Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Máte firemní flotilu? Monitorovací systém vám ukáže, kam vaši zaměstnanci jezdí v pracovní době

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Monitoring firemních vozidel umožňuje výrazně snížit náklady na jejich provoz. Běžně lze ušetřit 20 %, pokud ale firma správu flotily zanedbávala, může úspora činit až 40 %. Nejvíce lze ušetřit na pohonných hmotách. Už jen vědomí, že je ve voze instalovaný monitorovací systém, má pozitivní psychologický efekt na chování řidiče. Kromě nižších nákladů získává firma díky integraci a vyhodnocování získaných dat komplexní přehled nejen o poloze nebo využití vozidla, ale též o provozních informacích.

Služby spojené s monitorováním vozidel jsou velice dynamicky se rozvíjejícím trhem. Díky široké škále funkcí základních i doplňkových nacházejí monitorovací systémy využití jak v malých, tak i ve velkých firmách nejrůznějšího zaměření. Návratnost investice není delší než jeden rok. „Úspory vyplývající ze zavedení monitorovacího systému dosahují běžně 20 %. Tam, kde je správa vozového parku zanedbaná, jsou přínosy samozřejmě i vyšší, až 40 %,“ popisuje Robert Dolejší, Key Account Manager společnosti SECAR BOHEMIA, která vyrábí a dodává monitorovací systém SHERLOG Trace.

Největší podíl na úsporách mají nižší náklady za pohonné hmoty, ale i nižší opotřebení vozu. Je tu i větší šance vyhnout se dopravním nehodám. Zájem o monitoring vozidel neustále roste. „Monitorovací systémy se dnes již stávají naprosto běžnou součástí správy firemní flotily. Vedle využití tankovacích karet s plošnou cenou – dříve dostupnou jen velkým podnikům nebo automobilovým dopravcům – je tak monitoring firemních vozidel dalším způsobem, jak účinně optimalizovat firemní náklady,“ uvádí Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, která firmám poskytuje tankovací karty euroShell a EuroOil. „Již pouhá instalace monitorovací jednotky do vozu má pozitivní psychologický efekt na plynulost a bezpečnost jízdy,“ dodává Damir Duraković s tím, že větších úspor je možno dosáhnout, když fleet manažer aktivně pracuje se všemi dostupnými daty a usměrňuje řidiče.Ve webové aplikaci monitorovací jednotky je možné generovat ze zákona povinnou knihu jízd. Monitoring vozidel však umožňuje kromě shromažďování a analýzy polohových dat také sledování provozu vozidla. „Správce flotily může dohlížet na spotřebu paliva nebo styl jízdy řidiče. Samozřejmostí je i rozlišení soukromé a služební jízdy nebo přehled o tom, zda zaměstnanec navštívil všechny zákazníky nebo zda dodržuje pracovní dobu,“ vysvětluje Robert Dolejší. K jednotkám lze dále připojit příslušenství, které dokáže online, elektronicky a v reálném čase monitorovat řadu činností vozidel i jeho periférií. „Jedná se například o teplotní či dveřní čidla a pomocí čipů je možné identifikovat konkrétního řidiče, jenž vozidlo zrovna používá,“ dodává Robert Dolejší. Podle něj je pro dosažení maximální optimalizace provozu fleetu nutná co největší integrace získaných dat a jejich přehledné vyhodnocení.

Témata:  zaměstnanci zaměstnavatelé firmy auta

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.