Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Před zrušením karenční doby musí fungovat e-neschopenka, upozorňuje Babiš

Andrej Babiš
Andrej Babiš
Foto: Mikuláš Křepelka / EuroZprávy.cz / INCORP images

Před zrušením karenční doby je nutné, aby fungovala elektronická neschopenka, zopakoval po dnešním jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO).

Zaměstnavatelé by se podle něj měli od lékaře přinejmenším elektronicky dozvědět o neschopence. Část dnešního zasedání kabinetu se podle předsedy vlády proměnila v malé koaliční jednání, na kterém se hovořilo například i o zákonu o státní službě či insolvencích. Babiš odmítl, že by nad tématy panovaly koaliční spory.

Obnovení proplácení náhrad výdělku v prvních třech dnech nemoci prosazuje ČSSD. Kabinet se v programovém prohlášení zavázal, že od pololetí příštího roku proplácení náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci ve výši 60 procent základu příjmu obnoví. Několik poslanců ANO se proti tomuto návrhu minulý týden postavilo ve sněmovním hospodářském výboru.

Babiš dnes zopakoval, že zrušení karenční doby spojuje s e-neschopenkami. "Domluvili jsme se, že alespoň ta první část, kdy lékař vystaví neschopenku, by měla být elektronicky, aby se to zaměstnavatel dozvěděl," uvedl Babiš. Debata se podle něj vede i o kompenzacích pro zaměstnavatele, které by mohly mít podobu slevy 0,2 procenta na zdravotním pojištění, což by znamenalo zhruba 3,5 miliardy korun.

Premiér připomněl, že poslanci ANO se podepsali pod koaliční smlouvu s ČSSD. "Byla to podmínka vzniku vlády, pokud bychom měli asi jiného partnera, tak bychom to nepodepsali. My to podepsali a plnit to budeme," řekl. Poslanci v hospodářském výboru podle Babiše vyjádřili svůj názor, své slovo budou držet, ale je třeba se domluvit na detailech.

"E-neschopeka jako projekt je zásadně zpožděn mou předchůdkyní za ANO. Jsou to dvě věci, které spolu nesouvisí," uvedla dnes před jednáním kabinetu ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Dovede si představit, že e-neschopenka by mohla být na základě předpisů, které má projednávat Sněmovna, připravena k 1. lednu 2020.

Elektronické neschopenky měly původně v Česku fungovat od příštího roku, jejich vystavování mělo být ale dobrovolné. První Babišova vláda tento závazek v červnu zrušila. Podle tehdejší ministryně práce Jaroslavy Němcové (ANO) byly změny špatně připraveny a nedaly se do ledna stihnout. Kabinet rozhodl, že se vytvoří nová norma, která by platila od roku 2021.

Babiš uvedl, že koalice mluvila i o zákoně o státní službě, s kterým přišla jeho první vlády. "Chceme společně najít nějaké řešení, jsou tam nějaké technikálie, aby ten zákon byl co nejdřív přijat," uvedl Babiš. Předpis má podle něj zajistit, aby ministři po svém nástupu nemuseli pracovat s úředníky a náměstky, kteří byli na resortu už před nimi a mohou mít za sebou i způsobené škody.

Koalice hovořila i o insolvencích. "Všechna tato témata jsme probrali v nějakém koaličním formátu a domluvili se, jak to budeme řešit, nejsou to žádné spory," uvedl.

Témata:  Andrej Babiš neschopenka

Související

Aktuálně se děje

13. července 2026 17:01

Půjčka pro podnikatele: kdy se vyplatí sáhnout po rychlém řešení?

Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.