ROZHOVOR - Američané brzy rozhodnou, kdo na příštích pět let povede jejich zemi. Hodně se toto může změnit také po ekonomické stránce, nebo v hospodářských vztazích s Evropou. Právě o tom jsme si povídali s ekonomkou, zakladatelkou a ředitelkou poradenské společnosti Next Finance Markétou Šichtařovou.
Volby nového amerického prezidenta jsou za dveřmi. Ovlivní změna šéfa Bílého domu nějak světovou ekonomiku, či dění na akciových trzích?
Mohlo by. V první chvíli docela určitě: V případě vítězství Clintonové si finanční trhy uklidní, protože Clintonová je pro ně „čitelnější". Naopak v případě vítězství Trumpa by v první reakci akciové trhy globálně propadly, zlato posílilo. A co by následovalo, je je zatím otevřená otázka. Pořád je totiž ve hře varianta, že by během několika málo dní spekulanti nabyli dojmu, že předvolební řeči jsou jen řeči. To by poté trhy stabilizovalo. Pokud by ale Trump hned v prvních výrocích po svých vítězných volbách dál naznačoval, že hodlá dotáhnout své sliby do konce, pád trhů by pravděpodobně pokračoval. A díky spuštění takzvaných automatických příkazů by se následně mohl přetavit v dlouhotrvající a globální pokles finančních trhů.
Může nový prezident nějakým zásadním způsobem změnit ekonomické vztahy s Evropskou unií?
Vztahy se mohou zhoršit. Trump je velký ochranář domácího trhu, je příznivcem kvót a cel. A právě toto ochranářství by mohlo tvrdě dopadnout na některé evropské exportéry do USA.
Dá se říci, jestli pro Evropu, potažmo pro Českou republiku, „výhodnější" zvolení Donalda Trumpa nebo Hillary Clintonové?
Výhrou není ani jedno. Clintonová je regulátorka všeho možného v pravém slova smyslu. Trump je zase v mezinárodních vztazích ochranář amerického trhu. Clintonová neskrývá nepřátelství vůči Rusku, které je sice na jednu stranu pochopitelné, ale z pohledu Evropy poněkud nepraktické, protože Evropa ať chce, či nechce, musí s Ruskem kvůli své geografické poloze nějak vycházet. Nějaké znovuobnovení „studené války" tedy není v zájmu Evropy. No a Trump je vůči Rusku zase opačný extrém.
Hodně se mluví o tom, jaký mají oba kandidáti program v oblasti imigrace, nebo o jejich postoji k Rusku. Dá se nějak shrnout, jaké plány mají v oblasti hospodářství?
U Clintonové se to shrnout dá: Na české poměry je to taková „sociální demokratka". Takže zvýšení daní pro bohaté, vyšší majetkové daně, vyšší přerozdělování, vyšší dotace do školství, zdravotnictví. Její politika by USA víc zadlužila. Nic moc dobrého pro americkou ekonomiku.
U Trumpa je to mnohem složitější. Trump je dosti nečitelný proto, že má – s prominutím – v ekonomických záležitostech nejspíš trochu guláš. Nepostupuje dle žádné ucelené teorie, ale má řadu nápadů, které jsou vzájemně poněkud nekonzistentní. Proto se v rámci vnitřního amerického trhu netají liberalizací ekonomických podmínek (typu nižší daně), k tomu je ovšem nekonzistentní nepokryté ochranářství v zahraničním obchodě. Právě proto se finanční trhy Trumpa tolik bojí – nevědí totiž, co si o něm mají myslet.
Dá se očekávat, že Clintonová bude pokračovat v politice Baracka Obamy. Trump však naznačil, že je pro radikální omezení obchodu s některými zeměmi v čele s Mexikem a Čínou a hlubokou revizi dosavadních obchodních smluv. Je něco takového vůbec reálné?
Na to je jednoduchá odpověď: Je to možné. Ale spustilo by to globálně nepěknou vlnu ochranářství, na které by všechny země – opakuji, že všechny – tratily. A také není jisté, nakolik to Trump myslel vážně.
Trump se netají tím, že by rád zlepšil vztahy s Ruskem. Mohl by v případě, že se do Bílého domu dostane, zrušit protiruské sankce? A o by to pro Moskvu přesně znamenalo?
Sankce by zrušit mohl, ale velký efekt by to nemělo. Rusko je momentálně drcené hlavně nízkými cenami ropy, sankce jsou pro něj spíš druhotné.
Kdybyste měla vy šanci volit v amerických prezidentských volbách, komu byste dala přednost a proč?
Kdybych byla já Američanka, byla bych oběma nabízenými možnostmi tak otrávená, že bych možná k volbám vůbec nešla. Těžko říct, co je horší. Jsem ráda, že se mezi nimi nemusím rozhodovat. Víte, Trump bývá často označován za jakéhosi „libertariána" – tedy za pravicového a současně svobodomyslného politika. Jenomže to je hluboké nedorozumění, k tomu má velmi daleko! Jeho program není v pravém slova smyslu programem, je to snůška oportunistických roztříštěných nápadů, které jsou sice celkem pravicové, ale současně ohromně proregulační. Tahle kombinace je pro mě sice možná o něco málo přijatelnější než clintonovská kombinace levice & regulace, ale stejně ji nesu velmi těžce.
Díky za rozhovor.
Související
9. září 2024 21:30
20. srpna 2024 11:16
14. srpna 2024 17:57
14. srpna 2024 14:53
7. srpna 2024 12:18
24. července 2024 10:31