Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kolik jsme si toho mohli koupit v roce 1985 a teď?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Měli jsme se lépe před rokem 1989 nebo se máme lépe teď. Mnoho lidí si stěžuje na nepřiměřené vysoké ceny některých výrobků. Jenže ani před Sametovou revolucí nebylo vše levné, jak se z cen mohlo zdát. Podívejte se na porovnání, kolik jsme si toho mohli za průměrnou mzdu koupit v roce 1985 a nyní.

Průměrná mzda v roce 1985 byla 2 920 korun, v roce 2014 byla 25 686 korun, podle posledních statistik je dokonce už 27 200 korun. Ačkoliv je jasné, že platy a mzdy rostou, rostou i ceny. Nejlepším porovnáním pro měření, je proto porovnat, kolik jsme si toho mohli koupit před lety a kolik nyní.

Například v roce 1985 jsme si za průměrnou měsíční mzdu koupit 73 kilogramů másla, dnes je to 159. Dramatický rozdíl je i například v ceně cukru. V roce 1985 jsme si mohli za průměrný plat dovolit 365 kilogramů, v roce 2014 to je 1168 kilogramů.

Naopak v současnosti jsou dražší jízdenky, plyn či odeslání dopisů. Prakticky stejná cena ve srovnání s průměrnou cenou je u chleba či vstupného kina.

Český statistický úřad také zveřejnil, jak se vyvíjela průměrná nominální mzda v průběh let. V roce 1937 to bylo například 764 korun, v roce 1970 1 915 korun, v přelomovém roce 1989 pak 3 170 korun. Mezi lety 1999 a 2014 se nominální výše mzdy zvýšila dvojnásobně, zatímco na konci minulého tisíciletí byla 12 666 korun, na konci loňského roku to už bylo 25 686 korun.

Témata:  lidé životní úroveň potraviny

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:49

Nebezpečný toxin v kojenecké výživě. Česko stahuje 120 šarží z trhu

Státní veterinární správa stáhla z českého trhu desítky šarží kojeneckých mléčných výživ z EU kvůli podezření na výskyt toxinu cereulid. Opatření vychází z domácích kontrol i evropského systému RASFF a okamžitě zakazuje další distribuci dotčených výrobků. Spotřebitelům se doporučuje jejich nepoužívání a vrácení v místě nákupu.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.