Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dobrá zpráva pro zaměstnance: Pět týdnů volna mají mít všichni

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Nárok na pět týdnů volna by měl mít každý zaměstnanec. Tuto změnu chtějí prosadit odboráři v novém zákoníku práce, který by měl platit od příštího roku. V současnosti mají lidé ze zákona nárok na čtyři týdny za rok.

Dnes mají ze zákona nárok na pět týdnů dovolené jen státní zaměstnanci. To je podle odborářů nespravedlivé a chtějí takhle dlouhou dovolenou pro všechny. Píše o tom web aktualne.cz. Pokud změnu prosadí, začít by mohla platit od příštího dubna společně s novým zákoníkem práce. 

Týden dovolené navíc nabízejí některé soukromé firmy jako jeden z benefitů. Podle odhadů je takových firem asi polovina. Odboráři ale tvrdí, že není důvod, aby pro státní zaměstnance platily nějaké zvláštní výhody.

Odboráři argumentují tím, že by týden dovolené navíc mohl sloužit jako zdravotní volno. V prvních třech dnech neschopenky totiž zaměstnanec nedostává žádné peníze. Poslanci o zrušení tzv. karenční doby (dny, kdy nedostáváte za nemoc zaplaceno), opakovaně jednají. Firmy by její zrušení podle odhadů přišlo na 5 miliard korun.

Prodloužit dovolenou plošně by ale nešlo ze dne na den a řada malých a středních firem by si týden dovolené navíc nemohla finančně dovolit. V rámci Evropské unie mají nárok na pět týdnů volna ve Francii, Rakousku, Švédsku a Itálii.

Témata:  zaměstnanci dovolená lidé

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.