto použity k úhradě mzdy dvě sazby a způsob a výpočet náhrady mzdy by se stal složitějším.

Hospodářská komora ale postrádá jakékoli argumenty, proč u této varianty nedochází ke snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění u zaměstnavatele. Diskuze o snížení pojistného hrazeného zaměstnavatelem v této variantě by neměla být vyloučena. Také je možné uvažovat o maximálním celkovém počtu dní krátkodobé pracovní neschopnosti v roce, kdy je náhrada mzdy poskytována (např. 6).

Varianta III., která počítá s úplným zrušením karenční doby a zavádí povinnost zaměstnance hradit pojistné ve výši 0,6 % z hrubé mzdy, penalizuje zaměstnavatele i zdravé zaměstnance. V podstatě zanikne smysl benefitu poskytovaného některými zaměstnavateli jako náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci. Naopak bude třeba zvažovat, zda se mají vytvářet nové benefity pro zdravé zaměstnance, kteří zavedením nové povinnosti placeného pojištění zaměstnanci ve výši 0,6 % přijdou o část svého čistého výdělku.

Elektronická neschopenka

Nový harmonogram zavedení elektronické neschopenky, kdy MPSV navrhuje zrušení legislativního podkladu stávajícího projektu „eNeschopenky“ a simultánní zahájení prací na její nové podobě s termínem účinnosti 1. 1. 2021, shledáváme jako přesvědčivý a věříme, že k němu bude přihlédnuto zejména při případných změnách karenční lhůty v rámci novelizace zákoníku práce, neboť funkční kontrolní nástroj typu elektronické neschopenky je nezbytným předpokladem jakéhokoliv případného souhlasu Hospodářské komory ČR se zrušením karenční lhůty.

Témata:  neschopenka nemoc hospodářská komora lidé

Aktuálně se děje

16. května 2024 10:57

Spoření na důchod: Jak si díky penzijnímu spoření snížit daňový základ

Plánovaná důchodová reforma počítá s postupným zhoršováním výpočtu starobního důchodu a poklesu náhradového poměru při odchodu do starobního důchodu. Vlastní spoření a investování na důchod bude ještě důležitější, než je tomu nyní. Zodpovědní občané si přitom mohou díky penzijnímu spoření snižovat daňový základ. 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Zájem o brigádníky letos poklesl

Zájem firem o brigádníky a sezónní pracovníky letos ve srovnání s předchozími lety poklesl. Zatímco ještě vloni nabídka letních brigád převyšovala poptávku ze strany uchazečů, tohle léto se podobná situace neočekává. Když už se nějaká nabídka objeví, jedná se ve valné většině případů o manuální práci. Uchazeči ovšem nejčastěji preferují brigády v kanceláři. Mzdové ohodnocení se podle dat personální agentury Grafton Recruitment oproti loňskému roku nezměnilo, dle novely zákoníku práce však brigádníci mohou získat nárok na dovolenou.