Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kolik jsme si toho mohli koupit v roce 1985 a teď?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Měli jsme se lépe před rokem 1989 nebo se máme lépe teď. Mnoho lidí si stěžuje na nepřiměřené vysoké ceny některých výrobků. Jenže ani před Sametovou revolucí nebylo vše levné, jak se z cen mohlo zdát. Podívejte se na porovnání, kolik jsme si toho mohli za průměrnou mzdu koupit v roce 1985 a nyní.

Průměrná mzda v roce 1985 byla 2 920 korun, v roce 2014 byla 25 686 korun, podle posledních statistik je dokonce už 27 200 korun. Ačkoliv je jasné, že platy a mzdy rostou, rostou i ceny. Nejlepším porovnáním pro měření, je proto porovnat, kolik jsme si toho mohli koupit před lety a kolik nyní.

Například v roce 1985 jsme si za průměrnou měsíční mzdu koupit 73 kilogramů másla, dnes je to 159. Dramatický rozdíl je i například v ceně cukru. V roce 1985 jsme si mohli za průměrný plat dovolit 365 kilogramů, v roce 2014 to je 1168 kilogramů.

Naopak v současnosti jsou dražší jízdenky, plyn či odeslání dopisů. Prakticky stejná cena ve srovnání s průměrnou cenou je u chleba či vstupného kina.

Český statistický úřad také zveřejnil, jak se vyvíjela průměrná nominální mzda v průběh let. V roce 1937 to bylo například 764 korun, v roce 1970 1 915 korun, v přelomovém roce 1989 pak 3 170 korun. Mezi lety 1999 a 2014 se nominální výše mzdy zvýšila dvojnásobně, zatímco na konci minulého tisíciletí byla 12 666 korun, na konci loňského roku to už bylo 25 686 korun.

Témata:  lidé,  životní úroveň,  potraviny

Aktuálně se děje

3. listopadu 2026 11:12

Černý pátek plný triků. Obchodníci si hrají s cenami i psychikou zákazníků

Přestože je černá barva často spojena s negativními emocemi, u Černého pátku, který letos připadá na 27. listopadu, to zpravidla neplatí. Právě naopak. Spotřebitelé se těší na obrovské slevy, prodávající zase na vysoké tržby, a tak jsou všichni spokojení. Nebo tomu tak není? Bohužel ne vždy jsou slevy opravdu takové, jak se prezentují. Jak však předejít nevýhodnému nákupu?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Nvidia čelí největší krizi ve své historii. Odchod zakladatele odhalil její slabinu

Rezignace Jensena Huanga z čela americké Nvidie představuje jeden z největších personálních otřesů v novodobé historii technologického průmyslu. Muž, který společnost v roce 1993 spoluzakládal a během následujících 33 let ji proměnil v jednoho z nejhodnotnějších podnikových gigantů planety, odchází v době, kdy jsou její technologie klíčové pro rozvoj umělé inteligence a strategické soupeření Spojených států s Čínou. Jeho odchod proto dalece přesahuje hranice samotné společnosti.