Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zájem o podnikání na živnostenský list stagnuje

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Zájem o získání živnostenského listu v Česku se po dvou letech mírně zvýšil, nicméně celkový počet podnikatelů – živnostníků stagnuje. V prvním pololetí jich bylo registrováno přes 35 000, což je o 4,8 % více než ve srovnatelném období loňského roku. Vloni bylo přitom vydáno nejméně nových živnostenských listů za posledních devět let. Informace vyplývají z databází a výpočtů poradenské společnosti Bisnode.

V průběhu prvních šesti měsíců letošního roku bylo zaregistrováno 35 454 nových podnikatelů, z toho 57,2 % mužů a 37,7 % žen (5,1 % neurčeno).  Celkový počet podnikatelů – živnostníků však stagnuje, od konce roku 2014 se zvýšil o 605 a dosáhl necelých 2,05 milionů osob. „Současný stav se živnostenskými listy lze označit za stabilní, neboť většina subjektů, které o ŽL uvažovalo, si jej pořídila v předchozím období ať už pro účely podnikání či pro často využívaný Schwarz systém. Stabilitě systému navíc přispívá fakt, že Češi podnikají raději prostřednictvím společností s ručením omezeným, k jejímuž založení potřebují jen minimální základní kapitál,“ říká analytik Bisnode Michal Řičař.

Nejvíce nových živnostníků bylo zaregistrováno v Praze (16,8 %), Středočeském (11,8 %), Jihomoravském (10,4 %) a Moravskoslezském (9,8 %) kraji. „V těchto pěti krajích začala v prvním pololetí letošního roku podnikat téměř polovina nových podnikatelů – živnostníků. Naopak nejméně v Karlovarském (2,3 %) a Libereckém (4,0 %) kraji.

Témata:  lidé podnikatelé živnostníci

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.