Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Před zrušením karenční doby musí fungovat e-neschopenka, upozorňuje Babiš

Andrej Babiš
Andrej Babiš
Foto: Mikuláš Křepelka / EuroZprávy.cz / INCORP images

Před zrušením karenční doby je nutné, aby fungovala elektronická neschopenka, zopakoval po dnešním jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO).

Zaměstnavatelé by se podle něj měli od lékaře přinejmenším elektronicky dozvědět o neschopence. Část dnešního zasedání kabinetu se podle předsedy vlády proměnila v malé koaliční jednání, na kterém se hovořilo například i o zákonu o státní službě či insolvencích. Babiš odmítl, že by nad tématy panovaly koaliční spory.

Obnovení proplácení náhrad výdělku v prvních třech dnech nemoci prosazuje ČSSD. Kabinet se v programovém prohlášení zavázal, že od pololetí příštího roku proplácení náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci ve výši 60 procent základu příjmu obnoví. Několik poslanců ANO se proti tomuto návrhu minulý týden postavilo ve sněmovním hospodářském výboru.

Babiš dnes zopakoval, že zrušení karenční doby spojuje s e-neschopenkami. "Domluvili jsme se, že alespoň ta první část, kdy lékař vystaví neschopenku, by měla být elektronicky, aby se to zaměstnavatel dozvěděl," uvedl Babiš. Debata se podle něj vede i o kompenzacích pro zaměstnavatele, které by mohly mít podobu slevy 0,2 procenta na zdravotním pojištění, což by znamenalo zhruba 3,5 miliardy korun.

Premiér připomněl, že poslanci ANO se podepsali pod koaliční smlouvu s ČSSD. "Byla to podmínka vzniku vlády, pokud bychom měli asi jiného partnera, tak bychom to nepodepsali. My to podepsali a plnit to budeme," řekl. Poslanci v hospodářském výboru podle Babiše vyjádřili svůj názor, své slovo budou držet, ale je třeba se domluvit na detailech.

"E-neschopeka jako projekt je zásadně zpožděn mou předchůdkyní za ANO. Jsou to dvě věci, které spolu nesouvisí," uvedla dnes před jednáním kabinetu ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Dovede si představit, že e-neschopenka by mohla být na základě předpisů, které má projednávat Sněmovna, připravena k 1. lednu 2020.

Elektronické neschopenky měly původně v Česku fungovat od příštího roku, jejich vystavování mělo být ale dobrovolné. První Babišova vláda tento závazek v červnu zrušila. Podle tehdejší ministryně práce Jaroslavy Němcové (ANO) byly změny špatně připraveny a nedaly se do ledna stihnout. Kabinet rozhodl, že se vytvoří nová norma, která by platila od roku 2021.

Babiš uvedl, že koalice mluvila i o zákoně o státní službě, s kterým přišla jeho první vlády. "Chceme společně najít nějaké řešení, jsou tam nějaké technikálie, aby ten zákon byl co nejdřív přijat," uvedl Babiš. Předpis má podle něj zajistit, aby ministři po svém nástupu nemuseli pracovat s úředníky a náměstky, kteří byli na resortu už před nimi a mohou mít za sebou i způsobené škody.

Koalice hovořila i o insolvencích. "Všechna tato témata jsme probrali v nějakém koaličním formátu a domluvili se, jak to budeme řešit, nejsou to žádné spory," uvedl.

Témata:  Andrej Babiš,  neschopenka

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

6. října 2026 11:24

6. října 2026 11:13

V lese není všechno zadarmo. Co si můžete odnést a za co hrozí postih

Podzim je obdobím, kdy se mnohé domácnosti připravují na topnou sezónu, obstarávají si dřevo na topení a objednávají kominíka. Podzimní období a blížící se Vánoce navíc vybízejí k návštěvě lesa, například pro sběr hub, přírodních dekorací, jmelí nebo výběr vánočního stromečku. Co si můžeme bez postihu odnést z lesa? Jak často musíme nechat zkontrolovat komín a kdy je nutná jeho revize? A proč se nevyplatí zákonné povinnosti podceňovat?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Ukrajinci odvádějí miliardy do rozpočtu. České firmy se obávají jejich odchodu

Více než 200 tisíc držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny pracuje v české ekonomice. Jejich případný odchod po skončení války by mohl prohloubit nedostatek pracovníků, se kterým se podniky potýkají už nyní. Podle průzkumu společnosti Hofmann Personal Monitor 2026 postrádá některé profese nebo typy zaměstnanců 73 procent firem. Ukrajinci navíc přispívají do veřejných rozpočtů více, než kolik souvisejících výdajů stát vynakládá.