Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kolik jsme si toho mohli koupit v roce 1985 a teď?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Měli jsme se lépe před rokem 1989 nebo se máme lépe teď. Mnoho lidí si stěžuje na nepřiměřené vysoké ceny některých výrobků. Jenže ani před Sametovou revolucí nebylo vše levné, jak se z cen mohlo zdát. Podívejte se na porovnání, kolik jsme si toho mohli za průměrnou mzdu koupit v roce 1985 a nyní.

Průměrná mzda v roce 1985 byla 2 920 korun, v roce 2014 byla 25 686 korun, podle posledních statistik je dokonce už 27 200 korun. Ačkoliv je jasné, že platy a mzdy rostou, rostou i ceny. Nejlepším porovnáním pro měření, je proto porovnat, kolik jsme si toho mohli koupit před lety a kolik nyní.

Například v roce 1985 jsme si za průměrnou měsíční mzdu koupit 73 kilogramů másla, dnes je to 159. Dramatický rozdíl je i například v ceně cukru. V roce 1985 jsme si mohli za průměrný plat dovolit 365 kilogramů, v roce 2014 to je 1168 kilogramů.

Naopak v současnosti jsou dražší jízdenky, plyn či odeslání dopisů. Prakticky stejná cena ve srovnání s průměrnou cenou je u chleba či vstupného kina.

Český statistický úřad také zveřejnil, jak se vyvíjela průměrná nominální mzda v průběh let. V roce 1937 to bylo například 764 korun, v roce 1970 1 915 korun, v přelomovém roce 1989 pak 3 170 korun. Mezi lety 1999 a 2014 se nominální výše mzdy zvýšila dvojnásobně, zatímco na konci minulého tisíciletí byla 12 666 korun, na konci loňského roku to už bylo 25 686 korun.

Témata:  lidé životní úroveň potraviny

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:22

Trhy reagují na Blízký východ: zlato a stříbro klesají

Likviditní výprodej tlačí zlato a stříbro dolů, přičemž pokles není důsledkem změny jejich dlouhodobé role, ale snahy investorů získat hotovost. Po měsících nadprůměrného růstu jsou oba drahé kovy náchylné k prudké likvidaci, zejména kvůli makroekonomickému šoku vyvolanému konfliktem na Blízkém východě. Stříbro klesá výrazněji díky vyšší volatilitě a průmyslové expozici. Jakmile odezní nucený prodej, fundamentální faktory, fiskální napětí, de-dolarizace a riziko stagflace, mohou podpořit návrat obou kovů k růstu.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Nabíjení elektromobilů v Česku, Lovosice

Komentář

Konec dieselové éry: Češi prchají k elektromobilům, stará auta ale zůstávají

Válka na Blízkém východě netlačí nahoru jen ceny pohonných hmot, ale přepisuje i to, v čem budou Češi v následujících letech jezdit do práce. Podle dat skupiny AURES Holdings, největšího středoevropského prodejce ojetých vozů pod značkami AAA AUTO a Mototechna, se jen za první čtvrtletí letošního roku prodeje ojetých aut meziročně propadly zhruba o 30 procent. Nejde přitom o to, že by Češi přestali jezdit, ale o rychlou změnu jejich preferencí pod tlakem cen na čerpacích stanicích.