Merkelová: Evropa je v největší krizi od druhé světové války

Merkelová před tisícovkou spolustraníků v saském Lipsku konstatovala, že pokud se nebude dařit Evropě, pocítí to i Němci, obyvatelé nejsilnější evropské ekonomiky.

"Potřebujeme Evropu, protože je to základ našeho blahobytu. Šedesát procent našeho exportu jde do Evropské unie, záleží na ní devět milionů pracovních míst," řekla šéfka německé vlády v neobvykle plamenném hodinovém projevu. "Euro je více než měna. Je to symbol evropské jednoty. Je to symbol padesáti let svobody a míru," pokračovala Merkelová, která upozornila, že pád eura by mohl znamenat rozklad celé unie.

Její CDU chce proto prosadit, aby ekonomicky slabší země mohly vystoupit z eurozóny a zároveň zůstat členy EU, což dosavadní unijní pravidla nedovolují. Týdeník Der Spiegel se pozastavuje nad tím, že tradičně proevropská strana o takovém postupu vůbec uvažuje. Změny by ale podle Merkelové měly vést k tomu, aby bylo "více Evropy, ne méně". Kancléřka prohlásila, že je třeba dotáhnout do konce hospodářskou propojenost Evropy a začít pracovat na politickém společenství. Kromě tvrdších rozpočtových pravidel by její volání po "nové Evropě" mohlo znamenat i jednotnou unijní vládu. "Chce tím říct, že teď budeme buď ještě evropštější, nebo celý projekt (EU) zanikne," vysvětlil poslanec za CDU Ralph Brinkhaus. Merkelová sice doufá, že Evropa ze současné krize vyjde silnější, Německo ale nechce doplatit na ekonomické problémy svých sousedů, požaduje proto větší slovo v Evropské centrální bance (ECB). V současné době má hlas každého ze 17 členských států stejnou váhu, nově by se ale jeho důležitost mohla odvíjet od ekonomické významnosti země. Televizní stanice ZDF v pátek uveřejnila průzkum, podle něhož působení Merkelové v evropské politice schvaluje 56 procent Němců. Kancléřka si tak od října o 11 procent polepšila. Nyní nejproblematičtější státy eurozóny, Itálie a Řecko, čekají, nakolik jim jejich nové vlády pomohou z dluhové krize. Zatímco nový italský premiér Mario Monti teprve dává dohromady svůj kabinet, jeho řecký protějšek Lukas Papadimos bude nejspíš už ve středu žádat parlament o důvěru. Ekonomové varují, že i přes počáteční zlepšení bude nějakou dobu trvat, než si oba státy znovu získají plnou důvěru trhů.

Na sjezdu CDU v Lipsku se dále projednává zavedení povinné minimální mzdy do sektorů, kde zatím chybí. Pro původně konzervativní stranu je to další názorový posun poté, co změnila svůj přístup k jaderné energii a povinné vojenské službě. "Doba se mění, a proto se i odpovědi musí měnit," komentovala to Merkelová. Někteří znalci německé politiky se domnívají, že se tak snaží připravit půdu pro případnou spolupráci s opozičními sociálními demokraty (SPD) a Zelenými po volbách, které zemi čekají v roce 2013.

Témata:  EU,  krize,  Angela Merkelová